Transparency zkoumala zakázky na výstavbu cyklostezek či údržbu zeleně v Praze

Zástupci Transparency International ve čtvrtek zveřejnili výstupy své analytické práce v oblasti veřejného zadávání. Veřejné zakázky jsou podle jejich zjištění v České republice i nadále velký problém.

(vd)

26.02.2015 15:40

102161_mediafax_mikulas_krepelka

Pouze otevřená hospodářská soutěž může vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, zopakoval ředitel TI David Ondráčka. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Veřejné zakázky jsou v České republice stále problém. Více než čtvrtina podnětů klientů Právní poradny Transparency International (TI) i nadále směřuje do oblasti veřejného zadávání.

„Nejen nabytá zkušenost v rámci naší právně poradenské činnosti, ale i naše komplexnější analytické výstupy, jasně potvrzují již mnohokrát opakované, že pouze maximálně otevřená hospodářská soutěž může vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a k úspoře veřejných prostředků,“ tvrdí ředitel TI David Ondráčka.

Mezi řešené kauzy TI z oblasti veřejného zadávání patří například případ údržby zeleně v Praze či zarážející praxe Fakultní nemocnice Brno v případě zakázky na dodávku telefonních ústředen. Mimo to se TI zaměřila na problematiku výstavby cyklostezek, výběr administrátorů veřejných zakázek či na praxi ministerstev při obsazování pozic zmocněnců.

Výstavba cyklostezek
Podle zjištění TI nelze paušálně říct, že jsou cyklostezky budované na území České republiky předražené. „Lze však říci, že při správně provedeném zadávacím procesu a nastavení konkurenčních prostředí je možno dosáhnout velké úspory,“ tvrdí protikorupční organizace.

V letech 2008 až 2014 bylo ze strukturálních fondů Evropské unie na výstavbu cyklostezek alokováno přes 1,8 miliardy korun. TI analyzovala čtrnáct vybraných veřejných zakázek v hodnotě přes 400 milionů korun a došla k několika závěrům.

„Na předraženost lze hledět z několika úhlů. Pojem, byť se může zdát jasný, je nutno definovat, aby bylo možné vůbec fenomén zkoumat,“ píše TI. „U cyklostezek jsou často vidět pouze excesy, například drahé mosty. Obecně se však česká cyklostezka nevymyká v ceně za kilometr, ani v jiných cenových ukazatelích,“ uvedl právník TI Petr Leyer.

„I když tedy nejsou samotné cyklostezky předražené, neznamená to, že nemůže být situace lepší. I tato analýza opětovně potvrdila, že dostatečně otevřené zadávací řízení znamená více nabídek a výraznou úsporu,“ doplňuje Leyer.

Údržba zeleně v Praze
Pokud jde o údržbu zelených ploch v Praze, objevila TI značné nesrovnalosti ve vztahu mezi hlavním městem, městskou částí Praha 11 a společnostmi, které faktickou údržbu vykonávají.

Reálně docházelo k tomu, že některé pozemky na území Prahy 11 udržovalo jak hlavní město, tak samotná městská část, přestože byly ve správě hlavního města a městská část k nim neměla žádná oprávnění. Mezi soukromými společnostmi, v prvním případě najatými hlavním městem a v druhém případě městskou částí, navíc existovalo personální propojení.

Městská část zadala v roce 2010 údržbu zeleně společnosti Pragoflora Group. TI si vyžádala od městské části seznam pozemků, na kterých má podle veřejné zakázky údržba probíhat a zjistila, že některé z nich nejsou svěřeny do správy městské části a jsou v přímé správě hlavního města.

Hlavní město si zajišťuje údržbu zeleně na těchto pozemcích tak, že společnost Urbia, na základě mandátní smlouvy s hlavním městem, najímá jednotlivé dodavatele služeb na konkrétní pozemky.

„Jako příklad lze uvést, že na konkrétní pozemek byla vystavena faktura hlavnímu městu jednou společností a zároveň ho v rámci veřejné zakázky, a za peníze městské části, má udržovat společnost jiná (Pragoflora Group),“ uvedla TI. Mezi společnostmi, které se takto potkaly na daném pozemku, pak existovala podle zjištění organizace přímá osobní vazba (například mezi Pragoflora Group a Green City nebo Pragoflora Group a Pragopark).

„Závěrem je nutno dodat, že mandátní smlouva hlavního města z roku 1994 upravuje proces výběru dodavatelů prací společností Urbia podle zákona o veřejných zakázkách z roku 1994, tudíž podle neaktuálních a velmi volných pravidel,“ uvedla organizace s tím, že to nepovažuje za vhodné a hospodárné řešení a doporučuje vhodnější nastavení vztahů, pokud možno bez prostředníků, při respektování aktuálních pravidel veřejného zadávání.

Telefonní ústředny pro FN Brno
Právní poradna TI se v minulém roce v neposlední řadě intenzivně zabývala případem opakovaného zadání veřejné zakázky na dodávku telefonních ústředen pro Fakultní nemocnici Brno, které probíhalo od roku 2011.

„Houževnatost, se kterou přistoupila nemocnice k řešení dané situace, je v tomto případě poměrně zarážející,“ uvedla protikorupční organizace. Od sporného postupu se navíc nemocnice nedala odradit i přesto, že nezákonnost jejích kroků dokonce čtyřikrát konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Výsledkem je to, že telefonní ústředny byly dodány společností DIGITAL TELECOMMUNICATIONS, která měla být ze soutěže vyloučena, nemocnice uhradila Úřadem udělené pokuty a za tato pochybení nebyla vyvozena žádná odpovědnost. Poněkud absurdně pak nastala situace, kdy po zásahu ÚOHS původní otevřené zadávací řízení stále běží, ale zadavatel v tomto řízení nečiní žádné kroky.

„A proč také? Když poptávaný předmět dodávek již byl dávno splněn přímo vybraným uchazečem,“ dodává TI s tím, že u obou subjektů (Fakultní nemocnice Brno a DIGITAL COMMUNICATIONS) lze vysledovat několik personálních souvislostí, kterým je nutné věnovat pozornost.

Ředitel nemocnice Roman Kraus je předsedou představenstva Národního Centra Tkání a Buněk, které vlastní Michal Zahradníček. Zahradníček a Ivo Kristen dříve působili ve společnosti LEVI Systems, a to společně s Jaromírem Kovářem, který stál u vzniku DIGITAL TELECOMMUNICATIONS a měl v ní historicky třetinový podíl. Sama společnost LEVI Systems navíc v roce 2001 uzavřela s FN Brno smlouvu na komplexní zajištění a správu ekonomického systému.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.