Jaký zákon bych prosadil? II.: Marian Jurečka, Michal Musil, Tomáš Tožička

Redakce Deníku Referendum pokračuje v předvolebním anketním seriálu. Kandidátů do Poslanecké sněmovny se ptáme, který zákon by v případě svého zvolení chtěli prosadit. Zveřejňujeme odpovědi Mariana Jurečky, Michala Musila a Tomáše Tožičky.

Vr_a

Vratislav Dostál

15.10.2013 19:00

Volby

Pro úspěch jednotlivých stran je klíčová schopnost mobilizovat nerozhodnuté voliče na svou stranu. Které z nich se to letos podaří? Foto Damián Holeček

Ve druhém pokračování anketního cyklu na otázku, který zákon by v případě svého zvolení do dolní komory chtěli prosadit, odpovídají první místopředseda lidovců Marian Jurečka, který svou stranu vede v Olomouckém kraji, Michal Musil z ČSSD, který se ohlasy voličů uchází na Vysočině a Tomáš Tožička z politického hnutí Zelení. Ve sněmovních volbách je lídrem kandidátky Změny ve Středočeském kraji.

Marian Jurečka, KDU-ČSL, lídr kandidátky v Olomouckém kraji
V případě svého zvolení se chci zaměřit na několik podstatných témat. Chci se věnovat například snížení daní pracujícím rodičům. Proto budeme předkládat návrh, aby odečitatelné položka na dítě byla stejná jako na poplatníka (dnes je poloviční). Tento nástroj je pro nás důležitý, chceme měně přerozdělovat přes složité sociální transfery či nesystémové dávky jako porodné. 

Chceme umožnit těm, kteří poctivě pracují, aby jim zůstalo okamžitě při výchově dětí více peněz v domácnosti. Také chceme opět obnovit společné zdanění manželů, naši podporu si zaslouží všichni, kteří žijí v manželství, protože v pevných rodinných vztazích je větší zodpovědnost za členy rodiny, chceme tak pomoci především těm, kteří se starají o děti a mají nižší příjem.

Budeme usilovat o snížení DPH, nejdříve na kojenecké zboží (dětské pleny a nenahraditelná mléčná výživa z patnácti na deset co nejdříve). Další snižování DPH postupně s ohledem na vývoj ekonomiky. Cílem jsou dvě sazby s rozdílem deseti procentních bodů.

Chci pracovat na důchodové reformě, na které bude všeobecná shoda a šance na její udržitelnost. Chci, aby v průběžném pilíři bylo zhodnoceno nejen to, kdo kolik vydělává, ale také kolik vychoval dětí.

Pro mne osobně je důležitá tvorba pracovních míst, protože všechny diskuse o morálce, kvalitě života a zodpovědnosti lidí jsou k ničemu, pokud nemají šanci na práci. Chceme se zaměřit na smysluplné investice do infrastruktury (dostavba dálniční sítě a rekonstrukce železnice). Zde je to otázka především využití nejen národních zdrojů, ale především dotačních prostředků z EU. 

Za důležitou považuji také oblast kvality potravin, zde je nutné, aby stát opravdu intenzivně kontroloval kvalitu potravin a dodržování složení potravin. Pokud zjistí porušení, pak je nutné tvrdě trestat ty, kteří takové produkty na trh uvádějí. 

Chci, aby pokuty zohledňovaly i obrat společnosti a byly opravdu citelné, aby se nevyplatilo některým výrobců a dovozcům k nám nekvalitní potraviny dovážet. Nechci, aby naše země byla popelnicí Evropy. Zároveň s tím je důležité podporovat naše domácí producenty, aby dokázali základní komoditu zpracovat v konečný finální produkt a ten prodat ke konečnému spotřebiteli. 

K tomu je třeba využít jak prostředků EU, tak národních podpor, které nemusí být ani vysoké, například jen dotace úroků mnohdy motivuje zodpovědné firmy k investicím, která vytvářejí pracovní místa.

Michal Musil, ČSSD, třináctý na kandidátce v kraji Vysočina
Právní úprava postavení politických stran v praxi posledních dvaceti let ukázala řadu nedostatků a slabin, a proto je nutné uvažovat o jejích změnách. Změny právní úpravy se do budoucna musejí týkat především oblasti financování. Základním východiskem musí být respektování ústavně zaručených principů svobodné soutěže politických sil a oddělenosti stran od státu. 

