Deset procent pro Dienstbiera, ne pro ideje s ním spojované

Strašlivě vyhlížející výsledek Jiřího Dienstbiera ve volbě prvního místopředsedy by neměl být vykládán jako porážka ideálů, které reprezentuje. Ale bude. A je to jeho odpovědnost.

Debakl Jiřího Dienstbiera – a za nic jiného než za debakl nelze zisk hlasů kolem deseti procent pokládat – při volbě prvního místopředsedy je doposud nesporně největší událostí sjezdu ČSSD. Ač to není úplně spravedlivé, ostatně jako politika sama, bude se nyní vykládat jako reálný obraz Dienstbierovy podpory uvnitř strany.

Výsledek hlasování se tedy nebude brát pouze jako to, čím reálně je: vyjádření podpory delegátů myšlence, že by se měl Jiří Dienstbier stát prvním místopředsedou ČSSD. Výsledku se bude přisuzovat mnohem větší význam: bude se vydávat za reálný obraz opory, kterou ve straně mají ideály s Dienstbierem spojované. Ba co hůř, bude se jím ilustrovat význam sociálně-demokratických idealistů na tvorbu politického profilu strany.

Marně se může kdokoli snažit vysvětlovat, že to tak není, že ve skutečnosti je ČSSD mnohem progresivnější, že prostor pro evropskou, progresivní, občanskou, ekologickou agendu se v ní rozšiřuje. Dienstbierových deset procent na sjezdu nad celým prostředím bude přinejmenším do příštího sjezdu viset jako černý mrak. A to je jeho osobní odpovědnost.

Při důkladné úvaze nad rozpoložením sociální demokracie před sjezdem totiž není vůbec jasné, proč se do marné bitvy pouštěl. A při svém projevu vypadal tak, že si tím nebyl jist už ani on sám. Z řeči těla, z dikce, z dynamiky vystoupení bylo jasné, že mluví člověk, který nepochybuje o své porážce. Jsou prohry, které mají veliký smysl; ta Tejcova mezi ně, přinejmenším z jeho hlediska, jistě patří. Jeho pozici jako hlavního Sobotkova vnitrostranického protivníka posílila.

No a pak jsou porážky úplně beze smyslu, jako tato Dienstbierova. Neuškodila totiž jen jemu, ale také prostředí, které ve straně reprezentuje.

Čí hlasy chtěl získat? Bylo přece jasné, že Bohuslav Sobotka chce a potřebuje konsolidovat síly ke střetu s Babišem. A Sobotka dal jasně najevo, že si na místě prvního místopředsedy přeje Milana Chovance.

Můžeme mít o Chovancovi spoustu více méně oprávněných pochybností – a on sám svým sjezdovým projevem bohužel udělal pramálo pro to, aby je rozptýlil. Ale každý člověk znalý situace v ČSSD ví, že možnosti příznivého vývoje strany jsou nyní jednoznačně spjaty se sílou Sobotkovy pozice.

Dienstbier tak vystavil mnohé své příznivce těžkému konfliktu v loajalitě. Na vše, co chce Dienstbier prosazovat, bude možno zapomenout, pokud by Sobotka podlehl svým protivníkům. Sobotkovi politicky soudní příznivci, kteří se z velké části kryjí s příznivci Dienstbierovými, tak zákonitě volili Chovance. Sobotkovi odpůrci všech proveniencí se sešikovali za Tejcem.

Dienstbiera tak volili jen jeho nejvěrnější. Méně hlasů už snad ani dostat nemohl. A v tomto světle dopadl vlastně ještě dobře. Proč se ale vůbec do takto evidentně nesmyslného podniku pouštěl?

Možná sám sebe přesvědčil, že tím přispívá k prosazení změn politického stylu strany, k prosazení úprav stanov. Hluboce se v tom ovšem mýlí. Tříštěním sil podporujících Sobotku ve skutečnosti naopak prosazení změn stanov ohrozil.

Dienstbier se měl se Sobotkou dohodnout. Foto Ondřej Mazura, DR.

