Občanský zákoník je víceméně v pořádku

Nový občanský zákoník byl připravován léta. Od jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů po vstup v účinnost 1. 1. 2014 uplynou téměř tři roky. Konkrétně pro neziskové organizace se toho až tolik nemění. Změny, které nastanou, jsou převážně k lepšímu.

Tlusté vydání nového občanského zákoníku, které u nás v kanceláři leží na stole, je dobrým příkladem publikace, která by měla být velkým fontem nadepsaná „Nepropadejte panice“.

Od kolegů z neziskové praxe jsem toho slyšela o občanském zákoníku docela dost, typicky se ale obávají změn, které jejich běžné fungování nejspíše nijak neovlivní (přechod z občanských sdružení na spolky), a naopak nezaznamenali změny, které jsou pro ně klíčové (přesun agendy občanských sdružení z ministerstva vnitra pod rejstříkové soudy).

Na vině je samozřejmě nedostatek lidsky srozumitelných informací od zdroje, sklon k senzaci u médií a snad i nezvyk českých neziskových organizací zajímat se o legislativní prostředí nad rámec vedení účetnictví.

Především si ale politické strany ze všech částí spektra navykly brát občanský zákoník jako rukojmí – kupříkladu KSČM, která požadovala odložení účinnosti těsně před podpisem prezidentem v únoru a březnu 2013, ČSSD, která chtěla účinnost OZ opět odložit v květnu 2013 a pak zase v září po pádu vlády, exministr financí Kalousek z TOP 09, který ještě v červnu manipulativně tvrdil, že zachování účinnosti OZ od ledna 2014 je podmíněno přijetím jeho komplexní a nediskutované daňové reformy.

Minulý týden exsenátor a nově poslanec Okamura prohlásil, že vyjednává s KSČM, ANO a případně i ČSSD opět – o čem jiném taky? – o odložení účinnosti občanského zákoníku. To všechno měsíc předtím, než máme podle občanského zákoníku začít prakticky fungovat.

Jako člověk z praxe – ředitelka asociace neziskových organizací Zelený kruh – jsem díky přetahování politických hráčů nucená už skoro rok fungovat v právní nejistotě, za což opravdu neděkuji.

Občanskému zákoníku jsme v Zeleném kruhu věnovali více než dva roky soustavné práce, právě jménem nestátních neziskových organizací (NNO). V tomto momentě má zákoník v těch částech, které regulují neziskový sektor, podobu, na níž se podílely desítky, možná stovky organizací aktivně, konzultacemi a dotazy. A domnívám se, že je obsahově z pohledu dopadu na NNO v zásadě v pořádku.

To je dobře, protože se jedná o největší změnu pro českou občanskou společnost od roku 1989. Podstatná část těchto dopadů však není schovaná ani tak v občanském zákoníku přímo, ale spíše v jeho doprovodných zákonech – těch již existujících i připravovaných do budoucna.

Občanský zákoník mění názvy
To jste už určitě slyšeli. Pochopení však vyžaduje exkurz do historie. NNO v České republice se vyznačují nejen obrovským počtem (podle statistik až polovina občanů ČR říká, že je členy nějakého občanského sdružení), ale i velkou rozmanitostí činností, které vykonávají.

Za NNO se tradičně pokládá hned několik právních forem – především občanská sdružení, kterých je velká většina (tvoří zhruba sedmdesát tisíc z celkem více než statisíce NNO v ČR), pak obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právní osoby a další. NNO jsou tedy formálně jak místní okrašlovací spolky, tak třeba tělovýchovné jednoty, odbory, Svaz průmyslu a obchodu či Lékařská komora.

Neziskové právní formy byly ukotveny v několika zvláštních zákonech, které se vytvářely postupně právě na základě vnitřní diverzifikace sektoru: občanská sdružení jako nejvolněji regulovaná forma organizované občanské společnosti byla zakotvená zákonem o sdružování občanů nejdříve (1990) a je jich také největší počet.

Poté byly ustanoveny novelou občanského zákoníku nadace (1991), následně obecně prospěšné společnosti jako forma s „přísnějšími pravidly“, která není založená na členství (1995), a jako nejnovější právní forma nadační fondy – zákonem o nadacích a nadačních fondech (1997), který zároveň zrušil úpravu nadací platnou od roku 1991 a vytvořil novou, poté nadace a nadační fondy (1997).

