Alžírský Buteflika bude vládnout i nadále, věku i mrtvici navzdory

Sedmasedmdesátiletý prezident vyhrál už čtvrté volby v řadě a v pondělí nastoupil další funkční období. Od loňské mrtvice přitom nezvládá ani souvisle mluvit. Pozorovatelé tak nyní pátrají po skutečných vládcích v pozadí.

(pjed)

29.04.2014 22:18

A1_repro_marocan_times

Abdal Azíz Buteflika hlasuje v dubnových volbách. Repro Marocan Times

Alžírský autoritářský prezident Abdal Azíz Buteflika zůstane v čele země i v dalším, celkově čtvrtém funkčním období. Potvrdil to vývoj v posledních týdnech. Sedmasedmdesátiletý Buteflika nejprve vyhrál s drtivým náskokem volby v polovině dubna. V pondělí 28. 4. pak složil předepsaný prezidentský slib.

Řada pozorovatelů přitom naznačovala, že by Buteflika mohl na poslední chvíli odstoupit či funkci nějakým způsobem předat. Už loni na jaře totiž prodělal mrtvici, od níž nemůže chodit, na veřejnosti nevystupuje a velké potíže mu dělá i mluvení. To bylo zřetelně vidět právě při inauguraci.

„Pohled, který se naskytl těm, kdo událost sledovali, věru moc dobrého o Buteflikově zdraví nevypovídá (...) prezident sedící na invalidním vozíku reagoval zpomaleně, špatně artikuloval a podle mnohých nezvládl přečíst ani povinnou část přísahy, čítající 94 slov. Přesto má vládnout Alžírsku dalších pět let,“ napsali autoři úterního úvodníku alžírského listu El-Chabar.

Kdo tedy vládne?
Otázka zdravotního stavu, resp. setrvání Butefliky ve funkci je dle analytiků důležitá ze dvou důvodů: Za prvé, prezident, jenž vládne nepřetržitě od roku 1999, je ztělesněním garance kladů, které má režim v Alžírsku z pohledu ze zahraničí – stability, relativní vnitřní bezpečnosti, zachování laického charakteru státu a otevřenosti obchodu s Východem, Západem, Severem i Jihem. A za druhé, není jasné, kdo by měl Butefliku nahradit.

Alžírsko se od diktatury v 60. až 80. letech a občanské války o dekádu později transformovalo do autoritářského státu s povolenou, avšak bezmocnou laickou opozicí. Formálně vládly tradiční koalice vedené Frontou národního osvobození (FLN) s Buteflikou v čele, jež získávaly mandát v pravidelných volbách. Rozhodující moc ale až donedávna drželi generálové v pozadí – šéfové vojenských tajných služeb a velitelé z války za nezávislost na Francii v 50. a 60. letech.

Hrdinové bojů za nezávislost ovšem postupně zestárli a v současnosti jich žije jen málo. Toho dle jedné skupiny pozorovatelů využila v posledních letech mladší armádní klika, dle jiné skupiny pozorovatelů část ředitelů státních podniků a podle další skupiny přímo Buteflika, resp. okruh jeho spojenců – všichni k získání většího vlivu.

Právě otázka prezidentsví a letošních voleb měla poslední mocenský pohyb v Alžírsku osvětlit. Ale nestalo se. Hlavou státu zůstává politik, jenž zjevně nemůže vládu fakticky vést. A nejasné zůstává, zda-li byl postaven do prezidentských voleb jako kandidát režimu díky přetrvávající autoritě, kompromisu mezi skupinami zápasícími o vliv, či jako loutka nových mocipánů, kteří nahrazují odcházející generály, ale na jejichž totožnosti se pozorovatelé neshodnou.

Volby a společnost
Autoři analýz současné situace v Alžírsku se vedle řečeného ohlížejí také za dubnovými volbami. Jak již naznačeno, Buteflika zvítězil už v prvním kole, a to bez jakéhokoliv přispění do kampaně. Zdůvodnění takového zisku je přitom opět dvojí.

První vysvětlení, jež zastává vedle některých pozorovatelů i větší část alžírské opozice, tvrdí, že volby byly zmanipulované. Příslušná podezření provázejí v Alžírsku každé volby a podle znalců jsou vzhledem k ohromné míře korupce v zemi alespoň z části pravdivá – otázkou ale je, zda z té rozhodující.

Druhé vysvětlení naopak zdůrazňuje jednak vzpomínku na hrůzy občanské války (zemřelo až 200 tisíc lidí), jednak relativní posun k lepšímu v posledních letech (konkrétně ústupky režimu za arabského jara v podobě zrušení výjimečného stavu a dotování cen potravin + hospodářské zisky dané vysokými cenami ropy a plynu a poptávkou po alternativě k ruským dodávkám v Evropě) a jednak jen 52procentní volební účast, přičemž v roce 2009 byla 75procentní. K volbám tedy dle tohoto výkladu přišli spíše stoupenci režimu a Buteflika mohl vyhrát právem.

Alžírsko navzdory řečenému trápí stále i chudoba čtvrtiny populace a důsledky státní kontroly ekonomiky. Buteflika, resp. jeho zástupci v kampani slibovali řešit zejména tyto problémy, a navíc změnit strukturu hospodářství – skutečnost, že dvě třetiny příjmů státu pochází právě z těžby a exportu surovin.


Další informace:
The Guardian Abdelaziz Bouteflika sworn in for fourth term as Algerian president
Al Džazíra Algeria's election: A fait accompli?
Al Džazíra Algeria's ailing president wins fourth term
News24.com Bouteflika 'flunked' inauguration oral exam
OpenDemocracy.net Why these Algerian elections are essential
France24.com Wheelchair-bound Bouteflika votes in Algerian election


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.