Stát neplatí za ekoporadenské služby, sám přitom poradit neumí

Vratislav Dostál

Místo aby ministerstvo životního prostředí podpořilo například poradenství pro zdravé životní prostředí, rozhodlo se miliardy nalít doslova do tunelu. Tak hodnotí sdružení Arnika přesun prostředků v Operačním programu Životní prostředí.

Namísto toho, aby resort životního prostředí podpořil například poradenství pro zdravé životní prostředí, rozhodli se jeho úředníci miliardy korun nalít doslova do tunelu. Na přesun prostředků v Operačním programu Životní prostředí upozorňuje sdružení Arnika s tím, že služby ekoporaden využívají tisíce lidí v celé republice.

Jen Arnika vyřídila v minulém roce téměř osm set dotazů a jako jedna z mála poskytovala bezplatné služby lidem z celé republiky. Nejvíce potřebovali právní rady, jak se mohou účastnit rozhodovacích procesů v případech, kdy docházelo k poškozování jejich práv nebo ohrožení přírody a životního prostředí. Tematicky pak dotazy souvisely nejvíce s ochranou stromů a povolováním nových staveb.

Podle vedoucího vedoucí Centra pro podporu občanů Martina Skalského z Arniky zájem o ekoporadenské služby neopadá a jejich dopad je jednoznačně pozitivní. „Zvyšují povědomí lidí o právu účastnit se rozhodovacích procesů a pomáhají chránit naše životní prostředí. Už proto by si je měl stát u neziskových organizací objednávat, protože suplují jednu z jeho činností,“ uvedl Skalský.

„Ministr Chalupa to ale zřejmě nechápe a důsledek je takový, že se celostátnímu ekoporadentví podle aktuálních statistik věnovalo několik málo posledních organizací včetně Arniky. Bohužel zdroje neziskových organizací na služby pro veřejnost nejsou bezedné,“ dodal Skalský z Arniky.

Lidé si podle něj zvykli obracet se na ekoporadny s celou řadou dotazů. Dodržování zákonů, vymahatelnost práva a otevřenost úřadů totiž stále není na dostatečné úrovni a problémů spojených s kvalitou životního prostředí neubývá.

Oproti roku 2009 ale klesla podpora sítí středisek environmentální výchovy a poradenství ze zdrojů ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí o takřka padesát milionů korun. Pokud stát nebude nadále ekologické poradny podporovat, hrozí, že budou muset zastavit nebo významně omezit svou činnost.

„Činnost ekoporaden, které občanům poskytují své služby zdarma a v mnoha oblastech, je nezastupitelná pro rozvoj občanské společnosti i ochranu životního prostředí. Pomáhali jsme lidem najít cestu, jak pomocí právních prostředků, uplatnění odborných argumentů, informování spoluobčanů, vyjednávání s firmami a politiky řešit konkrétní problémy,“ uvedl Skalský.

Připomněl také, že v mnoha případech byla jejich snaha úspěšná. „Lidé takovou podporu potřebují, protože ve sporech s úřady, politiky nebo velkými firmami je občan vždy ten slabší. V ekologických kauzách navíc lidem nejde o jejich vlastní prospěch, ale ve svém volném čase hájí veřejný zájem. Proto nám připadá nefér, aby za poradenské služby museli ještě platit,“ uzavřel Skalský.