Smutný příběh MŽP

Ondřej Hudec

Přenechání ministerstva životního prostředí hnutí ANO a jeho předpokládané obsazení dalším nekompetentním člověkem, který se navíc nachází v očividném střetu zájmů, je vážným pochybením.

V uplynulých letech byla úloha ministerstva životního prostředí soustavně degradována a jeho základní role pod vlivem neoliberální doktríny oklešťeny. To, co započal svým „odideologizováním ministerstva“ nechvalně proslulý Pavel Drobil po jeho odchodu s chutí dokončil Tomáš Chalupa. Poslední ministr Tomáš Podivínský sérii destruktivní politiky svých předchůdců jen dovršil a KDU-ČSL jíž je členem se k němu raději ani nehlásila.

Vzhledem k tomu, že stínovým ministrem životního prostředí za ČSSD se stal Vladimír Špidla, obracely se oči mnohých těch, kterým ekologická problematika není lhostejná, k sociální demokracii s nadějí. Po zjištění, že má do čela tohoto resortu nastoupit bývalý šéf chemičky Lovochemie (a současný předseda její dozorčí rady) Richard Brabec se koná rychlé vystřízlivění.

Z dostupných informací se zdá, že ANO opravdu nemohlo vybrat horšího kandidáta. Podle iDNES.cz zasedal Brabec v představenstvu Svazu chemického průmyslu, které se léta snaží o výrazné zúžení registru škodlivých chemikálií (IRZ), který sestavuje právě MŽP.

Další střet zájmů nemusíme hledat dlouho, Babišovo impérium vyrábí kromě jiného umělá hnojiva, která se právě MŽP snaží omezovat. Třešinkou na dortu je pak v článku zmíněný Babišův nákup lesních firem, podílejících se na nezákonném kácení v šumavském národním parku.

Přenechání MŽP hnutí ANO a především obsazení resortu dalším nekompetentním člověkem (který je navíc v očividném střetu zájmů) je prvním vážným pochybením Bohuslava Sobotky. Pokud proklamované řeči o ekologickém programu ČSSD vzaly tak rychle za své, jak to bude s dalšími programovými body jeho strany?

V každém případě Sobotka hazarduje s důvěrou nemalé části voličů, která dala hlas ČSSD právě kvůli němu se snahou podpořit „idealistické křídlo“ ve straně. Nyní vidí, že tváří v tvář Babišovi ony ideály rychle vybledly.

    Diskuse
    January 3, 2014 v 10.10
    Přetaktizováno
    Nakonec se ukazuje, že pokud jde o ochranu životního prostředí, tak jako svou prioritu ji mají pouze zelení. Ostatní jsou buď přímo nepřátelští (ODS či podivínská KDU-ČSL) nebo lhostejní - nyní ČSSD.
    JK
    January 3, 2014 v 23.18
    Kandidat
    Jan Sokol je vzdelany a slusny clovek a byl by skvelym prezidentem. Dulezitejsi ale je, ze byl oficialnim, schvalenym kandidatem CSSD na funkci prezidenta republiky. Jeho nezvoleni v tajnem hlasovani je stejnou "zradou", jako nezvoleni Milose Zemana o par dni pozdeji. Za Vaclava Klause na Hrade mohou tedy ti, co nevolili Sokola uplne stejne jako ti, co nevolili Zemana. Osobne ovsem ty druhe chapu.
    MK
    January 4, 2014 v 12.28
    Když se fotbalovému klubu nedaří, tak se často stane, že je vyměněn trenér. Je jednoznačný, je nejvíce vidět, a má zásadní vliv na organizaci celku. Ale obvykle to nezabere, protože jádro problému jsou hráči, kteří neumí hrát.
    Pokud se strana rozhádala, a to ji stálo významný post pro jejího člověka, je to pro ni zlé. A jistě je to i vina předsedy, ale stejnětak je to vina jeho odpůrců. Pokud se členové jedné strany nejsou s to dohodnout, předseda je k tomu nemůže přinutit. Obviňovat jednu nebo druhou stranu z podrazů není nic než podpásové vedení frakčních bojů. Což jistě nepřispěje k tomu, že se taková situace nebude opakovat.
    January 4, 2014 v 13.11
    2003 - Zemanovy chyby
    Zeman odešel v roce 2002 do důchodu a tvrdil, že s politikou končí a že nebude opakovat chyby těch, kteří se vrací. Proto odmítal být kandidátem sociální demokracie v 1. a 2. kole (Jaroslav Bureš a Jan Sokol). Pak se "nechal přemluvit", nebyl zvolen, uraženě odešel, nepočkal ani na vyhlášení výsledků, jeho příznivci volili Klause a on pak začal mluvit o zradě, atd. ... To píšu kvůli těm, kteří papouškují Zemanovu verzi. Vůbec se nedivím těm sociválním demokratům, kteří ho tehdy nevolili. Choval se jako rozmazlená primadona. Nyní svoje tehdejší chyby háže na hlavu těm, kteří pracovali pro sociální demokracii a nechovali se vůči němu servilně jako tehdejší i dnešní zemanovci.