V pondělí byl zahájen nový školní rok. No prvních tříd nastoupilo 112 tisíc prvňáčků. V loňském roce jich bylo o sedm tisíc méně. S novým školním rokem dochází ke změnám v osnovách. Například žáci osmých tříd mají od letošního školního roku povinný druhý cizí jazyk. Žáci prvního stupně se pak budou učit zlomky. Zároveň došlo ke změnám osnov ve  finanční nebo dopravní výchově.

Společnost Eduin k příležitosti zahájení nového školního roku zveřejnila výstupy sociologického šetření, které se zabývalo postojem veřejnosti k rozličným aspektům vzdělávacího systému. Závěry výzkumu chce publikovat v příštích týdnech. Souhrn názorů reprezentativního vzorku a jeho porovnání s názory expertů budou publikovány ve druhé polovině září.

„Hlavním důvodem pro sociologické šetření byla snaha ověřit reprezentativnost některých závěrů kampaně Česko mluví o vzdělávání. Té se z pochopitelných důvodů aktivně účastnila jen velmi malá část veřejnosti, proto jsme chtěli vědět, zda se názory tohoto vzorku podobají názorům reprezentativního vzorku populace,“ vysvětlil tiskový mluvčí Eduin Tomáš Feřtek.

„Zároveň jsme se rozhodli udělat podobné šetření i přímo mezi odbornou veřejností. Ptali jsme se na celkové hodnocení vzdělávacího systému, postoje k selekci a inkluzi a zajímalo nás, kde vidí lidé příčiny současného stavu. S kompletními závěry těchto šetření seznámíme odbornou veřejnost a novináře během pravidelného kulatého stolu a tiskové konference 19. září,“ dodal Feřtek.

Celkově hodnotí veřejnost kvalitu našeho školství jako průměrnou. Polovina ho oznámkovala trojkou, třetina dvojkou. Deset procent respondentů je ještě kritičtější (4 nebo 5). Ženy jsou v hodnocení mírnější. S vyšším vzděláním respondentů roste tendence k negativnímu hodnocení (4 nebo 5).

Kritici (deset procent) jako hlavní důvody svého postoje uvádějí zejména kvalitu (přístup a schopnosti učitelů, problém s autoritou). Dále vidí respondenti problémy v metodě učení a známkování, v zastaralých osnovách, ale také v nižší motivaci a finančnímu ohodnocení učitelů. Vnímají ale také, že na situaci má podíl i nezájem dětí a rodičů o školu.

Více než polovina dotázaných si současně myslí, že dnešní školy jsou technicky dobře vybavené a rozvíjejí své žáky prostřednictvím předmětů a kroužků. Už mnohem méně souhlasí s výroky, že stát aktivně pomáhá a usiluje zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo že školství směřuje pozitivním směrem (souhlasí třetina, nesouhlasí 42 % dotázaných).

Z dlouhodobého hlediska se názory veřejnosti na kvalitu vzdělávání u nás postupně zhoršují, posun nicméně nelze označit za dramatický. Radikálnější je podle šetření veřejnost v pojmenování příčin nespokojenosti.