Vážné sankce kvůli Krymu by bolely obě strany
Jiří ParoubekJiří Paroubek shrnuje význam současných sankcí zamířených proti Rusku, zároveň připomíná, že pokud se významněji přeruší obchodní vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, vzroste ukrajinská závislost na zahraniční pomoci.
Nezávisle na tom, jak události na Krymu vidí okolní svět, ruský prezident Vladimír Putin má podporu ruských občanů na úrovni sedmdesát dva procent dotázaných. Těžko hledat evropského předáka, který by se mohl opřít o tak velkou důvěru obyvatelstva.
Číslo, které ukázal průzkum veřejného mínění nezávislou agenturou Levanda Center v druhém březnovém týdnu, bylo stejné jako výsledek průzkumu státního Celoruského střediska pro výzkum veřejného mínění, informuje Bloomberg.
Zpravodajství zároveň zachycuje typickou odpověď moskevského manažera, který podporuje odtržení Krymu, protože jinak Ukrajina dříve či později vstoupí do NATO, což je vnímáno jako ohrožení ruské bezpečnosti.
Ještě zajímavější je velká důvěra finančních trhů, že po krymském referendu už nic významného nenastane. Vývoj na trzích cenných papírů byl celkem klidný a za větší událost je považováno pokračující utahování měnové politiky v USA (postupná redukce „kvantitativního uvolňování“). Ruské akcie zastavily pokles, nynější události už byly v předstihu zahrnuty v ceně, když moskevský burzovní index Micex (obchody v rublech) klesl během tří týdnů o šestnáct procent.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi ten nápad líbí. Protože aby evropské vlády mohly zmrazit účty ruských a ukrajinských oligarchů, musí nejdřív přesvědčit banky v daňových rájích, proti kterým již dávno slibují zasáhnout, ale skutek utek, aby prolomily bankovní tajemství a otevřely vládám své účetnictví. Vlády musí vidět do všech účtů, aby věděly, které z nich patří oligarchům na černé listině, a že jim určitě nepatří už žádný další. Pak by ovšem vlády také viděly, nakolik čí vklady odpovídají jeho daňovému přiznání. Konečně by bylo možné důsledně vybírat daně. A bylo by možné zablokovat účty všem oligarchům, nejen ruským a ukrajinským, ale i těm našim.
Odejde Krym ze zadlužené Ukrajiny bez placení?
Hned po vítězství kyjevského povstání mi přišlo jako zajímavý nápad, že by si Rusko od Ukrajiny Krym koupilo, nejlépe za takouvou částku, aby stačila ke splacení všech ukrajinských dluhů. Tím by Ukrajina dostala skutečnou hospodářskou pomoc, jakou potřebuje, ne zas nějaké půjčky, zdroj dalšího dluhu, ještě k tomu spojené se zničujícím diktátem Mezinárodního měnového fondu.
Teď si Rusko bere Krym zadarmo. Budou ukrajinští věřitelé požadovat od Ruska aspoň poměrnou část ukrajinského dluhu?
Možná že ukrajinští věřitelé mohou vyvinout na Rusko silnější tlak než armády NATO. Vojenské útoky Rusko odrazí, rozhodnutí Rady bezpečnosti vetuje, ale arbitrážím se v dnešním světě nikdo neubrání.
Na druhé straně, kdyby věřitelé Krym opustit Ukrajinu bez placení nechali, mohla by se pak Ukrajina zbavit svých dluhů prostou politickou sebevraždou na způsob Trojího dělení Polska: Kus Ukrajiny by si vzalo Rusko, kus Polsko, ten by se tím pádem ocitl okamžitě v Evropské unii, s plnými právy, bez asociačních dohod a přechodných období, nástupnický stát by nezbyl žádný a ukrajinský státní dluh by zanikl.