Svobodná soutěž v tomto ohledu znamená rovnost šancí a tudíž zákaz diskriminace slabších politických stran. Oddělenost od státu by se měla projevit zejména tím, že příspěvky ze státního rozpočtu politickým stranám nebudou převažovat nad příspěvky ze soukromých zdrojů, protože strany by neměly být nepřiměřeně závislé ani na velkých sponzorech, ani na státu. 

Veřejností často diskutovanou se stala otázka neexistence limitů výdajů na volební kampaň, kdy dochází k nedostatečnému zajištění transparentnosti výdajů politických stran. Povinností stran je pouze vykazování výdajů ve výroční finanční zprávě. Nejsou kladeny zvláštní požadavky na auditory vyhotovující výroční finanční zprávy. 

Zákon vůbec neukládá obchodním společnostem a družstvům, které jsou založeny stranami nebo jichž se strany účastní jako společníci nebo členové, nechat si ověřit účetní závěrku auditorem. 

Co se týče výše darů politickým stranám fyzických a právnických osob, zákon o politických stranách kromě identifikačních údajů neobsahuje zvláštní limity, pouze u darů přesahujících padesát tisíc korun ročně vyžaduje předložení ověřené kopie darovací smlouvy.  

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné co nejdříve prosadit změny právní úpravy financování politických stran především v oblasti omezení nákladů na volební kampaně a zvýšení transparentnosti hospodaření politických stran. 

Předmětem nové právní úpravy by měla být větší regulace darů politickým stranám, omezení výdajů na volební kampaně, posílení transparentnosti financování stran a obchodních společností a družstev spojených se stranami, a rovněž posílení objektivity kontroly jejich financování. 

V zákoně by mělo dojít k úplnému zákazu stranám přijímat dary od právnických osob, a dále také od fyzických osob, které nejednají vlastním jménem a na vlastní účet, tedy od prostředníků nahrazujících skutečného dárce. 

Východiskem tohoto návrhu je skutečnost, že členy stran mohou být pouze fyzické osoby a aktivní volební právo mají pouze občané. Maximální hodnota daru politické straně od jedné fyzické osoby by měla být omezena na maximální výši 1 milion korun za rok. 

Další změna právní úpravy by se měla týkat zavedení limitu výdajů stran vynakládaných na volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a do krajských zastupitelstev s rozhodným obdobím pro výši limitu dvanácti měsíců bezprostředně předcházejících příslušným volbám. 

Obdobná úprava by se týkala i kandidátů do Senátu, včetně nezávislých. Zavedením maximální výše nákladů na volební kampaň by státní příspěvek splňoval svůj účel zajištění rovnosti šancí ve volbách. 

Problematika průhlednosti financování volebních kampaní by měla být řešena zavedením povinnosti stran pro všechny volby zřídit si zvláštní bankovní účet, na kterém budou vedeny jednotlivé příjmy a výdaje pro každé volby zvlášť. 

Do šedesáti dnů po volbách by pak strany měly povinnost předložit Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny zprávu o skutečných výdajích na volby včetně úplného výpisu z účtu. Zde je třeba stanovit také sankci za nesplnění, kterou by mohlo být buď snížení příspěvku na činnost straně v následujícím kalendářním roce, nebo pokuta ve formě srážky z ročního příspěvku na činnost politické strany

Další oblastí právní úpravy by měla být i odborná a veřejná kontrola financování prováděná auditory. Politické strany by měly mít povinnost nechat si ověřit roční účetní závěru  nezávislým auditorem. 

Obchodní společnosti a družstva, které jsou založeny stranami nebo jichž se strany účastní jako společníci nebo členové, by dále byly povinni nechat si ověřit roční účetní závěrku auditorem a zprávu poté zveřejňovat. Podstatnou složkou je samozřejmě veřejná kontrola ze strany občanů, která by se měla dít zveřejňováním informací o hospodaření na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Je zřejmé, že současný právní stav je již neudržitelný a také představuje jeden ze zdrojů korupce v tomto státě. Uváděné legislativní změny jsou potřebné a přinesou větší transparentnost financování politických stran a jejich volebních kampaní.

Tomáš Tožička, politické hnutí Změna, lídr ve Středočeském kraji

Ve volbách kandidujeme proto, abychom ukázali, že je potřeba systémová změna. Na té je samozřejmě třeba pracovat již při zajištění běžné agendy tak, aby se pro ní otevíral co nejširší prostor.