Přitom jistě bylo možno se Sobotkou vyjednávat o podpoře jím zamýšleného vedení strany a hledět dosáhnout toho, aby se z představ idealistů o personáliích či úpravách stanov podařilo prosadit maximum. Směnné obchody všeho druhu k politice patří, v tom se liší například od advokacie.

Je vlastně úplně nepochopitelné, proč dal Jiří Dienstbier místo strategické dohody se Sobotkou přednost kontraproduktivnímu střetu. Idealismus by v politice neměl znamenat rezignaci na některé základní principy politické techniky. Vyjednávání, schopnost nalézat kompromisy a organizovat účast v produktivních většinách k nim patří.

Idealistické prostředí v ČSSD ve svém vlastním zájmu nemůže dopustit, aby se tento typ neobratnosti mylně vydávaný za zásadovost stal jeho obecnou charakteristikou. Výsledek Jiřího Dienstbiera není možné brát jako porážku ideálů a programu, které reprezentuje, ale zásadně zpochybňuje Dienstbierův dosud všeobecně akceptovaný nárok neformální platformu progresivní idealistické levice v ČSSD vést.

A co si myslíte vy? Diskuse (23 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Pátek, 13.Března 2015, 21:51:22

Proč ta hysterie? Není to ani debakl, ani největší událost sjezdu. Dienstbier chtěl straně a veřejnosti připomenout věci (ideje), na nichž mu záleží, a to se povedlo. Nyni vime nejen, že ve straně existuje významné Tejcovo posthaškovské křídlo, ale také deset procent delegátů, kteří jsou ochotni volit Dienstbiera proti Chovancovi nehledě na opačné přání předsedy. Neni to nic světoborného, ale dobrá vyhlídka.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Nesouhlas a podpora Dienstbiera Sobota, 14.Března 2015, 11:14:19

Nesouhlasím s tím, že byla chyba Dienstbiera, že do toho šel. 85 % pro Sobotku je pěkných, ale 90 % pro Chovance a Tejce je smutných, velmi smutných. Krátkodobě chápu, že se Sobotka opíra o Chovance, ale jakou ten dělá politiku kromě té stranické a ministerské? Dlouhodobě to není perspektivní, dlouhodobě má šanci Dienstbierův program sociální demokracie jako skutečné západní levicové strany. Takže 10 % pro Dienstbiera je 10 % pro budoucnost. Jestli to je tedy něčí chyba, tak je to chyba Sobotky, že neměl více odvahy k podpoře Dienstbiera a strany, které jsou bližší straničtí šíbři.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Ideály a realita politiky Sobota, 14.Března 2015, 13:09:58

Jde o to, že Dienstbier by se svým idealismem byl cizím elementem nejen v české, ale víceméně v jakékoli jiné sociálnědemokratické straně současnosti. Ideje jsou jedna věc, ale zaběhaná partajní rutina je věc zcela jiná. V partajněpolitické realitě se jedná o to, prosazovat v podstatě minimalistický vlastní program (maximalistický program lze za standardních politických konstelací prosazovat jen zcela výjimečně; takto exkluzivní postavení má v současnosti vlastně jenom Orbán v Maďarsku). Nějakými těmi "velkými ideály" nelze oslovit dokonce ani průměrného v l a s t n í h o voliče - ten chce mít především hmatatelné výsledky, to jest zákonodárství které pocítí na svých vlastních finančních poměrech. Všechno ostatní je nakonec jenom kouřová clona.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

nelineární změny Sobota, 14.Března 2015, 18:37:33

do interních věcí jiné strany nekecám, ale problém modernity na levici je obecný problém. A ty různé idealistické levé proudy prostě fungují příliš akademicky než aby oslovily tzv. plebs jako jádro levého elektorátu
Jako by těm dolním milionům páchli bojovníci s rutinérstvím a stereotypy intelektuálním snobstvím nebo aspoň nesrozumitelností. A nemusí jít o hmatatelné věci - viz populismus ANO. Poltická agenda jde tak poněkud bokem.
Hlučný Foldyna je prostě spíš upoutá než odtažitý Dienstbier - nemluvě o vlivu mocenských pragmatiků na konečné politické rozhodnutí, kteří vyvažují reálná vliv, Takže s tou idealistickou investicí do budoucna je to složité. Stačí vyjet mimo Prahu.
P.S : zajímavý testík nové politické mapy bude v otázce střetu zájmů - i zde se asi potvrdí že změny nebudou lineární

