Chci přispět X

Nejasná budoucnost útlumu těžby uhlí v OKD

Problém kompromisu, který vyjednal Andrej Babiš ohledně Dolu Paskov, je v tom, že vlastně nejde o nějaké skutečné řešení. Dohodu může vypovědět jak stát, tak NWR, pokud se situace na trhu s uhlím změní.

Vládní zmocněnec a někdejší ministr průmyslu a obchodu prozatímní vlády Jiřího Rusnoka Jiří Cienciala vedl od podzimu loňského roku jednání se společností New World Resources (NWR), která vlastní ztrátový Důl Paskov. Ta v září 2013 oznámila, že důl, kde pracuje více jak 2500 lidí, zavře k 31. 12. 2014. Důl Paskov je posledním činným dolem v ostravské části Ostravsko-karvinského revíru, ostatní byly postupně uzavřeny.

Experti uskutečnili analýzu proveditelnosti opatření, která by umožnila poskytnout OKD státní podporu a zabránit sociálnímu výbuchu v regionu. S uzavřením dolu nesouhlasí odboráři, prodej dolu státu za symbolickou korunu se ukázal jako nereálný.

Mezi posuzovanými variantami bude prodloužení těžby o dva roky a tím získat čas na další opatření. Je jasné, že regiony zasažené strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností vyžadují mimořádnou pomoc ze strany státu a že na ně bude nutné vytvořit ve státním rozpočtu i potřebné finanční prostředky.


Důl Paskov je posledním činným dolem v ostravské části Ostravsko-karvinského revíru, ostatní byly postupně uzavřeny. Foto web odborů OKD

Kam směřuje situace v oblasti těžby uhlí v Moravskoslezském kraji bylo při analýzách nákladovosti a konkurence jiných paliv přitom zřejmé už delší dobu, ale odpovědná místa nejednala. Privatizaci OKD a tedy i těžby surovinových zdrojů naší země začaly již pravicové vlády.

Situaci v regionu by pak dál prudce zdramatizovalo propouštění v dalších privatizovaných podnicích jako Evraz či Arcellor Mittal. Velcí investoři, kteří přišli s privatizací, dali zjevně přednost rychlému výdělku před stabilitou a rozvojem. Praktická ukázka jak je to se sociální odpovědností kapitálu.

Nový ministr kabinetu Bohuslava Sobotky Jan Mládek s podklady od Jiřího Ciencialy přišel do vlády.  Počítalo se, že na řešení problému stát vydá 1,1 miliardy a těžba vydrží až do roku 2017. Ministr financí Andrej Babiš však pomoc odmítl s odkazem na privatizační smlouvu a nelenil kritizovat ČSSD za podíl na průběhu privatizace. Koaliční spor překryl debatu jak nejlépe postiženému regionu pomoci.

Vyplatit peníze akcionářům soukromé společnosti, která v minulosti vydělala na OKD dost peněz, by byl skutečně nesystémový krok. Firma by se měla také podílet na řešení. Ale nějaká pomoc regionu od státu je zřejmě nutná. Nakonec se mezi MPO a MF narodil kompromis, že stát poskytne jen 600 milionů na sociální programy horníků a ztrátová těžba bude pokračovat. Vláda bude dohodu schvalovat na své schůzi 28. dubna.

Problém tohoto kompromisu je v tom, že vlastně nějakým skutečným řešením není. Dohodu může vypovědět jak stát, tak NWR, pokud se situace na trhu s uhlím změní. V případě postupného snižování zaměstnanosti stejně trvá problém investic do nových pracovních míst a povinnost vyplácet sociální dávky.

Je jistě dobře, že existuje naděje, že v roce 2015 a 2016 v regionu ještě nějaká práce bude. Pro budoucnost je ale důležité uvědomit si odpovědnost za region jako takový a jeho rozvoj. Pokud ceny uhlí v dohledné době nestoupnou, bude zapotřebí přinést alternativní investice.

Vládní návrh řešení je jen koupením času. To není jen problém Moravskoslezského kraje a OKD. Podobná situace může brzy nastat například v severních Čechách. Souvisí s tím i odpovědnost státu za surovinovou, energetickou bezpečnost země a novou podobu energetické koncepce ČR.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.