V současné krizi je nejdůležitější přijmout nový insolvenční zákon, který upravuje řešení úpadku (bankrotu) a ohrožení úpadkem. Ten musí garantovat více ekonomické demokracie, omezovat spekulace a zvyšovat nároky na odpovědnost. Navíc se musí týkat i obcí a veřejných institucí.

První prioritou je, aby zákon zajišťoval ve spolupráci se zaměstnanci a největšími věřiteli oživení firmy a nikoli její likvidaci. K tomu přispěje, že pohledávky zaměstnanců budou prioritní a to včetně minimálně šestiměsíčního odstupného. Odstupné by mohlo být i za delší dobu v případě, že se jedná o klíčového zaměstnavatele v regionu. Zaměstnanci by jako hlavní věřitelé měli také hlavní kontrolu nad procesem insolvence.

Pokud by se s ostatními věřiteli nebyli schopni domluvit, měli by možnost získat místo odstupného příslušný podíl v podniku a zajistit jeho provoz. K tomu by získali dvou až pětileté moratorium (ochranu před stávajícími věřiteli).

Snahou by ovšem mělo být, aby se na správě podniku podíleli všichni zainteresovaní. I to by ovšem muselo probíhat pod dozorem soudu, protože zájmy některých věřitelů jsou v přímém rozporu se zájmy dlužníka a jeho zaměstnanců.

Insolvenční procedury pro obce a státní instituce musí reflektovat zajištění jejich základních služeb. Není proto možné, aby se řešení pohledávek věřitelů dotklo základních občin – rozvody vody, energií, odpadové hospodářství, archivní fondy, základní správní budovy atp. 

Takový insolvenční zákon zvyšuje odpovědnost velkých věřitelů – především bank – za půjčky do nesmyslných projektů, které ohrožují hospodářství a zkreslují ekonomické výsledky – většinou na úkor zaměstnanců a regionů. Přesouvá také větší odpovědnost na zaměstnance, protože jim vkládá do ruky kontrolní i rozhodovací mechanismy, kterými mohou ovlivnit svůj život, osud svých spolupracovníků a nakonec i stav místa, v němž fungují.

Další z důležitých norem, kterou by měl parlament přijmout, je nepochybně služební zákon, který odpolitizuje státní správu. Určitě se dá vyjít z kvalitního návrhu Vladimíra Špidly, který potřebuje ještě doplnit o polycentrické prvky, především v podobě nezávislých úřadů a státních agentur.

A významné je také propojování českého, komunitárního (EU) a mezinárodního práva. Především jde o daňovou unii. Abychom zabránili obrovským daňovým únikům a nepřijatelnému obohacování „ekonomických černých pasažérů“, jakými jsou například Zdeněk Bakala či Zbyněk Frolík, musíme pracovat intenzivně na národní i mezinárodní úrovni. Doma je třeba posílit finanční úřady, aby mohly dostatečně kontrolovat především vnitřní obchody ve společnostech a dodaňovat falešně deklarované ceny, či podvody s DPH.

Na komunitární úrovni prosazujeme zavedení jednotného základu daně z příjmu pro velké firmy i mezinárodní družstva, a reportování všech bankovních transakcí mezi bankami sídlícími v EU včetně jejich poboček a dcer na celém světě.

Na mezinárodní úrovni by bylo vhodné tento systém propojit s dalšími zeměmi, například s USA. K tomu je ovšem třeba zajistit dostatečnou disciplínu na finančních úřadech. Reportování bankovních transakcí musí garantovat přiměřenou míru anonymity poctivým uživatelům bankovního systému. No a tím se zase dostáváme k důležitosti služebního zákona...


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jiří Janeček - Brno

Dotaz... Úterý, 15.Října 2013, 21:45:25

K čemu je společné zdanění manželů při jednotné sazbě?

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Pro TT Středa, 16.Října 2013, 02:26:27

Co v pojetí Změny znamená systémová změna?

Jinak fakt dobrý …

Tomáš Tožička - Duchcov

Změna? Čtvrtek, 17.Října 2013, 20:08:56

Pro mě změna systému znamená radikální přijetí tří pilířů moderní demokracie - svobody, rovnosti a solidarity. Svobodu od ideologií, předsudků, rasismu; rovnost v politickém rozhodování; ekonomiku postavenou na solidaritě a spolupráci.

Jako základní cestu k naplnění tohoto cíle vidím širokou participaci občanů na správě veřejných věcí a vzdělávání zacílené na rozvoj osobnosti v rámci komunity.

A ještě pár dalších drobností, které by vydaly na několik desítek stránek :-)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.