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Sobota, 14.Března 2015, 21:13:26

Děláte z idealismu bublifuk pro odtažité kavárenské povaleče, ale to je omyl. Věc, o kterou na sjezdu šlo - vedle personálií, byla docela praktická, jak vzít výběr kandidatů z rukou regionálních partajních klik a udělat jej demokratičtějším, na to ovsem musíte mít nějakou politickou ideu. Ohrnovat nad tím nos není dokladem realismu, ale rutinerství, které ovšem vyhovuje šíbrům.
Nevím, proč by zrovna tohle mělo oslovovat plebs. Kdyz tak jenom takový, který už je utažen na vařené nudli.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Slabí kandidáti? Sobota, 14.Března 2015, 22:38:51

Jestli měl Dienstbier kandidovat nebo ne je věc názoru. Zarazila mě ale Sobotkova reakce na volební výsledky místopředsedů, když dělil kandidáty na silné a slabé podle toho, zda byli zvoleni nebo ne. Pokud skutečně chceme překopat způsob výběru kandidátek, je potřeba mít dost kandidátů, a potom holt někdo bude zvolen a někdo ne. Pokud se ale vžije názor, že kdo nebyl zvolen je automaticky slabý kandidát, nebudou mít lidé obavu zkusit kandidovat? A to právě hlavně ti, o jejichž kandidaturu bychom měli mít zájem?

Nedomnívám se, že Jiří Dienstbier, Jaroslav Foldyna ba dokonce i Jeroným Tejc jsou slabí kandidáti. Pokud by kandidoval Štěch, pokud by Sobotka neoznámil své favority, pokud by ... bůhví jak by to dopadlo. Znamenalo by to najednou, že slabí jsou náhle silní a naopak.

Tento způsob hodnocení kandidátů zdá se mi poněkud nešťastným.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M.Znoj Sobota, 14.Března 2015, 23:54:33

možná jsme se nepochopili - nejde o to nemít ideály, ale mít tu fungující politickou myšlenku. Abstraktní hodnoty a ideální pohnutky totiž mohou býti příliš platonickými a mohou pak ukázat že tato říše idejí se jaksi míjí se světem skutečnosti.
Opět - neřeším něčí situaci s vnitrostranickou normou, do toho mi nic není - obecně je jasné že demokracie tvorby politických rozhodnutí je nepochybně potřebná Povedení může být velmi různé.a s různou logikou fungování, které nějakému uvolnění "proudu idejí" ale nemusí pomoci.
Taky mne to trápí, ta modernita není zdaleka problém jedné strany ani jedné země. Pořád myslím že v praxi nakonec ukázaná platí a že ten tzv. moderní obsah pro levici ( bez stranických škatulek) musí oslovit v nemalé míře tradiční klientelu.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Vždyť je to jedno Neděle, 15.Března 2015, 00:15:59

Sociální demokracie stejně nemá budoucnost http://denikreferendum.cz/clanek/19983-evropsti-socialiste-k-recku-musi-dodrzovat-zavazky

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Ad Jiří Dolejš Neděle, 15.Března 2015, 09:38:10

Myslím,že se chápeme, jenom nevím, co je tradiční klientela natož subjekt. Spíše bych mluvil o tradičních konceptech v netradiční situaci.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Co Sobotka umí a Dienstbier ne? Neděle, 15.Března 2015, 09:59:43

Je to:
"Vyjednávání, schopnost nalézat kompromisy a organizovat účast v produktivních většinách", jak píše Jakub Patočka?

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

"Zrada je jen otázkou data" Neděle, 15.Března 2015, 10:16:7

Sobotkova podpora Chovance svědčí o tom, že tuto Talleyrandovu maximu chápe.

