Suchem k povodním

Kromě tlaku na snižování emisí a skleníkových plynů je třeba se systematicky zabývat krajinotvorbou. V péči o životní prostředí, v krajinotvorbě, leží obrovská příležitost pro vytvoření pracovních míst, která v tuto chvíli naše ekonomika a především naši lidé potřebují.

Začátek léta s sebou přinesl dva výrazné otřesy. První, v podobě povodní, zasáhl zejména české regiony. Druhý, v podobě policejního zatýkání, zasáhl zejména vládní politiky a jejich okolí. Naposledy udeřila sucha, která s následujícími lety budou stále větší hrozbou. Jmenování nové vlády a policejní vyšetřování přitom nesmějí zakrýt zprávu, kterou nám o našem chování dala voda. Neschopnost vyhodnotit povodně jako zprávu o hluboké proměně v našem životním prostředí a neochota hledat nové cesty totiž může být pro naši zemi a zdejší obyvatele osudná.

Povodně, sucha a další extrémní výkyvy počasí totiž nejsou náhodným rozmarem. Jsou příznakem širších změn, které souvisí se změnou klimatu. Musíme se smířit s tím, že se tyto jevy staly součástí našich životů. Nesmíme se však smířit s jejich prohlubováním.

Kromě tlaku na snižování emisí a skleníkových plynů je třeba se systematicky zabývat krajinotvorbou. Nejde jen o kvalitu životního prostředí, o zachování či návrat k přirozenému rázu přírody, který nám může pomoci se s extrémními výkyvy počasí vyrovnat. V péči o životní prostředí, v krajinotvorbě, leží obrovská příležitost pro vytvoření pracovních míst, která v tuto chvíli naše ekonomika a především naši lidé potřebují.

Existuje již velmi široká shoda, že zásadním momentem prevence povodní je hluboká proměna krajiny. Ta spočívá v odklonu od dosavadních postupů prosazovaných s cílem řídit a ekonomicky vytěžit krajinu. Naopak se zaměřuje na zvýšení její schopnosti zadržovat vodu. V minulosti jsme udělali spoustu chyb. Jejich výsledkem jsou zastavěné, betonové plochy, monokulturní těžbou poškozené lesy, které nahradily přirozený, smíšený či lužní porost. 


Vodohospodářskými úpravami jsme ve velkém měnili naši krajinu tak, aby byla výhodná pro pěstování obilovin. Pole ubrala místo loukám a pastvinám, které dokáží vodu lépe zadržovat. Neustálá snaha regulovat vodní toky vedla k tomu, že neumíme využít či jsme zcela zničili slepá ramena řek, jejich nivy a meandry, které dokáží zpomalit tok a zvýšit vsakování vody.

Můžeme vzít tuto chvíli jako příležitost pro reakci a k nápravě: co možná nejvíc posílit preventivní opatření v krajině včetně jasného příkazu nezastavovat zátopová území, stavět ochranná zařízení, zlepšovat varovné a záchranné systémy. Padne-li rozhodnutí vrátit vodě možnost k přirozenému průchodu krajinou, přinese to řadu pracovních míst přímo v obcích.

Česká krajina je do značné míry dílem rukou a srdcí našich předků. Jejich snahou bylo vytvořit příhodné podmínky k životu. My dnes vybaveni většími znalostmi a zkušenostmi stojíme před možností na jejich dědictví navázat. Jedním z prvních kroků přitom budou volby do Poslanecké sněmovny. Je přitom jedno, zda proběhnou na podzim nebo v květnu příštího roku. Se změnami je třeba začít co nejdříve. A bez nové Sněmovny se je nepodaří prosadit.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Pk_photo

Pavel Krušina - Praha

A opět nebude koho volit Čtvrtek, 1.Srpna 2013, 10:50:36

Možná by autor mohl čtenářům naznačit, která že strana ucházející se o přízeň voličů se hodlá naší krajinou zabývat tak, aby to bylo této ku prospěchu.
Obávám se, že ČSSD jejíž hejtman Jiří Zimola je známý ničitel šumavské přírody to nebude.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Čtvrtek, 1.Srpna 2013, 10:52:6

Ano, souhlasím s obsahem článku.

Před tím rozhodujícím prvním krokem, tj. před ustavením nové Sněmovny je, jak myslím, třeba činit před-kroky, spočívající v široké argumentaci a vysvětlování prostřednictvím medií i mimo ně. Nevezmou-li totiž popsaný úkol za svůj lidé- občané, je změna obsazení Sněmovny jako rozhodující první krok nanic.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.