Ombudsmanka doporučuje změnu deseti zákonů

Anna Šabatová představila Souhrnnou zprávu veřejného ochránce práv za rok 2013. Za její nejdůležitější část označila doporučení, u nichž předpokládá, že se jimi budou zákonodárci zabývat a uloží vládě přípravu příslušných právních předpisů.

(vd)

17.04.2014 22:35

361309_mediafax_michal_kalasek

Obsah souhrnné zprávy za loňský rok spoluutvářeli dva ochránci a dva jejich zástupci. Na snímku Šabatové předchůdce Pavel Varvařovský. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová představila Souhrnnou zprávu veřejného ochránce práv za rok 2013. Její obsah spoluutvářeli dva ochránci a dva jejich zástupci. Závěry a stanoviska je třeba podle Šabatové připsat dnes již bývalému ochránci Pavlu Varvařovskému, který na svou funkci rezignoval v prosinci 2013, a jeho zástupcům Jitce Seitlové, jejíž funkční období uplynulo v dubnu 2013, a Stanislavu Křečkovi, který se v dubnu 2013 funkce ujal. Do finální podoby zprávy a především do formulace legislativních doporučení pak zasáhla i Šabatová.

Nejdůležitější část zprávy tvoří doporučení, u nichž ombudsmanka předpokládá, že se jimi Poslanecká sněmovna bude zabývat a uloží vládě přípravu příslušných právních předpisů. Z činnosti ochránce v roce 2013 vyplynula potřeba legislativně řešit nejméně deset problémů.

Šabatová připomněla, že téměř šedesát procent doporučení ochránce vede ke změně zákona. V letech 2002 – 2011 předložili veřejní ochránci práv Poslanecké sněmovně devětasedmdesát legislativních doporučení, z nichž šestačtyřicet našlo odezvu u zákonodárců a vedlo ke změně zákona, byť někdy až po dlouhé době. Od předložení doporučení do nabytí účinnosti nové právní úpravy uplyne průměrně 3,8 let.

Ve třetině případů však došlo ke změně právní úpravy už do dvou let. „Uvážíme-li složitost legislativního procesu, změny, k nimž v průběhu minulých let docházelo na politické scéně, a fakt, že doporučení ochránce mnohdy přinášela podněty na rámec plánu legislativních prací každé vlády, dá se říct, že se zákonodárci doporučeními mých předchůdců zabývali,“ uvedla Šabatová.

Podle ní nicméně nelze očekávat, že by Poslanecká sněmovna a vláda provedla ochráncem doporučovanou změnu zákona vždy okamžitě, i když se to v minulosti již dvakrát stalo. Šlo o hlukovou zátěž z dopravy, kdy ochránce doporučoval přijmout zákon o hodnocení a snižování hluku ve venkovním prostředí, a úpravu zdanění při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k souboru nemovitostí, kdy ochránce doporučoval zdanit jen to, co spoluvlastník nabyl nad dosavadní podíl.

Současně upozorňuje, že doporučení, která veřejný ochránce práv Poslanecké sněmovně předkládá, vždy vycházejí z jeho šetření a doložitelných poznatků o negativních dopadech určitých situací na občany. Zároveň jde vždy o věci zásadní, které naléhavě vyžadují legislativní řešení.

Letos veřejná ochránkyně doporučuje změnu deseti norem. První je ochrana soukromí zaměstnanců: podle Šabatové je třeba novelizovat zákon o inspekci práce tak, aby byl doplněn nový správní delikt a přestupek na úseku ochrany soukromí zaměstnanců v případě neoprávněného monitoringu zaměstnanců.

Šabatová upozorňuje také na postavení osob provozujících malé fotovoltaické elektrárny. „Je třeba upravit zákony tak, aby provozovatelé malých výroben elektřiny měli nárok na podporu v nezaměstnanosti a aby se pro účely dávek posuzoval jejich skutečný příjem z provozu výrobny,“ uvedla s tím, že dnes nemají provozovatelé sebemenších fotovoltaických elektráren, ani když jsou nezaměstnaní, nárok na podporu ani na dávky.

Za další palčivý problém považuje průzkumné hydrogeologické vrty. Upozorňuje přitom, že smyslem zákona je chránit práva vlastníků již existujících studní před ztrátou vody v důsledku provedení průzkumného vrtu v sousedství.

Podle Šabatové by měl být dále novelizován zákon o pomoci v hmotné nouzi, a to tak, aby měl Úřad práce povinnost vydávat rozhodnutí nejen v případě nepřiznání dávky, nýbrž i tehdy, kdy žádosti vyhoví pouze částečně. Žadatel totiž v tuto chvíli nemá možnost zjistit, jak úřad jeho žádost posuzoval, co bylo důvodem pouze částečného vyhovění.

Mezi další problémy, na které Šabatová upozorňuje, patří například nahlížení kolizního opatrovníka do správního spisu či nedostatky právní úpravy výkonu rozhodnutí (exekuce). Požaduje také přesun důkazního břemene ve sporech o diskriminaci, neboť tvrdí, že oběti diskriminace v současné době nemají před soudem stejná procesní práva.

V loňském roce ochránce obdržel celkem 8401 podnětů k šetření (včetně diskriminace), z nichž sedmapadesát procent bylo v jeho působnosti, a mohl se jimi zabývat. 1335 přijatých podnětů se týkalo sociálního zabezpečení. Je to zhruba o sto stížností méně oproti předchozímu roku. Zahájeno bylo 701 šetření, z toho sedmatřicet zahájil ochránce z vlastní iniciativy. Celkově pak ochránce vyřídil 9148 podnětů (včetně diskriminace) s tím, že v 675 případech konstatoval pochybení na straně úřadu a ve dvaceti případech diskriminaci.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.