Petrasek Milan - penzista

na dotaz - proč příteli jako dělník nevolíš levici, jsem dostal následující text: Neděle, 15.Března 2015, 10:48:6

Areál Škody auto je větší než Monako. Je zde 20 000 zaměstnanců, z toho 20% žen. Velmi silné odbory. Firma má šest manažerů, 1 Čech a 5 Němců. Žijí v Praze. Zisk jde akcionářům, stát akcie nemá. V ČR zůstávají daně, cca 6 mld. Výroba 1 mil. aut ročně, tj. 1240 denně. Čistý zisk na jednom autě je 1500 euro (t.j. při 27 Kč/euro 50,220.000 Kč denně!). Škoda auto má vlastní elektrárnu, přebytek energie vytápí 25000 bytů v Boleslavi a je to největší zisk továrny. S Amerikou se neobchoduje, velmi náročná a drahá doprava, spíše Asie, Afrika, Evropa. Např. Do Alžíru se vyvezlo 25000 aut a objednány jsou další. Nevyrábí se na sklad, pouze na objednávku, je tedy velmi náročná logistika. Vlastní střední škola, studenti dostávají plat a jsou tak motivováni. Vlastní ubytovny, první rok se platí 2500 Kč měsíčně, je v tom dvakrát týdně úklid. Během roku si mohou zaměstnanci obstarat jiné bydlení nebo zůstat na ubytovně za vyšší nájem. První rok je na rozjezd. V areálu jsou např. obchody, včetně butiku. Plat dělníka je cca 21 tis. Čistého + 13. plat + odměny. Příplatky za přesčasy, odpolední a noční směny, nepřetržitý provoz, svátky, soboty, neděle. Oběd 25 Kč, výběr ze 6 jídel, na každém středisku je bufet, jídelna, odpočinkový kout s mikrovlnkou. 6 týdnů dovolené, možnost zapůjčení auta na 1 rok za Kč 2500 ročně, potom je možno auto odkoupit nebo si vzít jiné. Bezúročné půjčky na byty a všechno možné, příspěvek na mobil, na lázně,jsou zdarma. Odměny k jubileím, věrnostní odměny. Všude absolutní čistota a německá akurátnost a přísnost. Kariéra: každých 5 let dostane pracovník přidáno a dostane další týden dovolené, naposled v 35 letech. Pak přejde do seniorského programu, může požádat o lehčí práci s dalšími benefity. Kvůli věku se nevyhazuje. Na každém pracovním úseku je elektronická tabule, která ukazuje tempo práce. Plán 1240 aut, vyrobeno 460, tempo x vyrobilo by se 1230 aut, je nutno zrychlit. Dále různé ekonomické údaje, plnění plánu apod. Takže je každý dělník informován o chodu továrny a vlastní práci. Zlepšováky: každý pracovník může podat zlepšovací návrh, jednou za rok se návrhy slosují a 5 pracovníků dostane auto, bez ohledu na to, zda je návrh realizován. Vše je nastaveno tak, aby byl pracovník motivován, informován o své práci a za ni náležitě odměněn. Dopustí-li se dělník opakovaně tří větších chyb, je propuštěn. Minuta neplánovaného zastavení výrobní linky stojí 150 Euro !
Nadnárodní korporace umí motivovat dělníka/rádobyelity i elity......jsem si z toho vyvodil.
Mj. Berlusconi - dnes č. 1 podnikání v kulturním sektoru je přítomen na celé mediální frontě - nemusíš ani vládnout abys udával tón........bych dodal.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Všichni do Škodovky? Neděle, 15.Března 2015, 11:29:17

Tedy, pane Petrasku, to je skutečně nemálo zajímavý příspěvek, který v prvé řadě ukazuje, jak obtížné to bude mít tradiční sociálně demokratická strana se svým - tradičním - elektorátem. Klasického proletariátu nevidět; koho tedy ještě vlastně má oslovit sociální demokracie? Namísto člověka dělného, tvůrčího, má se stát už jenom stranou důchodců a sociálně vyvržených?

Ovšem, v rámci objektivity by bylo záhodno onen finanční rozklad onoho - zřejmě materiálně spokojeného - zaměstnance velkého mezinárodního koncernu doplnit ještě o pár dalších čísel.

