V pondělí bylo zahájeno pokračování plošného testování žáků pátých a devátých tříd základních škol, a to z českého jazyka, matematiky a anglického jazyka. Podle kritiků testování česká školní inspekce a ministerstvo školství zavádí bez vyžádání informovaného souhlasu rodičů. Každý rodič má přitom právo odmítnout otestování svého dítěte, aniž tím porušuje zákon o povinné školní docházce.

„Donucení dítěte k účasti v plošném testování bez informovaného souhlasu rodiče nebo dokonce v případě písemného nesouhlasu rodiče považujeme za protiprávní krok České školní inspekce a dané školy, která je organizací s právní subjektivitou,“ tvrdí Hana Chalušová z iniciativy Stop plošné testování.

Ministerstvo školství i školní inspekce přesto trvají na tom, že testy jsou povinné. Podle informací ČT24 se jich nicméně asi tisícovka žáků nejspíš nezúčastní. Testovat se má více než 3,5 tisíce škol, registrováno je přes 170 tisíc žáků.

Iniciativa rodičů a dalších občanů Stop plošné testování vznikla na základě podpisu otevřeného dopisu pro ministerstvo školství a Českou školní inspekci před prvním plošným testováním v roce 2012. Dopis byl aktualizován pro druhé plošné testování v roce 2013 a letos v květnu opět odeslán ministrovi školství Petru Fialovi.

Již více než tisíc signatářů dopisu navrhuje, aby zavádění plošného testování bylo zastaveno nebo upraveno na výběrové testování. Plné znění dopisu rodičů a občanů, seznam podepsaných s jejich komentáři a další informace lze najít na webu.

Ondřej Liška, předseda Strany zelených a bývalý ministr školství se k iniciativě připojil již minulý rok. Při testování znalostí a dovedností žáků je podle něj především třeba vždy jasně říci, za jakým účelem se provádí a s jakými důsledky pro jednotlivce, školy a systém.

„U nás má však testování sloužit více účelům najednou, což znamená, že několika účelům musí vyhovovat povaha testů, načasování jejich provedení i načasování jejich vyhodnocení a publikace,“ připomněl Liška.

Podle něj to mimo jiné znamená, že se těžko vyhneme rizikům jako je učení (nácvik) k testu, opomíjení netestovaných oblastí a různými způsoby realizovaná snaha samotných škol omezit přístup k testům těm žákům, jejichž výkony by „výsledky“ školy mohly poškodit.

„Jsem přesvědčen, že za současného stavu stát překračuje zákon, pokud nutí děti k plošným testům i přes nesouhlas jejich rodičů,“ dodal předseda zelených. Taktéž stínový ministr školství Marcel Chládek z ČSSD plošné testování žáků základních škol kritizuje. Připomněl, že záměr ministerstva školství sociální demokraté odmítají dlouhodobě

„Koncepce plošného testování má řadu rizik, které působí kontraproduktivně a rozvoji školství v žádném případně nepomáhá. Plošné testování vede například k tomu, že se školy na úkor všech ostatních oblastí zaměřují pouze na testované předměty,“ uvedl Chládek.

Zdůraznil také, že záměr ministerstva školství jde proti plánu na tzv. inkluzi ve školách. „Tedy namísto začleňování slabších žáků budou školy vedeny k tomu, aby se těch nejslabších co nejdříve zbavily a udržely si tak dobré výsledky testů,“ vysvětlil stínový ministr školství sociálních demokratů.

Zatímco v zahraničí rizika a nevýhody plošného testování vzali podle Chládka na vědomí a hromadně od něho ustupují, české ministerstvo školství jde hlavou proti zdi a snaží se dle jeho slov zavést metodu, která prokazatelně není pro školství prospěšná.

Chládek také připomněl, že sociální demokraté namísto plošného testování žáků navrhuje používat pravidelná výběrová šetření, která lze provádět na reprezentativním vzorku žáků.

„To se může navíc zaměřit na širší okruh znalostí žáků základní školy, než testování plošné, kde se testuje jen několik hlavních předmětů. Takovou cestu ministerstvu školství doporučujeme a takovou metodu chceme prosazovat,“ uzavřel Chládek.

Zelení také připomněli, že zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice za loňský rok zcela jasně konstatuje, že hodnocení je v ČR chápáno velice úzce, neboť je prováděno především pro kontrolu, nikoli pro zlepšování učení.

„Daleko více než o plošné testování bychom se tedy měli starat o podporu a servis učitelům, aby byli po stránce organizační i postojové schopni vzdělávat všechny jim svěřené děti kvalitně a efektivně a aby i oni mohli hodnotit práci a výkon dětí především za účelem jejich zlepšování, zejména zlepšování samotné schopnosti i zájmu učit se,“ vysvětlil Liška.