Český soud poprvé definoval zlo

Rozsudek o zákazu Dělnické strany je svým způsobem jedinečný. Jasně a srozumitelně obhajuje a znovu definuje stát a demokracii.

Nejvyšší správní soud v Brně vydal v polovině února historický rozsudek. Je to poprvé od roku 1989, kdy český soud rozhodl nějakou politickou stranu rozpustit (z jiných důvodů než správních či finančních) a rozsáhlou právní analýzou případu stát a jeho demokracii znovu definovat. Četl jsem už stovky rozsudků a troufám si říci, že tento pečlivě vypracovaný dokument stojí za podrobný a kritický pohled. Nejdříve ale k okolnostem vyhlášení rozsudku a jeho prezentaci ve veřejnosti.

Soud si skutečně dal záležet na tom, aby vyslovil v den vyhlášení rozsudku jasný a srozumitelný názor. Vyhlášení rozsudku a následující tiskovou konferenci vysílala v přímém přenosu veřejnoprávní televize. Tam všech sedm členů Senátu, který o zákazu strany rozhodl, spolu s mluvčím soudu v klidu a bez složitých právních termínů vysvětlilo obsah a význam svého rozhodnutí novinářům. Ti si dokonce mohli už ráno přečíst stodvacetistránkový rozsudek na webových stránkách soudu.

Sláva! Tak má soud postupovat, aby se veřejnost mohla dozvědět, co jej vedlo k tak závažnému rozhodnutí. Následně a právě díky tomu vyšlo v minulých dnech obrovské množství kvalitních komentářů k tématu. I proto se podívejme podrobně na obsah rozsudku.

Srozumitelná slova
Nejsilnější aspekt rozsudku je jeho jazyk, který je až překvapivě dobře srozumitelný. Dokonce obsahuje výrazy hovorové češtiny, když se třeba ptá, do jaké míry může „historií dosud neotestovaný mix“ bodů stranického programu ohrozit základy demokracie. Ba na více místech působí až literárně, například když cituje psychologa Carla Gustava Junga, který napsal: „Skutečná existence nepřítele, na něhož je možno svést veškeré zlo, znamená pro svědomí člověka nesmírnou úlevu. Můžeme alespoň bez zábran říci, kdo je ten ďábel, a je nám pak jasné, že příčina našeho neštěstí se nachází vně, a nikoli snad v našem postoji.“ Soud tím odkazuje na zjevnou ideologii strany: „Zničení nepřítele, jeho zahubení, vede k očistě našeho světa, kaženého nikoliv námi.“

„Bitva o Janov“ poprvé komplexně prozkoumána
Vůbec poprvé se nějaký český soud důkladně zabýval případem „bitvy o Janov“ z listopadu 2009. V rozsudku shrnuje: „Akce byla cíleným pokusem o pogrom.“ Podle něho „zjevným cílem této akce mělo být fyzické napadení zde žijících romských obyvatel“. Zde bych sám dodal: při tvrdých střetech s početní převahou policistů vznikla škoda v hodnotě desítek milionů, děti romských obyvatel Janova byly vystaveny extrémnímu stresu, když celé hodiny musely z oken bytu poslouchat silné výbuchy dělbuchů a výkřiky typu „Čechy Čechům“. Z výpovědi policejního svědka, který vypovídal u soudu, vyplynulo, že „cca 90 % účastníků se následně účastnilo násilí a útoků na policisty“. Bohužel se ale z rozsudku soudu nedozvíme, zda za to byl někdo odsouzen. Pokud vím, není tomu tak.

Podle soudu „DS dosáhla stupně, kdy již může představovat aktuální riziko pro demokracii, jakkoliv zatím spíše na lokální než na celostátní úrovni. Příklad ‚bitvy o Janov‘ ukázal, že tato strana je schopna prostřednictvím s ní spolupracujících neonacistických hnutí motivovat nezanedbatelné síly k násilí směřujícímu proti reálně ohroženým skupinám obyvatel.“

Co strana skutečně provedla
Podívejme se nyní na závěry rozsudku. Podle soudu strana svou programovou podobností i užívanou symbolikou „navazuje na německý nacionální socialismus“. Připomíná roli, kterou hrál nacismus v dějinách a historické zkušenosti nejen České republiky, ale celé Evropy a světa. „Právě s ohledem na tuto zkušenost je třeba vyjít z nevyvratitelného faktu, že nacionální socialismus je totalitní ideologií neslučitelnou s demokracií a základními lidskými právy.“

S tím podle soudu souvisí i „úzká provázanost této strany v podstatě se všemi významnými neonacistickými hnutími v České republice“. Dělnická strana „v politické rovině postupně sjednotila podstatnou část, ne-li celé pravicově extremistické spektrum. Těmto hnutím vytváří politickou platformu pro pokus o určitou legitimizaci jejich světonázoru a zároveň v nezanedbatelném rozsahu poskytuje významným postavám těchto hnutí prostor ve svých stranických strukturách a na kandidátních listinách. Míra této spolupráce neklesá a DS poskytla krajně pravicovým aktivistům místo na svých kandidátních listinách.“

Skutečný program strany vychází z její činnosti
Podle soudu „program Dělnické strany, její skutečný program získávající obrysy teprve ve světle projevů a článků jejích představitelů, její ideové směřování, její opora v myšlenkách, hodnotách i symbolice německého nacionálního socialismu, její nezanedbatelná personální provázanost s krajně pravicovými a neonacistickými uskupeními a koneckonců i její více či méně zastíraná a zastřená účast na veřejných shromážděních krajně pravicových extremistů a podpora akcím pogromistického charakteru, při nichž došlo k ozbrojeným násilným střetům s Policií ČR a jinými pořádkovými silami, nenechávají pochyb o tom, že DS zakládá svoji existenci na vzbuzování nenávisti k různým etnickým a sociálním skupinám, líčeným jako nepřátelé, a na vytváření obrazu světa jako bojiště“. Sice dlouhá, ale přesto srozumitelná věta s jasným sdělením.

Tyto závěry soud shrnuje slovy z novinářské terminologie: „Strana, která hrála politickou hru násilně a s nacionálně socialistickými kartami, musí počítat s tím, že v případě návrhu na její rozpuštění jsou tyto karty Černým Petrem, s nímž nelze vyhrát.“

Zlu je třeba se bránit
Ve svém rozsudku se soud i ptá, zda má vůbec smysl rozpustit Dělnickou stranu. Jeho odpověď  zní: ano. „Nezávisle na možné ‚reinkarnaci‘ Dělnické strany v podobě jiného politického subjektu totiž soud dospěl k závěru, že je nutné jasně pojmenovat hodnoty prosazované touto stranou, jednoznačně konstatovat, že ideologie navazující na totalitní konstrukci nacionálního socialismu představuje zlo.“

Svým rozsudkem soud dokázal definovat demokracii a možnosti bránit ji před skupinami, které pracují na jejím zničení. Právě to bude mít velký význam pro další vývoj v této oblasti v příštích měsících, kdy nástupce DS ve volebním boji s velkou pravděpodobností bude navazovat na své dosavadní úspěchy. Pokusí se zmobilizovat svůj volební potenciál právě s odkazem na svůj zákaz. Uvidíme, jak se s tím stát a hlavně občané dokáží vypořádat.

Celé znění rozsudku

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.