Chci přispět X

Dvojí metr

Když jde o zájmy (vyšších) středních tříd, nebojí se ani soudy a pravicoví politici požadovat regulaci volného trhu, jak ukázaly první rozsudky ve věci vrácení poplatků za správu hypotéčního úvěru. Kdo se ale zastane chudších lidí?

Obvodní soud pro Prahu 5 průlomově rozhodl, že má pan Michal Novák právo na vrácení zaplacených poplatků za správu úvěru, které platil bance. Jsou prý nezákonné, na základě evropské směrnice a s přihlédnutím k rozsudku Spolkového soudního dvora v Karlsruhe. Samozřejmě, ten bral v úvahu i německý občanský zákoník. Spoluobčané s hypotéčními úvěry zaplesali: konečně spravedlnost. Ministr Kuba bije na poplach; pomůžeme strádajícím hypotékářům, možná bychom je mohli osvobodit od soudních poplatků při vymáhání poplatků za správu účtu.

Nepřipadá laskavému čtenáři na popsané situaci něco absurdního? Nemám nic proti lidem, kteří si berou hypotéky. Nejsem závistivec, přeji jim, že na ně mají a mohou si je dovolit. Taktéž jsem rád, že se třeba touto cestou podaří snížit enormní zisky bank. Banky tedy budou muset včlenit tyto své různé obskurní poplatky přímo do úrokových měr, pokud budou chtít zachovat svoji míru zisku. Alespoň se znormalizuje poměr mezi příjmy z úrokového diferenciálu a z poplatků. Čisté poplatkové výnosy tvoří například u České spořitelny až 40 procent čistých úrokových výnosů. Což nejen mně přijde nepřiměřené.

Takže, je na místě potlesk? Byl by, pokud by šlo o obecný trend. Ale jak soudy, tak Evropská unie zde ulevují pouze bohatým. A dejme tomu vyšší střední třídě. Milionům jiných spoluobčanů a u výrazně vyšších částek žádné takovéto úlevy ani morální rozhořčování pravicových politiků nad zlovolnou nenažraností bank nehrozí. Pro miliony jiných občanů to, co podepíšou, zůstává v platnosti.

Je zajímavé, že zrovna takovýto konkrétní poplatek je nezákonný. Že je v rozporu s evropským právem. Že klient úvěrový účet nepotřebuje, ten vzniká a trvá z důvodu potřeby evidence ze strany poskytovatele. Prý nemají banky právo přenášet své náklady a potřeby na klienta. Vida. To bychom nečekali. Čekali bychom smluvní volnost; naši vládcové, majitelé bank, pravicoví voliči s hypotékami a soudy by se přeci měli shodnout na svobodě a smluvní volnosti! Ale kdepak; banky sice ústy svých mluvčí trvají na smluvní volnosti, v realitě však postupně vyklízejí pozice. Soudy přitom argumentují nemožností přenášet povinnosti (sic)! Politikové z ODS se nezastávají svobody a zásady „každý svého štěstí strůjcem“, ale ve skutečnosti se zřejmě řídí zásadou „každý hlas dobrý“. A voliči pravice samozřejmě také chtějí regulaci. Tam, kde se jim to hodí.

Pokud by se ale nějaké takové rozhodování či úvahy týkaly chudších z nás, nemluvě o sociálně vyloučených, jaké by asi bylo rozhodnutí soudů? Co by hlásali premiér a ministr Kuba? Dostatečně intelektuálně, materiálně a sociálně vybavený žadatel o hypotéku je napříště chráněn. Alespoň v Německu, u nás se teprve uvidí, ale jak rozhodnutí Obvodního soudu, tak, zatím nepravomocné, rozhodnutí finančního arbitra dávají tušit, že vyšší vrstvy obyvatelstva budou chráněny. Před svobodou si s bankou uzavřít dohodu o tom, že chce platit poplatek za vedení účtu a ne o 0,001 procenta vyšší úrokovou sazbu. Jsou chráněny matky samoživitelky či otcové samoživitelé podobným způsobem před predátorskými praktikami poskytovatelů nebankovních úvěrů? Nejsou. Tam platí zásada, že pacta sunt servanda.

Nebo nedávný případ vystěhování duševně nemocného z bytu z důvodu neplacení nájmu v době, kdy byl hospitalizován v léčebně. Dokonce i Ústavní soud rozhodl ve prospěch vlastníka bytu, tedy vlastníka kapitálu. Nic nového pod sluncem. Poplatky v tisících korunách za SMS informující dlužníka o prodlení se splátkou nejsou přenášením administrativních nákladů na klienta ze strany poskytovatele. Jsou přeci v ceníku, ve všeobecných obchodních podmínkách Lichváři, a.s. vlastněné tím či oním českým miliardářem-filantropem .

Zde pan Kuba na poplach nebije. Zde nechce odpouštět soudní poplatky. Ale abychom nebyli nespravedliví, mluvil nakonec o všech sporech, které by vedli spotřebitelé. Takže možná se ODS skutečně bude stavět za lidi proti korporacím. Alespoň před volbami. A alespoň verbálně.

Je zajímavé sledovat, jak tak jako vždy v minulosti, když jde o hlasy, jde libertariánská rétorika na chvíli stranou. Protože hlasy hypotékařů, takto aspirantů na status příslušníků přinejmenším střední třídy, je třeba získat. Takže i zlý stát je dobrý; silný ale malý stát, který zatočí nejen se sockami, ale i s bankami. Samozřejmě, až spadne opona, bude se hrát jinak. Všem je jasné, že o nic nejde, že si banky výnosy vynahradí mírným vyladěním úrokových měr. Vlk se nažere a koza zůstane celá. A zatím se bude dále zvyšovat spoluúčast ve zdravotnictví, budou se snižovat daně z kapitálu a zároveň zvyšovat daně ze spotřeby, bude pokračovat zlovolné vyvádění prostředků , které by měly patřit stávajícím pobíratelům starobních důchodů, do tzv. druhého pilíře, a podobně.

Proti tomu se ale křižáci a bojovníci proti nespravedlnosti neozvou. Stejně tak zájem médií se soustřeďuje na tuto naprosto bezvýznamnou epizodku, kde v konečném výsledku nula od nuly pojde. Skutečně poškozovaných a trpících se nikdo nezastane. Musejí si pomoci sami. A nebudou stačit žaloby u soudů. Předpokladem ale je, že se nacházíme blízko bifurkačního bodu trajektorie vývoje systému a jejich snahy a činy budou mít na obrovsky setrvačný a stabilní systém společenského metabolismu a reprodukce založeného na nadvládě kapitálu nad prací vůbec nějaký vliv.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.