Česká republika se od srpna zařadí mezi státy, které pomoc obětem berou vážně. Zvlášť zranitelným obětem, včetně obětí násilí z nenávisti, bude poskytována bezplatná odborná pomoc a právní informace. Zlepší se tak jejich přístup ke spravedlnosti a bude umožněno efektivnější předcházení vzniku sekundární viktimizace. Podle organizace In IUSTITIA lze normu přesto i nadále zlepšovat.

Zákon o obětech trestných činů komplexně upravuje postavení obětí trestné činnosti. Oběť je definována jako fyzická osoba, které vznikla škoda na zdraví, majetková nebo nemajetková újma. Všechny oběti mají právo na přístup k informacím o svých právech a povinnostech, o možnosti a způsobu podání trestního oznámení, o subjektech poskytujících pomoc obětem, o peněžité pomoci, o zajištění bezpečnosti aj.

Zákon definuje okruh tzv. zvlášť zranitelných obětí. Jsou jimi dětské oběti, osoby s postižením, oběti obchodování s lidmi, a také oběti násilí z nenávisti. „Zákon o obětech trestných činů vítáme jako významný posun správným směrem,“ uvedla právnička Klára Kalibová z organizace In IUSTITIA, z jediné dosud existující poradny pro oběti násilí z nenávisti v České republice.

„Od začátku srpna bude každý poškozený informován policií o svých právech a povinnostech, průběhu trestního řízení, a také o tom, kam se může obrátit o další podporu a pomoc,“ dodal Kalibová. Zákon přímo předpokládá spolupráci státu a poskytovatelů služeb obětem. Služby obětem budou od srpna standardizovány. Neziskové organizace poskytující služby obětem se budou povinně akreditovat u ministerstva spravedlnosti a budou podléhat kontrole kvality.

Ochrana zvlášť zranitelných obětí je zajištěna i dalšími ustanoveními zákona. Poškození budou vyslýcháni speciálně vyškolenými osobami, výslech bude veden jednou osobou a tak, aby se nemusel opakovat.

„Takový postup by měl zabránit vzniku druhotné újmy v procesu trestního řízení, jež se může objevit v případech, kdy přístup orgánů činných v trestním řízení a jiných institucí plně nerespektuje specifické potřeby obětí,“ vyvsvětlila Kalibová, jež se podílela na přípravě tohoto zákona.

Ve prospěch obětí sexuálních trestných činů se organizaci In IUSTITIA podařilo do zákona prosadit ustanovení, které poškozeným umožní vybrat si pohlaví vyslýchající osoby. „Obecně akademičtí tvůrci zákona předpokládali, že postačí, aby oběť sexuálního trestného činu byla vyslýchána osobou stejného pohlaví. Taková situace ovšem nemusí vždy vyhovovat osobám nevětšinové sexuální orientace, a zejména transgender osobám,“ popsala Kalibová vývoj jednoho z konkrétních ustanovení zákona.

Přesto lze organizace v zákoně vidět i určité limity. Obecně mohou oběti trestné činnosti žádat stát o peněžitou pomoc, a to v situacích, kdy jim vznikla újma na zdraví či jsou pozůstalými po osobách zemřelých v důsledku trestného činu.

Pouze obětem sexuálních trestných činů je poskytována státní peněžitá pomoc za nemajetkovou újmu, tedy újmu na důstojnosti. „Je přitom prokázané, že dopad na důstojnost obětí násilí z nenávisti je totožný s dopadem do sféry obětí sexuálních trestných činů, usilujeme o to, aby brzy došlo ke změně zákona v tomto smyslu,“ vysvětlila Klára Kalibová.