Politika v rozporu

Dánskou politikou dnes hýbe nanejvýš sporná privatizace části energetické společnosti DONG investorům z GoldmanSachs. Zvláště udivující přitom je, že na ni tlačila zejména sociální demokracie, a to i za cenu ztráty sněmovní většiny.

Zeštíhlování, privatizace, reorganizace a outsourcing patří mezi hity zaběhlého ekonomicko-politického mainstreamu. Jenže když na prodej státního podílu energetické společnosti do rukou investičních bankéřů se sídly rozprostřenými v daňových rájích tlačí část sociální demokracie, a to i za cenu zeštíhlení vládní trojkoalice na dvojkoalici, tak jako se nyní stalo v Dánsku, vyrojí se řada otázek.

30. ledna 2014 došlo k zamítnutí návrhu Rudo-zelené aliance, kterým se tato nejlevicovější parlamentní strana pokusila oddálit podpis smlouvy o prodeji 21 % akcií v energetické společnosti DONG. Návrh podpořilo jen 30 z 179 parlamentních členů, 94 členů se vyslovilo proti návrhu a ostatní se hlasování zdrželi nebo se ho neúčastnili.

Tím pádem už nic nestálo v cestě tomu, aby sněmovní finanční výbor podepsal smlouvu o prodeji 19 % akcií investiční skupině GoldmanSachs a 2 % akcií dvěma dánským penzijním fondům.Státní podíl se společnosti DONG tak klesl z 81 % na 60 %, GoldmanSachs za svůj 19% podíl zaplatí v přepočtu necelých 30 miliard Kč a dva dánské penzijní fondy ATP a PFA zhruba 11 miliard Kč. Smlouva předpokládá, že DONG předloží nejpozději v lednu 2015 plán, který upřesní, jakým způsobem společnost vstoupí na burzu do roku 2018.

Smluvní strany a podmínky prodeje se upřesňovaly od února minulého roku, kdy se vedení společnosti DONG začalo poohlížet po investorovi, který umožnil navýšení základního kapitálu zhruba o 22 až 33 miliardy Kč. V roce 2012 totiž vykázal DONG ztrátu skoro 15 miliard Kč.

Mimo to existovala široká politická dohoda z roku 2004, kterou uzavřela tehdejší modrá vládní koalice se všemi stranami nynější středolevé trojkoalice a mimovládní Dánskou lidovou stranou. Dohoda vymezila obecné podmínky prodeje, které mimo jiné předpokládaly, že státní podíl bude snížen do 1. ledna 2015.

V září 2013 nabídly společnosti GoldmanSachs, ATP a PFA, že odkoupí akcie společnosti DONG za finančních podmínek, které budou vycházet z odhadované hodnoty společnosti stanovené na zhruba 116 miliard Kč. V říjnu 2013 byly zveřejněny základní údaje smlouvy. Rychlý prodej silně prosazovaly špičky sociální demokracie, zejména ministr financí a premiérka.

Ovšem proti prodeji se zvedla obrovská vlna odporu. Protestní petici na webu skrivunder.net podepsalo přes 198 tisíc lidí, ke zdrženlivosti, neukvapenosti a kritickému posouzení vyzývali nejen některé strany stojící mimo vládu, ale také odborníci, analytici, odbory a dokonce i členové vládních stran.

Dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová. Foto Arbeiderpartiet, flickr.com

Bývalý předseda sociální demokracie a premiér z let 1993 až 2001 Poul Nyrup Rasmussen řekl 22. ledna 2014 listu Politiken, že prodej vnímá jako katastrofu. K prodeji podle něj dochází ve špatnou chvíli, za naprosto špatnou cenu a akcie kupuje poskvrněná společnost, která získává právo veta ve všech strategických rozhodnutích.

Rasmussen doporučuje odložit prodej na rok 2015 nebo 2016. Další kritici shodně poukazovali na pochybnou roli investorů z GoldmanSachs v dobíhající celosvětové finanční krizi a také na skutečnost, že GoldmanSachs do společnosti DONG vstupuje prostřednictvím subjektu, který je registrovaný v Lucembursku a jeho vlastnická struktura vede nejen do amerického státu Delaware, ale také na Kajmanské ostrovy.

