Jindřich Šídlo, nejblyštivější hvězda vydavatelského domu Zdeňka Bakaly, vydal komentář, v němž bagatelizuje manipulativní reportáž České televize o Matěji Stropnickém. Text nazvaný Reportáž, která otřásla novou levicí vyznívá tak, že pořad je sice možno vidět kriticky, ale také třeba jako „odlehčený, vtipný a výstižný pohled na mladého muže, jehož ego dokonce ještě přerůstá jeho nemalé schopnosti“. Čtenáře tu už už může napadnout, zda se Šídlo ve Stropnickém vlastně nezhlíží, ale sympatickou možnost bohužel vzápětí zaplaší další četba.

Šídlo sám totiž obsah pořadu i nadále bagatelizuje, aby se mohl s povýšeným nadhledem moudrého taťky dotázat: „Takže v čem je problém?“ A sám si pak odpovídá v málo maskované snaze říct, že „nová levice“, kterou definuje podobně širokými hráběmi, jako kdybychom jej chtěli do kategorie „staré pravice“ zahrnout třebas s Reflexem a Mladou Agrofrontou Dnes, vyvádí neúměrně tomu, co se stalo: jako kdyby zase někdo ukradl v Chile pero. „Jedna reportáž ve 168 hodinách je reálně jeden z těch nejmenších problémů, které máte,“ povídá rozšafně.

Poněvadž Jindřich Šídlo ve svém textu cituje můj status na FB (my jeho diskusní přípěvky k tématu tamtéž necháme milosrdně dřímat), je asi na místě připomenout článek, v němž se to, v čem je pořad 168 hodin o Matěji Stropnickém neakceptovatelnou propagandou, vysvětluje.