Analýza: o životním prostředí hlasovali poslanci hůře, než kdykoli v minulosti

Asociace Zelený kruh zveřejnila analýzu hlasování Poslanecké sněmovny v posledním roce. Zaměřila se na sedmnáct zásadních hlasování o životním prostředí. Z rozboru vyplývá, že zákonodárci hlasovali o životním prostředí hůře, než kdykoliv předtím.

(vd)

18.09.2013 14:07

2797_mediafax_michal_kalasek

Nejméně hlasů pro životní prostředí přišlo například od Milana Urbana či Michala Haška z ČSSD. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Prosazování vyvlastňování domů, upřednostnění dotací do spaloven a fosilní energie před obnovitelnými zdroji či zájmu developerů před ochranou přírody dokládají, že ve Sněmovně nebyla jediná strana, která by zdravé životní prostředí pro lidi skutečně hájila. Ukazuje to hodnocení sedmnácti zásadních hlasování od loňského do letošního srpna, které pod názvem Poslanecká rosnička 2013 zveřejnila asociace nevládních organizací Zelený kruh.

„Poslanci se postavili i proti nedotovaným solárním panelům na střechách, naopak potvrdili pokračování miliardových dotací do elektřiny z fosilních zdrojů a spalování odpadu. Spíše než podle vlastního svědomí hlasují dnes poslanci podle svých stranických sekretariátů. Pozitivní výjimkou byli v tomto ohledu Václav Zemek a Robin Böhnisch z ČSSD. Předstihli totiž jinak nejlépe hlasující TOP 09,“ uvedl Daniel Vondrou.

„Přestože z horního zákona zmizely vyvlastňovací paragrafy, byl poslední rok Sněmovny naladěný spíše na notu špinavého průmyslu, než ochrany zdravé přírody a čistých technologií,“ doplnil Jan Skalík. Zdůraznil, že se již poněkolikáté mezi největší absentéry při ekologických hlasováních zařadil exministr životního prostředí Pavel Drobil, což dobře ukazuje na jeho nezájem o svěřenou oblast.

„Nejméně hlasů pro životní prostředí přišlo například od Milana Urbana či Michala Haška z ČSSD, což ukazuje na rozpolcenost strany, která má ve svých řadách i vůbec nejlépe hlasující poslance,“ dodal Skalík. Poslanecká sněmovna v uplynulém roce svým hlasováním zefektivnila postup proti lidem, kteří týrají zvířata, stále brání veřejnosti připomínkovat, kolik emisních povolenek dostanou velké energetické firmy zdarma a zasazuje se o snížení poplatků za zábor orné půdy, což povede k dalšímu rozšíření hal, skladišť a překladišť do naší krajiny.

Nejvíce hodnocených hlasování se ovšem týká tří zásadních témat: vyvlastňování majetku, čistému řešení spotřeby energie a ochraně přírody v Národním parku Šumava. Podle platných zákonů správní řízení vždy rozhoduje, zda je ve veřejném zájmu v konkrétním případě vyvlastnit dům a pozemky soukromého vlastníka. Pozměňovací návrh poslance ČSSD Zapletala, který kvůli hlasům koalice neprošel, by z jakékoliv těžby nerostných surovin činil automaticky veřejný zájem.

Koaličními hlasy byly zároveň vyškrtnuty za protektorátu zavedené paragrafy horního zákona, které kvůli těžbě nerostných surovin zahrady a domy vyvlastnit umožňovaly. Tuto změnu sice prezident Klaus vetoval, následně byl ale hlasy koalice a nezařazených poslanců přehlasován. „Vzhledem k tomu, že lidé mají mít právo rozhodovat o svém majetku a okolí, považujeme za významné i hlasování koalice a části ČSSD pro zachování účasti veřejnosti v územním plánování,“ uvedl Zelený kruh.

Výbor pro životní prostředí navrhl, aby peníze z emisních povolenek podpořily také výměnu špinavých uhelných kotlů za čistší kotle na dřevo či rostlinné pelety. Proti se postavila ODS v čele s Tomášem Chalupou, TOP 09 i většina ČSSD a návrh neprošel. Poslanci napříč stranami s jedinou výjimkou Věcí veřejných se zároveň shodli, že nemá zaniknout podpora pro malé vodní elektrárny.

To je ovšem podle ekologů ojediněle pozitivní zpráva: hned následně se totiž všichni kromě čtyř sociálních demokratů a poslance VV shodli, že dotace pro velké elektrárny, teplárenské firmy a spalovny odpadů, které nás ročně stojí 1,8 miliardy korun a v důsledku poškozují životní prostředí, budou pokračovat.

Poslanci zároveň téměř jednohlasně zrušili podporu malých solárních panelů na střechách domů, výrobu bioplynu z odpadu či obecních větrných elektráren.V kontextu těchto výrazných kroků zpět na cestě k moderní a čisté energetice lze hlasování, kterým TOP 09 a ODS proti Klausově vetu prosadily energetické štítky budov a vložily část z peněz za emisní povolenky do čistších zdrojů, považovat podle ekologů za hrubě nedostatečnou protiváhu.

Zdůraznili také, že se na jednání dolní komory dostal v posledním roce také návrh zastupitelstva Plzeňského kraje, dle něhož by se mohlo stavět na téměř sedmdesáti procentech území šumavského parku, oproti stávajícím pěti procentům. Většina lesů by se navíc řídila stejnými pravidly jako komerční porosty určené k pěstování a těžbě dřeva.

Návrh se také pokusil zrušit výběrová řízení na zakázky národního parku a vyvést kontrolu nad majetkem státu do obecně prospěšné společnosti řízené regionálními politiky. Byl zamítnut koaličními politiky. Ti ale zároveň krom rozpolcených VV podpořili právně nekvalitní a věcně podobný návrh ministra Chalupy, který by znamenal v národním parku rozmach lanovek, sjezdovek, hotelů, apartmánových domů a golfových hřišť. Světový svaz ochrany přírody potvrdil, že v takovém případě by park ztratil celosvětově uznávaný statut národního parku.

V sedmnácti sledovaných hlasováních mezi srpnem 2012 a srpnem 2013 hlasovala TOP 09 pro životní prostředí pouze 49 % svých hlasů, a přesto je v žebříčku stran nejlepší. To ukazuje, že žádná strana téma životního prostředí nebere za své. Pozoruhodná je v tomto ohledu pouze ČSSD, která je evidentně rozdělená na dva tábory: má ve svých řadách vůbec nejlépe hlasující poslance Robina Böhnische a Václava Zemka, ale i poslance, kteří hlasují prakticky nejhůře, jako je Michal Hašek či Milan Urban.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.