Co říkáte na rezignaci Petra Nečase?

Jedna věc je osobní selhání konkrétních osob, druhá systémová povaha celé kauzy. Považuji to totiž především za selhání systému a určitého způsobu vládnutí. Je evidentní, že zde docházelo ke korumpování politiků, což není v zásadě nová informace, neboť jsme to přinejmenším tušili od doby, kdy tři poslanci ODS rezignovali na své mandáty v Poslanecké sněmovně.

Zaskočilo mne ale především to, jak snadno se nechali úkolovat lidé z vojenské tajné služby. Tento moment nepovažuji pouze za jejich osobní selhání, nýbrž za systémové. Pozoruhodné je také sledování zákulisních vazeb mezi politiky a kmotry. Napjatě očekávám další výsledky odkrývání právě těchto praktik a doufám, že policie má vše dobře podložené a zdokumentované.

Někteří politici a političtí pozorovatelé tvrdí, že rezignace na poslanecké mandáty za slíbené posty v dozorčích radách státních podniků korupce není. Dokonce zaznívají hlasy, dle kterých je takový postup běžnou praxi české politiky posledních třiadvaceti let. Co na tyto hlasy říkáte?

Smutná pravda je, že podobné praktiky nejsou v české politice skutečně ničím novým. Přesto si myslím, že jde o hraniční případ a je dobře, že se jim zabývají orgány činné v trestním řízení. To, co podle mne případ překlápí za hranu běžné politiky, je to, že se poslanci vzdali svého mandátu a za své nehlasování obdrželi bezprostřední výhody. Nejednali tak v souladu se svým ústavním slibem, a to může být podle mého názoru označeno za korupci. V každém případě šlo o nemorální jednání.

Upozornil bych v této souvislosti také na jednání Ústavního soudu o restitucích. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ve svém disentním stanovisku se totiž postupu Tluchoře, Šnajdra a Fuksy věnoval. Škoda, že o věci Ústavní soud nerozhodoval až nyní. Bylo by zajímavé sledovat, jak by Ústavní soudci rozhodovali s vědomím toho, co nyní odkrývá protikorupční policie.