Sem luz, sem água. Tedy „bez světla, bez vody“. To je jen jedno z hesel protestujících v řadě brazilských měst, které postihly výpadky elektřiny a dodávek vody. Zemi totiž sužují největší sucha přinejmenším od roku 1930, podle některých dokonce v historii. A v ohrožení je na padesát milionů lidí.

Úroveň srážek je v Brazílii už od poslední zimy nečekaně nízká, zatímco teploty jsou výrazně nadprůměrné. „Do pěti měsíců dojde voda v celém metropolitním Sãu Paulu,” říká Jefferson (31), student environmentálních studií na Universidade de São Paulo (USP). „Podobná situace je v pěti z deseti metropolitních oblastí v Brazílii. Rio de Janeiro, Recife, Belo Horizonte a Campinas jsou všechny v ohrožení.“

Zásoby se vody se blíží k nule, včetně největšího zdroje pro dvacetimilionové São Paulo Cantareira, kde úroveň vody klesla k pěti procentům. Už téměř sto měst začalo s omezováním dodávek, včetně koloniálního skvostu Olindy na severovýchodě, kde běží voda jen třikrát týdně. A rekordní vedra uprostřed teoreticky deštivého období léta přilévají do ohně, zvlášť kvůli nadměrnému užívání klimatizace. V samotné metropoli Sãu Paulu zatím na omezování dodávek nedošlo, ale výpadky jsou v některých čtvrtích na denním pořádku. A nedostatek samotné vody není konec problému. Brazílie je z velké většiny závislá právě na vodní energii, takže problém začíná být s elektřinou.

Tradičně největšími oběťmi jsou obyvatelé nejchudších čtvrtí, kde — ač se údajně nejedná o strategii — dochází k výpadkům podezřele častěji. Podzimní průzkum společnosti Datafolha spočítal, že v Sãu Paulu existuje přímá vazba mezi výší příjmu a pravděpodobností komplikací s vodou a elektřinou. Městští politici se mimo jiné evidentně bojí ztráty atraktivity megalopole pro velký byznys a četné zahraniční společnosti, jež tu sídlí. Před volbami se ostatně hlasitě dušovali, že jakékoli plánované omezování spotřeby nepřipadá v úvahu.

Nyní je jasné, že to musí být jinak.