Vážné sankce kvůli Krymu by bolely obě strany

Jiří Paroubek shrnuje význam současných sankcí zamířených proti Rusku, zároveň připomíná, že pokud se významněji přeruší obchodní vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, vzroste ukrajinská závislost na zahraniční pomoci.

Nezávisle na tom, jak události na Krymu vidí okolní svět, ruský prezident Vladimír Putin má podporu ruských občanů na úrovni sedmdesát dva procent dotázaných. Těžko hledat evropského předáka, který by se mohl opřít o tak velkou důvěru obyvatelstva.

Číslo, které ukázal průzkum veřejného mínění nezávislou agenturou Levanda Center v druhém březnovém týdnu, bylo stejné jako výsledek průzkumu státního Celoruského střediska pro výzkum veřejného mínění, informuje Bloomberg.

Zpravodajství zároveň zachycuje typickou odpověď moskevského manažera, který podporuje odtržení Krymu, protože jinak Ukrajina dříve či později vstoupí do NATO, což je vnímáno jako ohrožení ruské bezpečnosti.


EU závisí na ruském plynu třiceti procenty své spotřeby, největší podíl má Německo. Foto nord-stream.com

Ještě zajímavější je velká důvěra finančních trhů, že po krymském referendu už nic významného nenastane. Vývoj na trzích cenných papírů byl celkem klidný a za větší událost je považováno pokračující utahování měnové politiky v USA (postupná redukce „kvantitativního uvolňování“). Ruské akcie zastavily pokles, nynější události už byly v předstihu zahrnuty v ceně, když moskevský burzovní index Micex (obchody v rublech) klesl během tří týdnů o šestnáct procent.

Nelze se divit symbolickým sankcím EU, které postihují jen vybrané osoby a bankovní účty, protože jakákoliv důraznější akce by byla zraňující pro obě strany, připomíná britský týdeník New Scientist.

Krymské přístavy rozhodně nelze zablokovat nejen proto, že tam kotví ruská válečná flotila, ale Sevastopol je také hlavní vývozní trasou pro ukrajinské obilí. To by pořádně zatřáslo světovým trhem, protože Ukrajina je čtvrtým největším vývozcem obilí a šestým největším vývozcem kukuřice.

Pak je tu samozřejmě ropná a plynová zbraň. EU závisí na ruském plynu třiceti procenty své spotřeby, největší podíl má Německo. A Rusko je zase závislé na tržbách za energetické suroviny ve výši sto miliard rublů ročně.

Ale ani ty zablokované účty nejsou jednostrannou zbraní, upozorňuje KeirGiles z londýnského think tanku Chatham House. Britský obchodní přebytek s Ruskem dosahuje padesáti šesti miliard dolarů ročně, který končí v bankách a pomáhá udržovat vzájemně propletený globální obchod v chodu. A tato částka má v britské ekonomice významný stabilizační charakter.

Větší událostí byl svátek irského patrona, svatého Patrika, neboť část obvyklých obchodů vypadla v důsledku modrého pondělí, tvrdí autor na živých stránkách Financial Times z finančních trhů Alfaville.

Nechci však ukrajinské události bagatelizovat. To významné je totiž teprve před námi. Pokud se skutečně významněji přeruší obchodní vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, vzroste ukrajinská závislost na zahraniční pomoci.

Ve skutečnosti jde o úvěry, které jsou podmíněny celou řadou reforem se značnými sociálními dopady. Ceny ukrajinských dluhopisů se zatím drží lépe, než byla očekávání, protože trhy nevěří v možnost uplatnění příliš tvrdých podmínek Mezinárodního měnového fondu.

Jejich praktickým důsledkem by bylo výrazné podtržení spotřebitelské poptávky, protože na prvních místech najdeme požadavek na uvolnění spotřebitelských cen zemního plynu. To by znamenalo násobný skok této položky v rozpočtech domácností.

Dalším požadavkem je snížení starobních důchodů na polovinu. To si vůbec neumím představit, co by poté na Ukrajině nastalo. Možná nějaký Majdan s opačným znaménkem. A k tomu lze přičíst inflační vlnu po uvolnění kurzu ukrajinské hřivny, což by znamenalo prudké zdražení zboží z dovozu. Od začátku letošního roku přitom hřivna poklesla už o patnáct procent, ale také její pokles se v pondělí zastavil.

