Banka Severní Dakoty nemá žádné bankomaty, nevydává kreditní karty a vlastní jen pár tisíc spořících účtů. Jejím jediným sídlem je prosklená budova ve tvaru parníku na břehu řeky Missouri.

To, že ji vlastní jeden ze států Unie, může působit jako přežitek. Nyní ale vzbudila pozornost mnoha ostatních států. Severní Dakotě se totiž v době hospodářské krize mimořádně daří. „Mnoho států má velké ekonomické potíže, a tak si spojují naši banku s místním hospodářským úspěchem,“ řekl prezident banky Eric Hardmeyer.

Severní Dakota má ze všech amerických států v současnosti nejnižší míru nezaměstnanosti, pouze 4,4 procenta. Prudce zde roste těžba ropy a státní rozpočet dosahuje velikého přebytku. Hardmeyera se na způsob práce severodakotské banky už přeptávali představitelé Kalifornie, Michiganu, Nového Mexika, Ohia i státu Washington.

Kandidáti na guvernéry ve Floridě a Washingtonu a parlament státu Washington prosazují zřízení podobné banky. Rovněž zpráva připravená pro výbor Vermontské sněmovny státní vlastnictví banky podpořila.

Podle Hardmeyera ale banka nestojí za úspěchem místní ekonomiky. „Možná je katalyzátorem, možná jeho částí. Myšlenka, že za úspěchem stojíme my, je sice lichotivá, ale není pravdivá,“ řekl Hardmeyer.

Banka Severní Dakoty slouží jako agentura pro ekonomický rozvoj a jakási bankéřská banka, která snižuje riziko půjček u lokálních soukromých bank a pomáhá jim financovat větší projekty. Nabízí také levné půjčky farmářům, studentům a podnikům.

Banka má v aktivech téměř čtyři miliardy amerických dolarů. V roce 2009 vytvořila zisk ve výši více než osmapadesáti milionů dolarů, čímž po šesté za sebou dosáhla rekordu. Během posledních deseti let nalila téměř tři sta milionů dolarů zisku do rozpočtu Severní Dakoty.

Banka je úložištěm většiny státních fondů. Ty mohou být použity pro úvěry a příležitostné úlevy pro soukromé banky, které potřebují získat hotovost v případě stagnujících úvěrových trhů. „Považujeme se za jakousi malou verzi Federálního rezervního systému,“ řekl Hardmeyer.

Stát vydělá z úroků zhruba o 0,25 méně, než by získal u komerčních institucí. Banka neplatí státní ani federální daně a nemá žádné pojištění vkladů. Za případné ztráty ručí daňoví poplatníci.

Banka Severní Dakoty byla základním pilířem činnosti Nadstranické ligy, hnutí zemědělců rozhněvaných federálním dozorem nad místními úvěry a obilními trhy. Byla založena v roce 1915 A.C. Townleym, který neuspěl při pěstování lnu.

Liga prosazovala zřízení bank vlastněných státem, což mělo umožnit nízkoúrokové půjčky farmářům. Propagovala také vybudování státem vlastněných mlýnů, sýpek, jatek a pojišťoven. Jejím stoupencům se podařilo převzít kontrolu nad místním zákonodárstvím do pěti let od doby, co byla liga založena. Poté postupně vyhasla, ale dva její podniky zůstaly, a to Banka severní Dakoty a mlýny v Grand Forks.

Mezi léty 1940 až 1960 banka sloužila jako depozitář státních fondů a nákupčí komunálních dluhopisů. Od té doby se její aktivity ve prospěch ekonomického rozvoje znatelně rozšířily.

Podle Garyho Petersena, prezidenta Jezerní banky v New Town, obci v indiánské rezervaci Fort Berthold v severozápadní oblasti Severní Dakoty, se tato banka často podílí na projektech místního rozvoje. „Moje zkušenost je taková, že když se na ně s něčím obrátím, většinou řeknou: 'No nějak to uděláme.'“

Podle Maura Guillena, profesora managementu na Pennsylvánské univerzitě, je nepravděpodobné, že by i jiné státy zřídily podobné banky. Politická kultura v zemi je totiž v rozporu s takovými projekty. Odpor proti takovým institucím mohou vyvolat také soukromé banky.

Hardmeyer uvedl, že dříve taky pochyboval o tom, že se další státy inspirují v jeho bance. „Když ale vidím, co se po celé zemi děje, není už ta možnost podle mne tak vzdálená, jak jsem se dlouho domníval,“ řekl nyní. Některé státy a federální agentury podobné instituce na podporu místního rozvoje už vytvořily.

Další informace:

Common Dreams Economy Prompts Fresh Look at ND's Socialist Bank