Začalo to nenápadně. Příjemným bubnováním za oknem, které mne probudilo v sobotu ráno doma na Slapech. První myšlenka patřila původně plánovanému běhu, další se pak upřela k jiné oblíbené činnosti — když nemůžu jít běhat, co budu vařit?

Stejný nápad jsem měla i dnes, když už intenzivně pršelo déle než 24 hodin (nepočítajíc všechny ty dny předchozí) a bylo jasné, že povodně jsou tady. Jsme rodina závislá na informacích, ale zrovna v tuto chvíli odkázaná jen na internet, protože rádio u nás nehraje a televize přestala fungovat. Do sklepa začala proudit voda.