Jak socanští petrolejníci sestrojili bombu
Jan VaňoNa dění v malé církvi pravoslavného směru je vidět, co všechno může způsobit větší částka peněz, která dané církvi spadne do klína. K čemu teprve může vést mnohem větší objem peněz, který v rámci církevních restitucí dostanou církve velké?
Doby, kdy byli čeští sociální demokraté revoluční strana a podíleli se na zakládání II. internacionály, jsou dávno za námi, ale zeptejme se policejních psychologů, jaké vlastnosti mají dnešní teroristé a sebevražední atentátníci.
Asi to leckoho překvapí, ale z povahových rysů převažuje povolnost a docilita všeho druhu, nedostatek asertivity i pevného ukotvení, celková zbabělost a — naopak nepřekvapivě — nedostatek pudu sebezáchovy. Tedy vlastnosti, které této partaji věru nechybí. A když už levicový radikál vyrobí bombu, nebude mu trvat dlouho, než ho napadne kam ji umístit. Kam jinam než do kostela.
Co potřebujeme k výrobě bomby
Ne, není to odhodlání, odvaha a motiv, k výrobě bomby potřebujeme jen materiál, správná bomba se skládá z roznětky a trhaviny. Technologický postup najdeme v době internetu kdekoli, vždyť to zvládnul i Anders Breivik a to nebyl příliš schopný člověk. Nejlepší je si ale před velkým výbuchem věci vyzkoušet v malém.
My to uděláme také tak, třeba na malé církvi, řekněme na Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku. Je to autokefální (organizačně a právně nezávislá) církev pravoslavného směru, hlásí se k ní něco více než dvacet tisíc lidí, jako jedna z mála českých církví roste díky migrantům z postsovětského prostoru a z Balkánu.
Roznětka
Přestože je náš pokusný objekt poměrně mladý, je zatížen staletími vztahů mezi východním a západním křesťanstvím, jež věru nebyly vždy idylické. I jeho krátké dějiny mají slavné okamžiky, příslušníci této církve poskytli úkryt parašutistům po atentátu na Heydricha a zaplatili za to strašnou daň. Má pochopitelně živé styky s částmi světa, jež současná česká společnost zanedbává, ne všechny vlivy jsou však pozitivní, mne zarazila ohavná homofobie.
Do církevních restitucí si církev žila svým životem, ve kterém věru nechyběly drby i podobné projevy lidské hříšnosti, ale přece jen nebyla zajímavá pro média. Přesto měla zajímavé kontakty a zajímavé aktivity, například se pustila do podnikání společně s MUDr. Jaroslavem Bartákem, který byl později odsouzen za to, že znásilňoval a mučil své asistentky.
To, že je zákon v souladu s ústavou z určitých hledisek však neznamená, že ho není možno znovu napadnout z jiných důvodů, a už vůbec ne, že ho není možno změnit nebo zrušit.
Problém pravoslavné církve je, že je infikována agenty KGB. To ale není problém "restitučního zákona", ale BIS.
Mimochodem pokud by některá z církví vyvíjela nepřátelskou činnost vůči České republice, neměla by ta BIS moc šanci, protože církve si smějí dělat co chtějí. Nepovažuji to za rozumné.