To je skutečnost, která ostře kontrastuje s vládní politikou potírání daňových úniků, k nimž dochází přes daňové ráje. Navíc je tu i konkrétní zkušenost z roku 2005, kdy pět kapitálových fondů odkoupilo státní podíl v telekomunikační společnosti TDC. Do roku 2013 ze společnosti vyvedly více než 180 miliard Kč do společností s nejasnými vlastníky. Cesta vedla přes – ano – Lucembrursko a Kajmanské ostrovy. Dánský stát tak přišel o miliardy na daních.

Prodej podílu v DONG však provázejí další podivnosti. Předběžná dohoda, kterou s investory z GoldmanSachs a penzijními fondy ATP a PFA podepsalo ministerstvo financí 29. listopadu 2013, měla vypršet až 29. srpna 2014. Otázkou je, proč stát zastoupený v této věci zejména ministrem financí tlačil na pilu tak, aby finanční výbor parlamentu konečnou smlouvu podepsal již po dvou měsících z celkem devítiměsíční lhůty.

Zvláštně působí i asymetrické obchodní podmínky, které vyznívají velmi velkoryse vůči investorům. Odborníci z Kodaňské obchodní školy a z University v Aarhusu spočítali, že případnou ztrátu hodnoty společnosti DONG by nesl téměř výhradně stát, zatímco případný zisk by se rovnoměrně rozložil mezi všechny spoluvlastníky.

Novinářům z veřejnoprávní televize a rozhlasu navíc neunikla ani „drobnost“, že Danske Bank, hlavní ministrův poradce ve věci prodeje akcií DONG, sídlila v Lucembursku na stejné adrese, kde sídlí společnost New EnergyInvestment, přes kterou by měla GoldmanSachs do společnosti DONG vstoupit. Danske Bank po zveřejnění informace uvedla, že dotyčnou nemovitost prodala v roce 2008 a z adresy se odstěhovala, nicméně podle zjištění novinářů z DR působila Danske Bank na lucemburské adrese 2 Rue du Fossé minimálně do konce roku 2013.

Energetika byla, je a nadále zůstane strategickým odvětvím a jeho redukce na obchodní artikl je z velké části dílem propagandy investičních spekulantů, kterým zejména konec studené války usnadnil přístup do dříve chráněných oblastí veřejných a bezpečnostních zájmů. Zatímco původním posláním energetické společnosti bylo poskytovat obyvatelům země teplo, světlo a proud a dlouhodobým cílem bylo udržovat a zlepšovat infrastrukturu, jediným cílem finančních spekulantů bylo, je a bude vytvořit co největší zisk v co nejkratším čase.

Zatímco středolevá dánská vláda protlačila prodej podílu ve státní energetické společnosti finančním spekulantům, a to i za cenu vlastní redukce z trojkoalice na dvojkoalici, kolébka GoldmanSachs, Spojené státy, od roku 2008 tvrdě omezuje bankovní operace v oblasti energetiky. Finanční instituce, které vlastní aktiva v oblasti energetiky (elektrárny, ropné tankery) a dobývání přírodních zdrojů (vrty, doly), a zároveň obchodují s finančními produkty na trhu energií, totiž mohou manipulovat s nabídkou energií a jejich cenou.

To znepokojuje americké politiky i centrální banku, a proto se chystá zpřísnění zákona, který by mimo jiné zrušil i výjimku, jež se od roku 2008 týkala i společnosti GoldmanSachs. Na smlouvu ohledně DONG Energy by se však případná legislativní změna nejspíš nevztahovala.

Rok 2014 bude v dánské politice zřejmě dramatický, jakkoli současná situace vypadá klidně. Premiérka Helle Thorningová-Schmidtová v pondělí 3. února 2014 královně a veřejnosti představila novou, menšinovou vládu, složenou ze sociální demokracie a středových Radikálů. Vláda hodlá pokračovat na základě cílů z dosavadní koaliční smlouvy.

Odhadovat další politický vývoj bude možné zřejmě až poté, co se vyjasní situace v těžce rozpolcené Socialistické lidové straně, která koalici opustila. Předvídatelné je snad jen to, že pokud by v blízké budoucnosti podpora vlády škobrtla a došlo na předčasné volby, lze očekávat nejen tvrdý pád sociální demokracie, ale pravděpodobně také vzestup populistické Dánské lidové strany.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.