Ombudsman: stát při zamítání dotací z programu Zelená úsporám chyboval

Vratislav Dostál

Podle veřejného ochránce práv by měli neúspěšní žadatelé o dotace z programu Zelená úsporám napadnout rozhodnutí ministerstva životního prostředí správní žalobou u Městského soudu v Praze.

Neúspěšní žadatelé o dotace z programu Zelená úsporám, kteří jsou přesvědčeni o oprávněnosti svých námitek, by si měli od ministerstva životního prostředí vyžádat písemné znění rozhodnutí o svých námitkách, včetně odůvodnění, a následně toto rozhodnutí napadnout správní žalobou u Městského soudu v Praze. Uvedl to zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček.

Podle něj totiž ministerstvo pochybilo, když na rozhodování o poskytnutí dotace z programu Zelená úsporám neaplikovalo správní řád. O námitkách odmítnutých žadatelů pak Státní fond životního prostředí rozhodoval v rozporu se zákonem a principy dobré správy, neboť žadatelům posílal pouze vyrozumění o rozhodnutí ministra bez řádného odůvodnění.

Šetření procesu zamítání žádostí o dotace z programu Zelená úsporám, které veřejný ochránce práv z vlastní iniciativy zahájil v roce 2012 na základě informací od občanů a z médií, tak podle Křečka potvrdilo pochybení na straně ministerstva životního prostředí.

Proces podávání námitek proti zamítnutým žádostem o dotace nebyl upraven v žádném právním předpise ani směrnici ministerstva. Státní fond životního prostředí tak žadatelům zasílal pouze vyrozumění o rozhodnutí ministra, které však neobsahovalo ani samotné rozhodnutí o zamítnutí námitek, ani jeho věcné zdůvodnění. 

Neúspěšní žadatelé sice mohli následně sami požádat o zaslání rozhodnutí, ale o této možnosti nebyli ministerstvem ani Státním fondem životního prostředí poučeni. Dalším zjištěným pochybením byla skutečnost, že ministerstvo při rozhodování neaplikovalo správní řád, ale použilo pro danou věc nepříslušný zákon o rozpočtových pravidlech. 

Příjmy Státního fondu životního prostředí, z něhož jsou prostředky na dotaci Zelená úsporám poskytovány, totiž netvoří součást státního rozpočtu, proto nemůže být na proces rozhodování o těchto dotacích aplikován zákon o rozpočtových pravidlech, nýbrž správní řád. V případě aplikace správního řádu je rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí dotace správním rozhodnutím, které je možné přezkoumat ve správním soudnictví.

Bývalá zástupkyně ombudsmana, která se problémem dotací z Programu Zelená úsporám zabývala, vyzvala ministerstvo, aby svá pochybení napravilo a doručilo všem neúspěšným žadatelům, jejichž námitky byly zamítnuty, rozhodnutí ministra včetně odůvodnění. Součástí rozhodnutí by mělo být i poučení, že dané rozhodnutí je přezkoumatelné ve správním soudnictví, s uvedení potřebných lhůt. 

Ministerstvo pak sice uvedlo, že požadovaná opatření k nápravě jsou velmi obtížně realizovatelná, zároveň ombudsmanka programu Zelená úsporám ujistila zástupce veřejného ochránce práv, že v programu Nová zelená úsporám budou procesní práva žadatelů o dotace posílena.

Plošné nápravy ze strany ministerstva se nepodařilo dosáhnout a ochránce nemá podle Křečka jinou možnost, než informovat veřejnost. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o námitkách jsou soudně přezkoumatelná a u Městského soudu v Praze už probíhá několik soudních řízení, doporučuje neúspěšným žadatelům, kteří jsou přesvědčeni, že jejich námitky byly oprávněné, aby si od ministerstva vyžádali písemné znění rozhodnutí o námitkách a napadli jej správní žalobou. 

Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, co bylo rozhodnutí doručeno.