Občanský zákoník skutečně „přejmenovává“ některé neziskové právní formy – občanské sdružení na spolek, ústav místo obecně prospěšné společnosti. Spíše než o kosmetické změny se však jedná o sjednocení tohoto nánosu starší, roztroušené legislativy pro NNO.

U některých právních forem pak nový OZ upřesňuje pravidla fungování a formální nároky na podobu stanov, a zároveň pořád naplňuje požadavek, že zákon by neměl občanům při sdružování klást zbytečné překážky. Absolutní většina občanských sdružení, které jsem potkala při školeních, tak nakonec potvrdila, že na svém provozu ani stanovách nejspíše nebudou muset nic měnit.

Občanský zákoník přesouvá spolky k soudům
A díky za to! Občanská sdružení jako jediná právní forma vůbec byla dosud spravovaná ministerstvem vnitra. To mělo na starosti jak registraci občanských sdružení (v praxi tak často určovalo náležitosti stanov), tak správu rejstříku občanských sdružení (v praxi to znamenalo, že rejstřík nebyl online ani kompletní, ani aktuální). Vznikla tak absurdní tradice, kdy občanská společnost byla po desítky let spravovaná stejným rezortem jako policie a zpravodajská služba.

Nový občanský zákoník předává zápis spolků rejstříkovým soudům, což je naopak zcela v pořádku, v souladu se západoevropskou tradicí, a jedná se fakticky o zrovnoprávnění občanských sdružení s ostatními právními formami v České republice.

Ve spojení s doprovodným zákonem o rejstřících právnických osob tak máme naději na jasnější pravidla při změnách stanov existujících spolků a zakládání nových spolků (méně prostoru pro rozdílný výklad úřady, lepší možnost odvolání), základní transparentnost napříč sektorem díky povinnému zveřejnění kompletnějších informací v rejstříku (například listin či jmen statutárních zástupců) i jednodušší výpisy z něj (pokud se povede technické řešení rejstříku u ministerstva spravedlnosti, pak online podobně jako u obchodního rejstříku).

Při rozjezdu nových rejstříků lze pochopitelně jako při rozjedu každého velkého IT systému očekávat potíže, ale až se situace uklidní, nový rejstřík by měl být podstatně přístupnější a uživatelsky přívětivější než ten dosavadní.

Občanský zákoník mění definici neziskových organizací
Zde se dostáváme k jádru věci. Neziskové organizace, jak je známe, jsou v současnosti definovány vesměs daňovými zákony. Nový občanský zákoník sice nevytváří novou definici neziskové organizace, zato však zavádí pojem veřejně prospěšná činnost a veřejně prospěšná organizace.

Veřejná prospěšnost je přitom nová charakteristika, která jde napříč právními formami – není tedy ani zdaleka omezená na ty organizace, které v současnosti chápeme jako NNO, naopak, i firma může být veřejně prospěšná.

Tato nenápadná definice z nového občanského zákoníku tak bude mít na současné NNO podstatně větší dopad než změny právních forem. V tomto momentě není jak status veřejné aplikovat v praxi, chybí totiž odpovídající doprovodný zákon (jeho návrh zamítnul v září Senát). Avšak už od roku 2011 se objevují úvahy - jak na straně veřejné správy, tak na straně NNO samotných - o tom, jak má být veřejná prospěšnost v praxi používaná.

Zaprvé jako nástroj „vyčištění“ neziskového sektoru – to je úvaha založená na premise, že NNO, a občanská sdružení zvláště, jsou vesměs rizikové subjekty, které „perou peníze“ (neexistuje přitom žádná statistika, která by to dokazovala, jak potvrzují i úředníci ministerstev spravedlnosti a financí). Zadruhé to má být filtr pro přístup k výhodám, kterých NNO požívají – myšleno především ke slevám na dani z příjmů.

Příklad toho, jak takové provázání veřejné prospěšnosti podle OZ s daňovými úlevami může vypadat, jsme viděli v návrhu novely zákona o daních z příjmů. Naštěstí to byl opět návrh, který Senát v září 2013 zamítnul – bylo zřejmé, že návrh má silně negativní dopad nejen na vlastní NNO, ale i na zdanění jejich dárců.