Pokud by se v budoucnu hospodářské vztahy Ruska s okolním světem přece jen vyostřily, můžeme důsledky odhadnout i na základě zkušenosti s tím, co se odehrávalo po roce 1998, kdy se Rusko přiblížilo ke státnímu bankrotu a na měnových trzích rubl prudce poklesl. Spotřební zboží z dovozu začalo být pro drtivou většinu obyvatelstva zcela nedostupné.

Vysoké ceny dovozů však zároveň snížily bariéry pro obnovu domácí produkce bílé techniky a mnoha dalších domácích potřeb. Také výhrůžky ruského znárodňování a různých odvetných opatření mohou vyznít jako příležitost napravit absurdní rozdělení národního bohatství z časů Jelcinových pijatik.

Druhou stranou stejné mince by byla léta mezinárodní izolace. Velké Rusko má však lepší podmínky pro život v uzavření než jiné země. Proto asi nakonec převáží větší zájem Západu na tom, aby zůstalo v kontaktu a nevypadlo příliš z vazeb mezinárodní spolupráce.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Zmrazme účty oligarchů Středa, 19.Března 2014, 22:51:17

Zmrazit účty ukrajinských a ruských oligarchů, jak západní politici vyhrožují, je zajímavý nápad. Jak oni by to přesně chtěli udělat? Předají bankám v daňových rájích, jako jsou Švýcarsko, Lucembursko nebo londýnská City, seznam hříšníků a zdvořile požádají bankéře, aby zablokovali všechna aktiva, která u nich mají jmenovaní uschovaná? A jak se vlastně vlády přesvědčí, že bankéři vyhověli jejich žádostem?

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi ten nápad líbí. Protože aby evropské vlády mohly zmrazit účty ruských a ukrajinských oligarchů, musí nejdřív přesvědčit banky v daňových rájích, proti kterým již dávno slibují zasáhnout, ale skutek utek, aby prolomily bankovní tajemství a otevřely vládám své účetnictví. Vlády musí vidět do všech účtů, aby věděly, které z nich patří oligarchům na černé listině, a že jim určitě nepatří už žádný další. Pak by ovšem vlády také viděly, nakolik čí vklady odpovídají jeho daňovému přiznání. Konečně by bylo možné důsledně vybírat daně. A bylo by možné zablokovat účty všem oligarchům, nejen ruským a ukrajinským, ale i těm našim.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Co říkají věřitelé? Středa, 19.Března 2014, 23:04:15

Krymští Rusové oslavují oddělení od Ukrajiny, odchod ze zadluženého státu. Rusko vítá nový stát v ruské federaci a západní politici štěkají, ale nemají čím kousnout. Co ale říkají ukrajinští věřitelé?

Odejde Krym ze zadlužené Ukrajiny bez placení?

Hned po vítězství kyjevského povstání mi přišlo jako zajímavý nápad, že by si Rusko od Ukrajiny Krym koupilo, nejlépe za takouvou částku, aby stačila ke splacení všech ukrajinských dluhů. Tím by Ukrajina dostala skutečnou hospodářskou pomoc, jakou potřebuje, ne zas nějaké půjčky, zdroj dalšího dluhu, ještě k tomu spojené se zničujícím diktátem Mezinárodního měnového fondu.

Teď si Rusko bere Krym zadarmo. Budou ukrajinští věřitelé požadovat od Ruska aspoň poměrnou část ukrajinského dluhu?

Možná že ukrajinští věřitelé mohou vyvinout na Rusko silnější tlak než armády NATO. Vojenské útoky Rusko odrazí, rozhodnutí Rady bezpečnosti vetuje, ale arbitrážím se v dnešním světě nikdo neubrání.

Na druhé straně, kdyby věřitelé Krym opustit Ukrajinu bez placení nechali, mohla by se pak Ukrajina zbavit svých dluhů prostou politickou sebevraždou na způsob Trojího dělení Polska: Kus Ukrajiny by si vzalo Rusko, kus Polsko, ten by se tím pádem ocitl okamžitě v Evropské unii, s plnými právy, bez asociačních dohod a přechodných období, nástupnický stát by nezbyl žádný a ukrajinský státní dluh by zanikl.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.