Francouzský prezident Nikolas Sarkozy slíbil Haiti finanční pomoc ve výši dvou set třiceti milionů dolarů. „Chci říct obyvatelům Haiti ,Nejste sami',“ prohlásil Sarkozy na troskách Národního paláce Haiti, jedné z vládních budov zbořených zemětřesením.

Podpůrný balíček, který Haiťanům přislíbil, má obsahovat peníze určené na obnovu a pomoc při mimořádných událostech. Do haitské státní pokladny plánuje Sarkozy věnovat příspěvek ve výši třiceti milionů euro.

Premiér Jean-Max Bellerive uvedl, že příspěvek do rozpočtu je klíčový. „Tyto peníze budeme moci použít, jak uznáme za vhodné,“ řekl Bellerive pro AP.

Sarkozy uvedl, že Haiti potřebuje takovou rekonstrukci, která by podpořila vzdálené provincie poskytující sídlo lidem opouštějícím hlavní město Port-au-Prince. Jedná se totiž o jedno z nejvíce obydlených měst Karibiku. Město nebylo postaveno k tomu, aby pojmulo tak velikou populaci, což podle Sarkozyho způsobilo, že počet obětí zemětřesení byl tak vysoký.

Sarkozyho myšlenka se shoduje s návrhem zástupců Spojených států i OSN, kteří chtějí na ostrově prosadit decentralizaci. Jejich cílem je snížit význam hlavního města a naopak podpořit zemědělství a cestovní ruch.

Independent uvedl, že někteří Haiťané bez střechy nad hlavou uvítají jakoukoliv pomoc. „Doufám, že mi může přinést stan, jídlo, léky a domov, to potřebuje každý,“ řekla k Sarkozyho návštěvě devatenáctiletá Joint Dewendscová, která nejspíše porodí pod stanem z prostěradel a dřevěných kůlů.

„Rád přivítám francouzského prezidenta. Chceme, aby nám pomohl,“ řekl osmatřicetiletý Haiťan Ovulienne Fortis před provizorním táborem, v němž sídlí přeživší po zemětřesení.

Někteří lidé v ulicích rozdávali protifrancouzské letáčky a protestovali proti Sarkozyho návštěvě. Zdůrazňovali francouzskou vinu na staletí trvajícím utrpení Haiťanů. Sarkozyho návštěva totiž zároveň připomněla obrovské náklady, které Haiťané nesli, když se v roce 1804 rozhodli pro nezávislost.

Třetina populace byla tehdy zabita při brutálním potlačení povstání otroků a na zemi bylo uvaleno mezinárodní hospodářské embargo. Paříž požadovala od nového černošského státu kompenzace za ztrátu vlastnictví, do něhož počítala i otroky. Dlužná částka dosahovala sto padesáti milionů franků .

Haiti dluh splácelo až do roku 1947. Jedna z nejbohatších kolonií, odkud se do velké části světa vyváželo zboží jako cukr, káva, bavlna, tvrdé dřevo i indigo, se postupně stala nejchudším státem západní polokoule. Nyní je skoro polovina haitských lesů pokácena, což vede k devastující erozi a extrémní chudobě.

„Odškodnění, které Francie požadovala, odsoudilo haitský lid do trvalé zadluženosti, zhoršování životního prostředí a zaostalosti, ze kterých se ještě nevzpamatovali,“ říká Norman Girvan, profesor na University of the West Indies na Trinidadu. „Prezident Sarkozy by poskytl Francii, ano Francii, velikou službu, pokud by uznal vinu Francouzské republiky za současnou situaci na Haiti.“

Sarkozy ve svém projevu na nepoškozeném fracouzském velvyslanectví na Haiti uznal důsledky kolonizace a později dodal: „Znám dobře příběhy našich zemí týkající se tohoto dluhu.“ Francie již odpustila Haiti dluh ve výši šestapadesáti milionů eur.

Jeden úředník blízký franouzskému prezidentovi pod podmínkou anonymity naznačil, že Francie neignoruje žádosti o odškodnění. Sarkozyho návštěva je podle něj „příležitostí ukázat, že se Francie připravuje předat Haiťanům kontrolu nad vlastním osudem a zaplatit dluhy minulosti.“

Independent uvádí, že Sarkozyho návštěva může být počátkem nových vztahů mezi Francií a Haiti. Někteří Haiťané spatřují v zájmu Francie o svou zemi protiváhu k politice Spojených států. Ty na ostrov vyslaly své vojáky  za posledních šestnáct let již třikrát.

Další informace:

Independent Sarkozy to take reconstruction plan to Haiti

Guardian Haiti promised €230m as Nicolas Sarkozy visits former colony