Zda by se jeho materiální situace přece jenom určitým způsobem nepohoršila, kdyby například šička košil které on si kupuje měla ten samý plat jako on, a nikoli nicotnou almužnu bangladéšské tovární pracovnice. Kdyby i pekaři, kteří pro něj pečou housky, a i ti řidiči a závozníci kteří je rozvezou do jeho obchodu, měli ten samý plat jako on sám. Zkrátka, co by to vlastně udělalo s všeobecnou cenovou hladinou, kdyby pracující obyvatelstvo nebylo rozděleno na privilegované a neprivilegované - na ty, kteří mají to štěstí být zaměstnáni u velkých úspěšných firem, a na ty ostatní.

A vůbec, kdyby se do cen všeho zboží - a to sice i těch automobilů - započetly i reálné e k o l o g i c k é náklady; tedy ty, které se stále ještě odsouvají na příští generace.

Takže, sečteno a podtrženo: asi se není možno příliš divit onomu materiálně saturovanému dělníku z (německé) Škodovky, že nevolí sociální demokracii. To ovšem v žádném případě neznamená, že by společnost jako taková nestála před zásadními sociálními a ekologickými problémy, které už v dohledném časovém horizontu dost možná přesáhnout hranice řešení, kterých je ona ve své současné podobě vůbec schopna.

Marek Franěk - Praha 3

všechno je to daleko prostší Neděle, 15.Března 2015, 16:34:28

Proč zde není možné říci, že Dienstbier je prázdná nádoba, člověk málo schopný, nechytrý, konfliktní a osobnostně stále ještě nezralý?
Být protlačován slavným otcem většinou není výhoda.
Budoucnost nemá, s tím už se smiřte. I přes veškerou mediální podporu i obdiv pražské kavárny. Své šance dostal a parádně zklamal.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Tejc, ne Chovanec Neděle, 15.Března 2015, 17:03:8

Sjezd jasně ukázal, že je Sobotkovi bližší nikoli "pučista" Tejc, ale "pučista, lhář a podrazák" Chovanec. Protože je takový, jaký je, může poskytnout Sobotkovi větší podporu. O nějaké reformě soc. dem. se hovořit nedá. Jeroným Tejc, který si jako brněnský poslanec rozuměl v předsjezdové debatě 2011 s jaroslavem Šabatou, je paradoxně větší nadějí strany než Jiří Dienstbier se svým otcovským komplexem, ne příliš konsezuálními schopnostmi a pochybného nadání v oblasti ústavního práva a legislativy.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/304764-hra-o-tejce-sjezd-cssd-zrodil-muze-ve-stinu/

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Neděle, 15.Března 2015, 17:32:25

Tak Chovanec se zase jako první z lánské čtyřky ke všemu přiznal. Nevím, jak Tejc, ale takový Hašek dost zapíral (vznikl z toho hapax "jedenáctilhář").

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Davidu Ungerovi Neděle, 15.Března 2015, 19:22:44

O Chovancovi říkáme jinými slovy totéž. Talleyrand měl neobyčejný talent pro to, poznat, koho už má podrazit a ke komu se včas přidat. Včas poznal, kdy opustit biskupský stolec a přidat se k revoluci, včas poznal, kdy je čas vzít roha do Anglie, včas poznal, kdy se vrátit a připojit se k Direktoriu, to také opustil včas, aby se mohl přidat k Napoleonovi. No a když to bylo s Bonapartem nahnuté, už to měl předjednané s Bourbony a také jim dobře posloužil. Chovanec je asi podobně užitečný a politicky talentovaný.

Marek Franěk - Praha 3

Chovanec Neděle, 15.Března 2015, 19:58:47

Nebylo to náhodou tak, že Chovanec ostatní členy schůzky požádal o mlčenlivost, kterou sám (účelově?) nedodržel a ostatní podrazil?
Nebylo to už dopředu takto připraveno a domluveno? Kdo na "tajnou" schůzku zavolal televisi? Nebo tomu věříme, že reportéři ČT1 každý den, každý večer, každou noc číhají před lánským zámkem, co kdyby tam jel náhodou někdo zajímavý?

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Paní Recmanová, Neděle, 15.Března 2015, 20:51:12

Jeroným Tejc o lánské schůzce nezapíral, ani nelhal. A nepřešel na druhou stranu jako Chovanec. Jinak by byl teď ministrem vnitra. Získal i potom důvěru jako předseda poslaneckého klubu, ale aby ulehčil cestu Sobotkovi, tak se této pozice vzdal.