Ono NNO prostě typicky nevytvářejí zisk, takže ministerstvo financí mělo za to, že nejsou ani ekonomicky výkonné – a není tedy potřeba na ně při tvorbě daňové legislativy brát ohled. Zcela přitom zanedbalo fakt, že NNO vytváří řádově desetitisíce pracovních míst i v čase ekonomické krize a že neziskový sektor v ČR může přitáhnout něco kolem čtyř miliard korun ročně na darech na společensky prospěšné účely.

Co na závěr
Nový občanský zákoník byl připravován a diskutován dlouhá léta. Od jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů po vstup v účinnost 1. 1. 2014 uplynou téměř tři roky. Významné veřejné i soukromé instituce investovali do přípravy na něj za tu dobu nemalé prostředky. Jedná se sice o nejvýznamnější změnu celého právního řádu od roku 1992, ale konkrétně pro neziskové organizace se toho až tolik nemění, Ty změny, které nastanou, jsou převážně k lepšímu.

Také – pokud jste neziskovka – sledujte přípravu zákona o veřejné prospěšnosti i daňové reformy. Nejsou a nesmí to být zákony, které se připravují bez vás. Vaše zkušenost a potřeby jsou v diskuzi nenahraditelné a veřejná správa je potřebuje slyšet.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Tomáš Tožička - Duchcov

Nepochopení role třetího sektoru Středa, 27.Listopadu 2013, 14:20:52

Změny, které zákon přijal, jsou převážně k horšímu!

Text trochu vypadá jako obhajoba naprosto nezvládnutého jednání velkých "nevládek" a jejich sítí při vyjednávání zákona. Bohužel jsem se toho párkrát také zúčastnil a co jsem viděl byl debakl mezi tragédií a fraškou.

Není divu. Velkou roli hrály především velcí hráči a nadace, z velké části Obecně prospěšné společnosti (OPS). OPS ale de facto NEJSOU občanským sdružením, a jedná se o firmu, která zisk nepřerozděluje zakladatelům, ale má ho využívat pro hlavní činnost (proto by měly spadat pod MPO jako OP firmy - jak je tomu v jiných civilizovaných zemích). Proto není divu, že tyto organizace umožnily připuštění tzv. obecné prospěšnosti do zákona, byť se má definovat později.

To, že se obecná prospěšnost má otevřít firmám a omezit nevládkám je snaha nejen vlády a daňových poradců velkých firem, kteří by tuto formu rádi využili k další "daňové optimalizaci."

Je to bohužel i snaha mnoha - především těch velkých -"nevládek", které se domnívají, že tak omezí svou konkurenci. Podobné výsledky jsme viděli už při jednáních, v nichž se omezil přístup organizací - malých a nových - k penězům na humanitární pomoc.

Také přejmenování občanských sdružení na spolky má jasný záměr dehonestovat tuto formu organizace. Spolek zní mnohem hůře, a zákonodárci i tzv. vyjednavači za "nevládky" to dobře věděli, nicméně to nechali být.

Servilita velkých organizací a sítí vůči státu je alarmující a pokuošet se jí obhajovat poukazováním na více-méně dobrý zákoník je alarmující.

Výzvy k dalšímu zapojení jsou pokrytecké, protože skupina jednající o podobě zákona je jasně vybraná a její složení předurčuje výsledek. Malé organizace nemají šanci a jsou ukřičeny velkými, s odvoláním na racionalitu a realismus - jako to můžeme vidět v tomto článku.

Je to skutečně smutné, kam se mohly propadnout české organizace. Takhle zblbnout se nenechali ani zahrádkáři v reál-socialismu! Je to o to smutnější, že před druhou válkou jsme patřili mezi země s nejúspěšnější občanskou angažovaností na světě...

Jiří Janeček - Brno

Středa, 27.Listopadu 2013, 19:51:0

No, asi bych byl opatrnější s výběrem titulku... Vůbec tomu sice nerozumím, ale řekl bych, že tak 80 % OZ jde úplně mimo neziskové organizace.
Jinak teda u každé podobné velkozměny bych byl spíše skeptický. Časem se stejně ukáže, že tamto není kompatibilní s oním a pár drobností se zapomnělo... A veškerá zdůvodnění pro nový OZ byla na podobný způsob jako u důchodové reformy - "je to nutné..." Nevidím důvod proč to neodložit úplně a neupgradovat stávající po rozumně velkých částech.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.