Vláda sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců v dolní komoře prosadila zrušení druhého pilíře penzijního systému. Po krátké rozpravě o tom rozhodly hlasy koaličních poslanců, komunistů a Úsvitu. Proti hlasovala pouze pravicová opozice, tedy TOP 09 a ODS. Podle ČSSD bylo zavedení druhého pilíře nesystémovým krokem, předseda vlády avizuje vznik dlouhodobé koncepce důchodového systému.

Podle sociálních demokratů tak koaliční strany napravují jeden z nejnebezpečnějších kroků Nečasovy vlády občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných. Nejsilnější parlamentní formace tvrdí, že vedl k nesystémovým a škodlivým řešením důchodového systému.

Nečasová vláda důchodovou reformu prosadila po vleklé koaliční krizi v listopadu roku 2012. Předcházel tomu odchod trojice poslanců z klubu ODS. Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa tehdy složili poslanecký mandát. Vzápětí došlo na poslanecký slib jejich nástupců Pavla Bohatce, Miroslava Bernáška a Romana Pekárka.

Právě tento manévr občanských demokratů umožnil stabilizovat tehdejší vládě pozici ve sněmovně. Všichni tři noví poslanci ODS byli totiž loajální koaličním dohodám. Mnozí experti ale za tehdejší rezignací tří původně koaličních poslanců spatřují korupční praktiky.

Druhý pilíř důchodového systému funguje od roku 2013, účastníci do něj přispívali dvěmi procenty ze své hrubé mzdy, k nimž dostali tři procenta z veřejného důchodového systému. Tento způsob spoření však lidi příliš nenalákal. Ve druhém pilíři spořilo na penzi ke konci předloňského prosince necelých 84 tisíc lidí. Penzijní společnosti přitom původně očekávaly, že do druhého pilíře vstoupí za první půlrok asi půl miliónu lidí.

Zrušení zákona je jednou z priorit současné vládní koalice. „Druhý pilíř představuje jednu z největších křivd pravicové garnitury. Odhlédnu-li od skutečnosti, že byl příslušný zákon ve finální fázi prosazen většinou pouhých sto dva hlasů, penzijní reformu neřešil systematicky, nýbrž účelově v zájmu finančních skupin,“ řekl už dříve předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Podle sociálních demokratů má kapitálové spoření charakter investice. Naspořené peníze se pak stávají předmětem finančních spekulací a střádající pozbývají jistotu, že je dostanou zpět

Předseda sněmovní frakce ODS Zbyněk Stanjura dnes ve sněmovně připomněl, že při jednání v dolní komoře opakovaně kladl dotaz ministrovi financí Andreji Babišovi a ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové-Tominové, kolik nových klientů vstupuje do druhého pilíře v letošním roce.

Odpovědi se ale tehdy nedočkal. „Jako hlavní argument pro přijetí tohoto, podle našeho názoru zcela zbytečného zákona, je, že spekulanti budou vstupovat do druhého pilíře, což je velmi výhodné, a je třeba zabránit vstupu těchto spekulantů,“ vysvětlil Stanjura.

„Rád bych znal čísla, kolik lidí vstoupilo v prvním, v druhém či třetím měsíci tohoto roku. Chápu, že nemohou být čísla za měsíc čtvrtý. My to odhadujeme, že to jsou opravdu desítky, maximálně stovky lidí, a kvůli tomuto podle našeho názoru nemá cenu zaplevelovat náš právní řád tímto návrhem zákona,“ dodal Stanjura.

Následně si vzal slovo Babiš. „Dámy a pánové, od 1. ledna 2015 vstoupilo 907 lidí a počet dalších žádostí je 737 644,“ uvedl ministr financí stručně.

Sociální demokraté již dříve avizovali, že vznikla důchodová komise, která připravuje systémovou strategii, jež by upravovala důchodový systém dlouhodobě. Podle sociálních demokratů je třeba reagovat na demografické změny ve společnosti, specifika jednotlivých profesí a celkovou finanční udržitelnost systému.