Petrasek Milan - penzista

Hergot, tak kdo je lepší apoštol Talleyranda Chovanec nebo Tejc? Neděle, 15.Března 2015, 22:05:26

A je doopravdy Sobotka ten nejzdatnější machiavelista, ve sdružení socialistů postsociálního kapitalismu?

Marek Franěk - Praha 3

Puč? Pondělí, 16.Března 2015, 09:42:24

Jen bych ještě poznamenal, že lánská schůzka bylo zcela legitimní politické chování. V politice je zcela legitimní, když se scházejí lidé, kteří chtějí prosadit nějakou změnu. Pokud cíl jejich zájmu není nelegální, což nebyl. Pokud chystali sesazení Sobotky – což je vůbec otázka – zajisté to chystali demokratickou cestou.
Zřejmě díky tomu, že Sobotka si objednal PR agenturu, tak byla veřejnosti představena tato aktivita a následné koky vedení socdem jako pokus o puč, pak i s pomocí médií mobilizování straníci i straničtí nepřátelé, taháni do ulic, před jednací místnosti apod. Spíše bych hovořil o puči Sobotkově, protože ten se neodehrál demokratickou cestou, ale pomocí zmanipulovaného tlaku „ulice“ a pravicových médií..

Martin Profant - Praha 7

Markovi Fraňkovi Pondělí, 16.Března 2015, 14:12:28

Máte pravdu, slova zrádci a puč jsou v případě schůzky v Lánech krajně přehnaná a toho přehánění mělo ve své době mobilizační charakter. Ovšem produktivní charakter, který umožnil předsedovi ČSSD dostatečně posílit pozici vůči prezidentovi i mandát k vyjednávání s koaličními partnery. Škoda, že se ČSSD nedokázala zbavit toxického odpadu, který po sobě to produktivní přehánění nutně zanechalo poté, co posloužilo svému účelu.
Jenomže, ono je to označení "zrádci" a "pučisté" svým způsobem milosrdné i vůči označovaným. Pojmenovat jejich tehdejší jednání adekvátně, to by znamenalo mluvit o "vrtácích a mamlasech, kteří prošustrovali vlastní silnou pozici". A to už zní u politika lépe ten "pučista".
A pochybuji, že Sobotka musel najímat nějakou agenturu, ti čtyři se o své mediální znemožnění postarali mnohem efektivnějším způsobem, než by to dokázala jakákoliv agentura. A hněv ulice --obávám se, že po rusno-kradiádě nikdo nestál o další vládu silně závislou na panu prezidentovi.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Puč v Lánech nebo kde vlastně? Neděle, 22.Března 2015, 23:32:19

" ... lánská schůzka bylo zcela legitimní politické chování. V politice je zcela legitimní, když se scházejí lidé, kteří chtějí prosadit nějakou změnu." Jistě, na kafe může jít každý s kým chce a bavit se tam o čem libo. Legitimní je i navrhovat na ÚVV vyšoupnout předsedu z vyjednávacího týmu. Sice stupidní, ale legitimní. Pokud já něco nazývám pučem, pak hlasování o odvolání Sobotky z vyjednávacího týmu na předsednictvu. Když tohle zaznělo ve zprávách, měl jsem pocit, že se snad musel někdo zbláznit. Tohle hlasování bylo podle mne mimo pravidla a nejspíše i zkouškou, zda to Sobotka nezabalí sám. Pokud by k tomuto návrhu došlo až na následném ÚVV (který ten bláznivý návrh zrušil), šlo by při úspěchu o politickou sebevraždu ale v rámci pravidel. Otázkou je, proč "pučisté" pár dní nepočkali. Asi si dokázali spočítat, jak takový pokus o sesazení předsedy těsně před vyjednáváním o vládě, dopadne.

Co se týká Jeronýma Tejce, je viditelný i bez křesla místopředsedy a je jenom na něm, jak si povede dále.

Sobotkovi se někdy dává za příklad Paroubkovo odstoupení po předchozích volbách. odstoupil by ale, pokud by měl šanci na sestavení vlády?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.