Mladí lidé měří Romům přísnějším metrem, ukazuje šetření

Respondenti v šetření hodnotili řadu situací, kdy náhodně vybraná polovina z nich měla v totožných otázkách přímo či nepřímo zmíněnu romskou etnicitu aktérů. Z výstupů šetření plyne, že Romům respondenti neměří stejným metrem.

(vd)

11.02.2015 19:25

Hate_free

HateFree Culture se nyní z převážně mediálního a online prostoru přesouvá do terénu, mezi lidi. Foto Mizuki Nakeshu

Hlučné chování mladíků v autobuse vadí 64 % respondentů – s uvedením romské etnicity číslo stoupá na 77 %. Chudá matka s trojčaty si zaslouží státní příspěvek podle 71 % respondentů – pokud jde o Romku, tak jen podle 40 %. Nezletilý chlapec si za vykradení trafiky zaslouží nepodmíněné odnětí svobody podle 35 % respondentů – když bylo v otázce zmíněno, že je Rom, přiklánělo se k tomu 47 %. Takové jsou výstupy ze socilogického šetření agentury MEDIAN pro iniciativu HateFree Culture.

Pokud by respondenti pronajímali byt a zavolala by jim Anna Veselá, pronajali by jí byt v 69 % případů, i pokud by měla větší rodinu – volající Erika Demeterová by měla podobné štěstí jen v 31 % případů. Respondenti také v případě Romů a Romek trochu přísněji hodnotí, zda se odpočívající dělník fláká; či má pauzu, a zda je dívka na ulici fackovaná starším mužem napadená, nebo ji muž napomíná / brání se.

Analýza potvrdila zjištění z předchozích výzkumů: ti, kteří mají s Romy osobní, nezprostředkovanou zkušenost, hodnotí situace méně stereotypně, než ti, kteří ji nemají. Opakovaně se také ukázalo, že mladí lidé, kteří získávají informace především ze sociálních sítí a elektronické komunikace s rodinou a přáteli, více důvěřují i nenávistným hoaxům šířeným po internetu a jsou k různým skupinám, obzvláště Romům, obecně kritičtější.

„Analýza ukazuje, že šíření nenávistných a zavádějících informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i jistá pasivita uživatelů. Ti sice řadu z nich považují za urážlivé, ale nejsou směrem k nim často nijak aktivní,“ uvedl koordinátor iniciativy Jaroslav Valůch.

Mladí tyto zprávy nejčastěji ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %), či se bojí, že by šli proti většinovému názoru (35 %). Další nejčastější názor – Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal(a) správný argument – potvrzuje, že mladým lidem často chybí potřebné argumenty.

„Hodnocení rasismu ze strany majority a ze strany Romů, souvisí mimo jiné s tím, co přesně chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti. Respondenti, kteří za násilí z nenávisti považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy (konkrétně okradení taxikáře), častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN.

Lidé, kteří finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, podle něj viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy. Zajímavé srovnání přinášejí výsledky výzkumu také ve světle pozdějšího pařížského útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a diskuzi o svobodě projevu, kterou tento útok vyvolal.

Osm z deseti mladých lidí například souhlasí s tvrzením, že jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení svobody projevu.

Během výzkumu bylo respondentům předloženo také několik anekdot o různých skupinách (Romové, homosexuálové,…). Jejich úkolem bylo hodnotit, jak na ně dané vtipy působí. Až 8 z 10 dotazovaných je označilo jako urážlivé a rasistické, současně však v nadpoloviční většině uváděli i to, že jsou odvážné a „vystihující podstatu věci“.

Na tato a další zjištění reaguje již od listopadu právě iniciativa HateFree Culture, která na sebe upozornila například televizními a rádiovými spoty či fotokampaní. Součástí dosavadní kampaně byly také umělecké aktivity, například divadlo Feste uspořádalo třídílný cyklus z části improvizovaných představení v brněnském Kabinetu Můz. Facebooková stránka iniciativy má již deset tisíc fanoušků a celkový denní dosah je v průměru 33 000 uživatelů.

„Během posledních měsíců jsme byli skrze sociální sítě v denním kontaktu nejen s mladými lidmi. Ukazuje se, že téma nenávisti je aktuální a lidé o něm chtějí mluvit a získávat informace. Naší snahou je s nimi upřímně a na rovinu mluvit například o strachu z islámu, byť jsme sami často terčem urážek. Naší snahou je vždy, pokud je to možné, poskytnout odpověď, diskutovat. Ukazuje se, že takový prostor na českých sociálních sítích doposud chyběl,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Lukáš Houdek, koordinátor iniciativy.

HateFree Culture se nyní z převážně mediálního a online prostoru přesouvá do terénu, mezi lidi. „Rozjíždíme značku HateFree Zone, tedy síť míst jako jsou kavárny, kluby, divadla, sportoviště a podobně, které samy sebe označují jako otevřená komukoli, bez ohledu na příslušnost k jakékoli etnické či jiné skupině,“ uvedl Houdek.

„Chceme ukázat, že navzdory zdání, že nenávist a nesnášenlivost ovládá veřejný prostor, existuje početná komunita lidí a institucí, které toto zdání vyvracejí. Spolu s Centrem současného umění DOX také v nejbližších dnech vyhlásíme otevřenou výzvu pro umělce i širokou veřejnost k přihlašování svých uměleckých projektů tematizujících xenofobii nebo vzájemné soužití,“ dodává.

Umělci budou mít možnost svá díla přihlašovat na speciální web až do konce dubna. „Vybereme z nich pak ty, která budou realizována ve veřejném prostoru regionálních měst. Příští rok také DOX ve spolupráci s námi chystá rozsáhlou výstavu,” uzavírá Houdek.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.