Vláda prosadila tři čtvrtiny navržených zákonů. Předložila jich přes tři sta

Vratislav Dostál

Sdružení KohoVolit.eu zveřejnilo rozbor činnosti končící Sněmovny. Vláda Petra Nečase předložila za tři roky své existence 345 návrhů zákonů. Prosadila jich 72 %. U ostatních předkladatelů je to jen 24 %.

Sdružení KohoVolit.eu v pondělí zveřejnilo detailní přehled činnosti končící Poslanecké sněmovny. Veřejnost si tak může ověřit nejen to, jak aktivní byli jednotliví poslanci, nýbrž i jaký byl osud návrhů zákonů a dalších sněmovních tisků.

„Pokud jde o naše tradiční téma docházky do Sněmovny,“ říká Kamil Gregor, datový analytik KohoVolit.eu, „byli na tom v uplynulém funkčním období zdaleka nejhůře sociálně demokratičtí poslanci Michal Hašek a David Rath. Ten chyběl velmi často i před zatčením. Naopak vzornou docházku jsme zaznamenali u spíše méně známých poslanců, například Luďka Jeništy z TOP 09, Jiřího Petrů z ČSSD nebo u Jiřího Šulce z ODS.“

„Logicky nejvyšší počet vystoupení na schůzích mají členové předsednictva Sněmovny, členové vlády a předsedové klubů. Z řadových poslanců vynikli v tomto směru Miroslav Opálka (KSČM) či Ivan Ohlídal (ČSSD). Rekordmanem v počtu interpelací na členy vlády je Jiří Paroubek (Nezařazený) se 114 interpelacemi. To představuje skoro dvě interpelace za jednu schůzi, a to včetně schůzí, kdy se interpelace vůbec nekonaly,“ dodal Gregor

Opoziční poslanci podle něj byli aktivnější v počtu předložených návrhů zákonů. Ti koaliční se totiž mohli častěji spolehnout na legislativní činnost vlády. „Vláda byla zdaleka nejčastějším předkladatelem, přišla s 345 z 619 předložených návrhů zákonů. Poslanci oproti tomu předložili 214 návrhů. Senát podal 34 návrhů a zastupitelstva krajů 26 návrhů. Z nich byla nejaktivnější zastupitelstva Prahy a Libereckého kraje, která podala shodně po čtyřech návrzích,“ vypočetl Gregor.

Zdaleka nejúspěšnějším předkladatelem byla vláda: 72 % jejích návrhů zákonů úspěšně dokončilo legislativní proces. „U ostatních předkladatelů je to jen 24 %. Celkem 164 návrhů zákonů kvůli rozpuštění Sněmovny nejspíše ‚spadne pod stůl‘. Dalších 33 návrhů sice stačilo odejít ze Sněmovny, ale ještě neprošlo přes Senát a prezidenta. Jejich vetování se tedy nyní fakticky rovná zamítnutí,“ uzavírá Kamil Gregor.

Celkem ve funkčním období 2010-2013 vzniklo 1135 sněmovních tisků. Více než polovinu tvoří návrhy zákonů, zbytek připadá na mezinárodní smlouvy, písemné interpelace, zprávy a další druhy tisků. Daty použitými v analýze KohoVolit.eu jsou výpisy z oficiální parlamentní databáze, které zveřejňuje Poslanecká sněmovna. Data jsou aktuální k 8. 8. 2013, kdy došlo k poslední aktualizaci. Od té doby mohly nastat změny, ty jsou ale zpravidla zanedbatelné.

V případě počtu předložených návrhů zákonů existuje nesoulad mezi daty v oficiální parlamentní databázi a daty zobrazenými na webové stránce Sněmovny. Zpravidla se jedná pouze o rozdíl v jednotkách návrhů. Jediný větší nesoulad je u Davida Ratha, který podle databáze podal patnáct návrhů zákonů, zatímco podle webové stránky Sněmovny jich bylo osmadvacet.