Mluvčí OKD v úterý večer oznámil, že se společnost New World Resources rozhodla uzavřít důl Paskov. Jen několik hodin předtím proběhla demonstrace horníků, kteří proti plánům svého zaměstnavatele protestovali, podle odhadů se jí zúčastnilo okolo tří tisíc lidí.

Pokud se bude stát podílet na sociální - tedy dotované - těžbě, může Důl Paskov na Frýdecku-Místecku skončit až v roce 2018. Ponese-li náklady útlumu jen firma OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. Svůj krok společnost zdůvodňuje nerentabilitou. O dopadech uzavření dolu na region jsme hovořili se sociologem Janem Kellerem.

V poslední části své dva roky staré knihy Nová sociální rizika prezentujete sociologické šetření o sociálně-ekonomické situaci obyvatel v Moravskoslezském kraji. Jak byste výstupy z šetření shrnul pro ty, kteří knihu nečetli?

Jednalo se o reprezentativní výzkum obyvatel Ostravy, nikoliv celého kraje. To je důležité. Lidé, kteří v posledních dvou dekádách zbohatli, se z velké části z Ostravy vystěhovali do předhůří Beskyd a Jeseníků. V Ostravě zbyly především střední vrstvy a příjmově nižší vrstvy.

Když si střední vrstvy vymezíme pomocí určitého intervalu mediánu příjmu, zjistíme, že jsou výrazně chudší, než je zvykem v zemích na západ od nás. Stačí jim ubrat pár tisícovek a klesnou mezi nižší vrstvy. Právě to dnes akutně na Ostravsku hrozí.

Zajímavost z výzkumu. Ti, kdo příjmově patří do středních vrstev, bydlí v panelácích, zatímco příjmově nižší vrstvy mají mnohem častěji svůj domek. Jsou to lidé, často bývalí havíři, kteří si ho postavili ještě v minulém režimu. Dnes nemají velmi často peníze a domky jim chátrají.

Příslušníci středních vrstev je od nich nemohou odkoupit, protože jejich příjem jim sice umožňuje nakupovat a trávit dovolenou o něco lépe než nižším vrstvám, na pořízení nového bydlení bez drastického zadlužení však nemají.

Společnost OKD včera večer oznámila úmysl uzavřít důl Paskov. Těžba prý není rentabilní. O práci tak může přijít okolo tří tisíc lidí. Co to pro ně a jejich rodiny bude znamenat?

Jsou to vesměs lidé mladší, mnoho z nich má hypotéky, které by byli schopni splácet, pokud by jim práce zůstala. Jestliže o ni přijdou, mohou čekat exekutora. I v případě, že budou rekvalifikováni, čeká je zpravidla nižší příjem, ze kterých mnozí z nich hypotéky neutáhnou.

Nejde však jen o ty, kdo pracují na dole Paskov. Na šachty jsou navázány další provozy, které budou v případě uzavření dolů rovněž utlumeny. To už se bude týkat podstatně většího množství lidí.

V důsledku toho budou krachovat restaurace, menší obchody a další služby. Tady už jsou ve hře desetitisíce pracovních míst. Počet lidí, kteří půjdou s životní úrovní dolů, musíte vynásobit rodinnými příslušníky. Snadno z toho může vzniknout lavina bankrotů pro drobné podnikatele a předlužení pro domácnosti.

Předseda hornických odborů Jaromír Pytlík včera řekl, že zavření dolu je katastrofa, ale sociální těžba by mohla být východiskem. Naopak česká pobočka Greenpeace vyzvala vládu, aby peníze dala přímo horníkům a nikoli Bakalovi. Podle ekologů stát nesmí utopit šest miliard ve ztrátových uhelných dolech. „Na dole Paskov pracuje 2,5 tisíce lidí. Pokud jim vláda rozdělí uvažovaných 6 miliard přímo, dostane každý z nich 2,4 miliónů korun. Tato jednorázová pomoc by jim umožnila začít nový život — rozjet vlastní podnikání, doplnit si vzdělání, či nalézt práci jinde,“ tvrdí Jan Rovenský z Greenppeace. Rusnokova vláda bude o situaci jednat dneska. Co by podle vás měla učinit?

Myslím si, že oba ty nápady mají vážné slabiny. Pokud rozdáte peníze přímo lidem, pak z nich část uhradí hypotéky a další dluhy, které nadělali v domnění, že o práci nepřijdou. Konkrétně na dole Paskov jim ještě nedávno slibovali udržení provozu na dalších minimálně dvacet let. Zadlužili se tedy v dobré víře.

