Aktivista Strany svobodných občanů Vít Jedlička zaujal média po celém světě. Na teritoriálně sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem založil stát, který buduje na ideálech neoliberalismu. Čeho si můžeme povšimnout už nyní?

V prvé řadě je úsměvné, jak se Jedlička staví k úhlavnímu nepříteli Svobodných — státu. Verbálně sice stát odmítá, v praxi je však jeho politika mnohem státotvornější, než by se od liberála čekalo. Už to, že vystupuje jako samozvaný prezident (a proč ne rovnou císař?) je poněkud podivuhodné, vzhledem k faktu, že zákony ještě ani nezveřejnil na webu, a že ústava nové republiky je dostupná zatím jen v anglické verzi. A proč vlastně již na začátku hovořit o centralizované moci? Není ústředním heslem Liberlandu „žít a nechat žít“?

Dalším zarážejícím prvkem je samotné pojetí svobody. Když už se tento pojem objevuje dokonce v názvu strany, jíž je Jedlička členem, očekával bych například jistou politickou pluralitu. Z webových stránek Liberlandu se však dozvíme, že občanství je zapovězeno fašistům, komunistům i lidem s „extremistickou minulostí“. Co je extremistická minulost se však nedozvíme. Ohroženo je tak vlastně i občanství samotného Jedličky, protože i radikálně pravicový ekonomický program Svobodných je do jisté míry extremismem, minimálně tedy v kontextu sociálního státu.