Zastupitelé rozhodnou o budoucnosti Liberce. Někteří z nich i o té své

Vratislav Dostál

Zastupitelé Liberce ve čtvrtek rozhodnou o tom, zda město zaplatí devatenácti milionovou sankci a konečně začne vymáhat škodu po zastupitelích, kteří v roce 2010 pochybili, anebo bude pokračovat v soudním sporu se státem.

Zastupitelé města Liberce rozhodnou ve čtvrtek o tom, zda Liberec zaplatí devatenácti milionovou sankci a konečně začne vymáhat škodu po odpovědných osobách (zastupitelích, kteří v roce 2010 pochybili) anebo zda bude pokračovat v soudním sporu se státem a nechá případ vyšumět do ztracena.

Podle protikorupční organizace Oživení přitom Liberec nemá šanci soudní spor vyhrát. Za pár let město zaplatí státu o několik milionů více. Přesto právní odbor města Liberce doporučuje zastupitelům, aby ve sporu pokračovali.

V roce 2005 uzavřela Česká republika — Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a město Liberec smlouvu o bezúplatném převodu budovy Jeřáb (URAN) a souvisejících pozemků do vlastnictví města. Tato smlouva obsahovala mimo jiné podmínku, že město k takto převedeným nemovitostem nezřídí zástavní právo po dobu dvaceti let.

Město tuto podmínku ale porušilo. V roce 2010 z důvodu finanční tísně vydalo komunální dluhopisy a do seznamu nemovitostí na zajištění jejich emise zařadilo mimo jiné i budovu URANu. Úřad proto požaduje po Liberci sankci ve výši ceny budovy, která činí přes osmnáct milionů korun. Rozhodnutí zastupitelstva města Liberce o zřízení zástavního práva tak bude stát občany Liberce zmíněných devatenáct milionů korun. To je také výše škody, která Liberci vzniká.

Vedení města Liberec však odmítá osoby odpovědné za vzniklou situaci hledat, přestože vymáhat způsobenou škodu po původci jim ukládá zákon o obcích. K nalezení odpovědných osob stačí projít webové stránky města a přečíst si záznamy ze zastupitelstva o tom, kdo v roce 2010 pro zastavení nemovitosti hlasoval.

Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva z 24. června 2010 je navíc zřejmé, že o možnosti zastavit budovu URANu panovaly od počátku pochybnosti. Všichni přítomní zastupitelé, kteří hlasovali o uzavření zástavní smlouvy, byli exprimátorem Kittnerem mylně ubezpečeni, že jištění budovou je možné. Tuto skutečnost věrně dokládá přepis diskuze tehdejší zastupitelky a exprimátora ke schvalovanému bodu:

Kolomá: ,,Já bych měla jen malý dotaz, chtěla bych se zeptat na budovu Uranu. Budova Uranu byla převedena bezúplatným převodem z pozemkového fondu a je zde klauzule, že po dobu dvaceti let má sloužit městu. Je po právní stránce možné jištění touto budovou?“

Kittner: ,,Je to možné. Problém by zřejmě nastal až ve chvíli, kdybychom nespláceli dluhopis, banka by nám budovu vzala a zřídila by tam něco jiného. Vzhledem k tomu, že si nedovedu představit, že by město přestalo platit své závazky, tak více k tomu nedokážu říci.“

Oživení v této souvislosti připomíná, že tak město v roce 2010 vědomě porušilo smlouvu. V roce 2012 byla městu vyměřena sankce. A protože Liberec dobrovolně nezaplatil, podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na město Liberec žalobu. Nyní má Oživení město tři, respektive jen dvě možnosti:

Uznat svůj dluh vůči státu a domluvit si s Úřadem splátkový kalendář na částku 18 648 990 korun a úroky z prodlení od 11. 7. 2012 do doby uznání závazku (k dnešnímu dni přibližně jeden milion korun).

Druhou možností je neuznat svůj dluh, soudit se státem a po prohraném sporu za asi pět let zaplatit dlužnou částku plus zákonné úroky z prodlení ve výši cca 1 400 000 korun a náklady řízení v hodnotě nejméně dalšího jednoho milionu korun.

Poslední možností města je neuznat svůj dluh a vyhrát soudní spor. Ovšem ani Liberec netvrdí, že by tato varianta byla možná.

Liberečtí zastupitelé navíc v listopadu loňského roku rozhodli, že dluh vůči státu uznávají a uložili primátorce podepsat uznání dluhu a dojednat splátkový kalendář. „Primátorka ani za čtyři měsíce tento úkol nesplnila,“ připomíná oživení s tím, že jen za toto období narostl dluh města o dalších 450 tisíc korun a každým dalším dnem se zvyšuje o necelé čtyři tisíce korun.

Ve čtvrtek budou o změně listopadového usnesení rozhodovat i zastupitelé, kteří v roce 2010 odsouhlasili uzavření zástavní smlouvy a kteří jsou tedy za současnou situaci spoluodpovědní, jmenovitě: Ondřej Červinka, Michael Dufek, František Hruša, Naděžda Jozífková, Jana Kašparová, Jiří Kittner, Hana Konšelová, Dana Lysáková, Jaroslav Morávek, Petr Olyšar, Věra Rosenbergová, Martin Sepp, Milan Šír a Jiří Šolc.

V roce 2010 možná řada zastupitelů spoléhala na mylné a ničím nepodložené informace exprimátora, ve čtvrtek se mohou stejně tak „spolehnout“ na ničím nepodložené informace právního oddělení. V obou případech bude ovšem pro zastupitele podle Oživení velmi těžké zbavit se odpovědnosti za škodu, která městu vznikne, až bude muset dlužnou částku zaplatit.