Relativně nízká zadluženost České republiky, výrazný růst příjmů na obyvatele v krajích za konjunktury a pokles u většiny z nich v letech 2010 a 2011, udržování nejmenšího podílu lidí ohrožených příjmovou chudobou a hmotným strádáním v žebříčku zemí EU.

Ale i ztráta pozic podle vybraných faktorů konkurenceschopnosti, jako i v tradičním měřítku ekonomické vyspělosti, v HDP na obyvatele v paritě kupní síly proti průměru EU. To jsou výsledky zprávy o vývoji české ekonomiky za posledních deset let a zejména v pokrizovém období, prezentované ČSÚ.

„Rok 2012 přinesl zlepšení rovnováhy ekonomických vztahů se zahraničím a nejvyšší příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky od roku 2003, ale potvrdil i přetrvávající několikaletou výraznou nerovnováhu mezi poptávkou na trhu práce a nabídkou volných míst“, uvedla ve středu Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Produktivita práce vykazovaná na jednoho zaměstnaného poklesla v roce 2012 meziročně o 0,6 %, shodně jako výše reálné mzdy. Zhoršil se také vykázaný schodek v hospodaření vládního sektoru (především v důsledku církevních restitucí), čímž stoupl jeho hrubý konsolidovaný dluh na 45,8 % nominálního HDP.

Přesto tato zadluženost spolu se soukromým dluhem, tj. zadlužeností domácností a firem, činila v roce 2012 pouze 119,4 % HDP. „ČR tak byla v tomto ukazateli třetí nejméně zadluženou zemí EU“, upozornila Iva Ritschelová.

Ze zprávy také vyplývá, že od roku 2010 se Česká republika vzdaluje průměrné úrovni Evropské unie podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS), který činil loni podle údajů Eurostatu za ČR 79 % průměru EU27 a 72,5 % průměru skupiny EU15, zahrnující nejvyspělejší, tzv. „staré“ země unie.

V žebříčku evropských zemí byla Česká republika na dvacátem místě, v pořadí samotné EU27 pak na sedmnáctém místě. Od roku 2000 se tato relativní pozice České republiky zlepšila o osm procentních bodů, zatímco v případě Slovenska o pětadvacet procentních bodů na 75 % průměrné úrovně EU27. Pozici České republiky ovlivnil především vývoj posledních tří let.

„Ačkoli výkonnost české ekonomiky se v loňském roce v reálném vyjádření proti roku 2011 snížila, podíl obyvatel České republiky ohrožených příjmovou chudobou klesl z 9,8 % na 9,6 %,“ uvedla analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.

„Příjmy domácností ve formě mezd, příjmů z podnikání, čistých příjmů z majetku a z přerozdělení se totiž v úhrnu zvýšily nominálně o 0,9 %, zatímco v roce 2011 zaznamenaly pokles o 0,1 %“, dodala Dubská.

Za roky 2002—2011 stouply tyto roční příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele v ČR o 42,6 %, nejvíce v Moravskoslezském kraji (+46,6 %). Proti roku 1995 byly vyšší o 127,5 %, s nejvýraznějším přírůstkem v Praze (+154,4 %). Výrazná disproporce vývoje Prahy a úhrnu ostatních regionů, patrná také v HDP na obyvatele, však od roku 2009 slábne.

Schopnost České republiky konkurovat oslabila v roce 2012 podle poklesu podílu exportu zboží a služeb z České republiky na světovém exportu, který se objevil vůbec poprvé od počátku sledování v roce 1999. Také růst reálných jednotkových nákladů práce za roky 2003—2012 byl pátý nejvyšší ze zemí EU a indikuje relativní zdražení práce, k němuž v ČR došlo.

Další důležitý parametr konkurenceschopnosti, podíl HDP vynakládaného na výzkum a vývoj, ukázal výrazné sbližování dynamiky těchto výdajů s vývojem v EU27 zejména od roku 2008 — v něm ČR vynaložila na výzkum a vývoj 1,41 % HDP a EU 1,92 %, v roce 2012 však již podíl těchto výdajů stoupl na 1,84 % HDP, zatímco v EU na 2,03 %.