Kapitalismus nebo demokracie?

Na sociálních fórech se dosud kritizoval převážně neoliberalismus. Pokud neoliberalismus začínají zpochybňovat i významní finančníci, není na čase zaměřit se na samotný kapitalismus?

Dlouhou dobu se zdálo, že neoliberalismus je neotřesitelné dogma, které se valí po světě a jeho odpůrci jsou bezbranní. Alterglobalizační hnutí se proto na sociálních fórech snažilo nalézt nějaké hráze proti jeho záplavě. Ale jak vidíme během dnešní ekonomické krize, pro kapitalismus nejsou žádná dogmata věčná. Když předseda amerického Federálního rezervního systému Ben Bernanke začal vstřikovat miliardy dolarů do americké ekonomiky, zvláště do krachujících bank, tedy dělat pravý opak toho, co hlásal neoliberalismus, nejenže nebyl prohlášen za pomateného škůdce, ale naopak byl časopisem Time vyhlášen osobností roku 2009.

Jeho kroky pochválil i šéf MMF Strauss-Kahn, který podobné postupy doporučuje zemím EU. V Německu nedávno vznikla iniciativa bohatých občanů, kteří vybízejí vládu k většímu zdanění bohatých: „Stát by tak zbohatl o sto miliard eur, které by mohly pomoci vzdorovat finanční krizi …nejsme psychopati, kteří by měli skončit v blázinci. Chceme jen pomoci své zemi, na kterou přišly špatné časy. Když se jí vedlo dobře, zbohatli jsme. Přišel čas za to zaplatit – a je to tak v pořádku."

Všechno ukazuje na to, že neoliberalismus přestal být dogmatem a vlády jsou pod tlakem ekonomické krize nuceny provádět kroky, které jdou úplně jinam. Dogma neoliberalismu bylo prolomeno. Pro alterglobalizační hnutí je to nová situace. Je to, jako by se levice dlouho a namáhavě pohybovala v úzké soutěsce mezi strmými žulovými stěnami neoliberalismu a najednou byla ze soutěsky venku a stanula na široké planině běžící k obzoru. Levice je těsně za touto soutěskou a teprve se začíná rozhlížet po novém terénu, ostatně jako všichni ostatní. Postupně rozpoznává, že na této planině stojí dva obelisky, které vyznačují začátek dlouhé neznámé cesty, na jednom je nápis Keynes, na druhém Marx.

Levice byla zvyklá instinktivně obhajovat Keynese proti neoliberálním božstvům, a tak se nejprve přibližuje k cestě keynesiánství. Jenže u obelisku stojí nejen levicoví politici, ale také lidé jako Sarkozy nebo Berlusconi. Půjde po stejné cestě jako oni? Když se podíváme na to, co se to rýsuje v mlhách kousek dál, možná rozpoznáme, že to jsou sošky autoritářských vůdců.

S keynesiánstvím to není tak jednoduché, že by samo o sobě vedlo ke spravedlivějšímu světu. Jednou z prvních zemí, kde začal stát regulovat ekonomiku a vytvářet nová pracovní místa, bylo Německo za vlády národního socialismu (nacisté samozřejmě nevycházeli z Keynese, ale přišli si na to sami). Dnešní náběhy k autoritářskému kapitalismu v západní Evropě a různá omezování občanských práv a svobod, jak jsme to naposled viděli ve zcela absurdní podobě při demonstracích v Kodani, svědčí přinejmenším o tendenci řešit dané potíže tím, že se posílí stávající mocenské struktury. Putinovo Rusko může být příkladem toho, jak se lze na bázi kapitalismu vypořádat se společenskými problémy. Drtivá většina Rusů, zoufalá z rozkladu a chaosu neoliberální éry, vyjadřuje podporu vládě, která omezuje občanská práva a svobody. Nemůže se něco podobného stát i v západní Evropě?

Je zřejmé, že kapitalismus se do finální agonie nedostane sám od sebe, protože jeho krizi může odrazit autoritářská vláda. Jednou z Marxových chyb bylo, že s tím nepočítal. Marx předpokládal, že když „vzrůstá masa bídy, útlaku, poroby, degenerace, vykořisťování, zároveň vzrůstá i rozhořčení stále rostoucí dělnické třídy, která se školí, sdružuje a organizuje mechanismem kapitalistického produkčního způsobu …centralizace produkčních prostředků a zespolečenštění práce dosahují bodu, kdy se jim kapitalistický obal stává nesnesitelným. Obal puká.“ (Kapitál). Jenže, jak nás učí hořké dějiny dvacátého století, přesně v tomto okamžiku se místo emancipované společnosti může zrodit nestvůra: národní socialismus. Současná ekonomická krize rozhodně nemusí vést k rozlomení kapitalismu, nýbrž naopak k jeho zpevnění prostřednictvím autoritářských regulací. Po neviditelné ruce může nastoupit až příliš viditelná silná ruka.