Jiní naletí různým podvodníkům, protože finanční gramotnost není všeobecně rozšířena. Málokdo začne podnikat, protože při očekávaném poklesu kupní síly budou mít problémy i podnikatelé už zkušení a zavedení. Takže zbude možnost vystěhovat se a hledat práci jinde. To regionu příliš nepomůže.

Sociální těžba by byla férová vzhledem k horníkům. Znamenala by ale, že stát Bakalovi věnuje z peněz daňových poplatníků prostředky, za které si pořídil zpravodajské servery, financoval před posledními volbami všechny tři strany Nečasovy vlády a provozuje s velkou slávou Havlovu knihovnu, zatímco Ostravsko nevzkvétá.

Navíc by to byl precedens, na který by se odvolávali ostatní velcí podnikatelé, kteří by si svých zisků užívali až do krachu svých firem tak pompézně jako Zdeněk Bakala. Co by měla vláda učinit, aby se z Ostravy nestal Detroit, to je těžká otázka. Pokud by bylo možno v kapitalismu odepsané regiony zachránit, udělali by to přece už dávno v Detroitu.

Já bych navrhoval poslat na Bakalu exekutora a z výnosů jeho majetku hradit sanaci regionu. Proč má chodit exekutor jenom do domácností horníků, zatímco k uhlobaronům, co prohospodařili firmu, kterou jim stát daroval, ho nepustí?

Hrozící sociální nepokoje jako reakce na planované uzavření dolu se kryjí s předvolebním obdobím. Mohou podle vás nějakým způsobem ovlivnit volební výsledek v regionu? A jaké očekáváte návrhy řešení od politické elity zprava doleva?

Tipoval bych, že výrazně vzrostou hlasy pro neparlamentní strany a pro ultrapravici. Sociální demokracie, která na Ostravsku vždy triumfovala, by měla rychle něco vymyslet, aby nezažila volební výprask.

Co se týče očekávaných návrhů na řešení: Pravice bude zdůrazňovat, že není ekonomické zachraňovat firmy, které jsou prodělečné. Řekne to však nahlas až po volbách, aby nepřišla o hlasy. Do voleb se bude omezovat na kritiku levice, za to, že nemá řešení.

Levice bude požadovat, aby se záchrany regionu zúčastnil také Bakala. Protože ho však k tomu nikdo nemůže donutit, nakonec nasype do dolů peníze daňových poplatníků, aby jejich útlum zpomalila o několik let.

Tím se problémy načas zmírní, takže strany odprava až doleva zapomenou na to, že se po dalších volbách za čtyři roky krize opět projeví naplno. Ty čtyři roky se promrhají tak, jako se promrhalo těch zhruba deset, které uplynuly od privatizace dolů. Prosím čtenáře, aby mi nenadávali do cyniků. Pouze konstatuji, jak to chodí v regionu, kde žiji.

Jak vidíte vývoj regionu nikoli pouze v příštích týdnech či měsících, nýbrž i ve středně- a dlouhodobém horizontu. V čem podle vás spočívá naděje na zlepšení sociálních a ekonomických poměrů na Ostravsku?

Ostravsko nemůže fungovat bez průmyslové výroby. Ideální řešení je zmodernizovat zdejší průmyslové kapacity a orientovat je na vývoj a výrobu věcí s vysokou přidanou hodnotou. V tomto ohledu se ovšem už ztratilo čtvrt století, tedy celá jedna generace.

Mladší a vzdělanější se během té doby z Ostravy a okolí odstěhovávají. V důsledku toho se Ostrava mění v město lidí starších a méně kvalifikovaných. Obávám se, že situace zneužijí ti výrobci, kteří nechtějí investovat do ekologizace výroby. Postaví nás před volbu: buď  tady budeme my špinit a vy budete mít z čeho platit nájmy a to nejnutnější, anebo si můžete jit svobodně zažádat o sociální dávky.

Nezapomínejte, že žijeme v kapitalismu. Já jsem takovýto druh parazitního systému nechtěl a stále si myslím, že po pádu minulého režimu se promrhala velká šance vymyslet něco humánnějšího a zároveň funkčnějšího, než je to, co nám naordinovali. Ptejte se na řešení těch, kteří udělali z naší země ráj pro Bakaly.