Alterglobalizační hnutí stojí na křižovatce. Pokud by nadále pouze kritizovalo neoliberalismus, nechtěně se dostane do stále rostoucího klubu pravicových politiků, kteří rovněž odmítají neoliberalismus. To by ji mělo podnítit k tomu, aby i přes všechny chyby marxismu přešla k druhému obelisku s nápisem Marx. Co všechno je na cestě za tímto obeliskem ovšem dost jasně nepopsal ani Marx ani nikdo jiný. V žádném případě nejde o návrat ke starým levicovým dogmatům nebo o zopakování slepých cest, nýbrž především o změnu pohledu na současnou situaci. Pokud kapitalismus bude svou krizi odrážet omezováním demokracie, pak nám nezbývá, než jménem demokracie začít omezovat kapitalismus a pokoušet se vytvořit jinou ekonomickou formu, umožňující zachovat a rozšířit demokracii s jejími právy a svobodami. Ekonomická krize nás staví před nečekané dilema: kapitalismus nebo demokracie.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Pátek, 5.Února 2010, 09:39:8

To je (také) rozvinutím teze Františka Šamalíka, že "kapitalismus a demokracie nejsou dvojčata".

Leč která politická strana si takový program osvojí?. Epocha politických stran totiž neskončila. Pouze se za posledních sto let rozkošatělo to, co Robert Michels nazval "železným zákonem oligarchie". Jak na to reagují demokraté?

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Pátek, 5.Února 2010, 11:50:54

Kapitalismus jistě není totéž co demokracie. Co je to však kapitalismus? To, co pojmenoval Karel Marx? Marx kapitalismem otřásl, ale poté co padla jeho metafyzika dějin, ho možná naopak dlouhodobě posílil. Marxismus bez metafyziky dějin je pouze sociální kritikou, užitečnou, avšak nenabízející faktickou alternativu. Podobně jako klasický liberalismus a neoliberalismus je hlavně ekonomickou teorií. Myslíš, že nám pomůže se dostat z totalizující ekonomizace společnosti, kterou nám vnutili neoliberálové devadesátých let? Utopická revoluční lyrika a romantika, s jakou vyrukovala antikapitalistická levice tuto cestu jistě nepředstavují.

Michael Hauser - filosof, Praha

Pátek, 5.Února 2010, 14:46:35

Honzo,
přesně tak, epocha politických stran neskončila. Podobný program ne-kapitalistické demokracie už kdysi dávno prosazovala sociální demokracie (Druhé internacionály), ale v jiné situaci. Pokud taková strana u nás neexistuje, tak je na radikálních demokratech, aby poznali, že jim nic jiného nezbývá, než takovou stranu vytvořit.

Martine,
Marx rozpracoval teorii kapitalismu, která, řekl bych, v základních věcech platí dodnes (např. tendence k centralizaci, viz dnešní nadnárodní společnosti, k zespolečenštění produkce, viz dnešní globalizovanou produkci), ale není u něho teorie dnešního kapitalismu, snad pouze v náznacích. O ní se pokusili teoretici tzv. pozdního kapitalismu (jako E.Mandel), ale ještě to není ono. Podle mne nejde o metafyziku dějin (je u Marxe opravdu nějaká metafyzika?), ani si nemyslím, že marxismus je pouze ekonomická teorie, je v ní také sociologie, historie, filosofie, etika. Tyto dimenze marxismu, pokud by se je podařilo aktualizovat, by umožnily kritizovat neoliberalismus za to, že má pouze ekonomické brýle, a že kvůli nim špatně vidí.

Tomáš Tožička - Duchcov

Pátek, 5.Února 2010, 16:24:45

Marx nepochybně zůstane důležitým milníkem v analýze i kritice kapitalismu a v navrhovaných řešeních na jeho odstranění i náhradu. Nicméně je to již poněkud via antiqua a to nosné z Marxe pro dnešek zůstává v „participativním dialogu“ transcendentální pragmatiky Frankfurtské školy – odkud pochází i autorův oblíbený Adorno. Z tohoto základu je třeba hledat jinde. Především je nutné posilovat participaci občanů a subsidiární rozložení moci. Ve světě sílí stará myšlenka kumunitarismu, který je částečnou odpovědí na problém ekonomické globalizace světa a společenské atomizace Abendlandu.
Bezpochyby musíme hledat nová řešení a v poněkud etatistickém Marxovi k nim můžeme nalézat nějaká východiska, ale možná jich bude méně, než bychom našli u Rosy Luxemburgové.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.