Fotbalový Ivánek neodešel. A není to žádný srandista

Poměry ve fotbalové asociaci ČR jsou podobné těm ve společnosti: volení funkcionáři se podílejí na korupci a klientelismu a korupční spletence se nedaří rozetnout. Máme vůbec na to situaci zlepšit?

„V zájmu vlastní ochrany i svých nejbližších o tom nebudu mluvit. Již v tuto chvíli se pohybuji na tenkém ledě.“

To není vyjádření politického vězně za komunistického režimu, ani člověka, který chce svědčit proti politikům v současném Rusku či proti mafiánským bossům kdesi na americkém kontinentu. Říká to Markéta Haindlová, předsedkyně Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace ČR a místopředsedkyně České asociace fotbalových hráčů, ve vynikajícím rozhovoru časopisu Respekt. Haindlová tak odpovídá na dotaz Jaroslava Formánka, který se pídí po podrobnostech o korupčních mechanismech v českém fotbale.

Podívejme se napřed na to, koho se Markéta Haindlová bojí. V rozhovoru hovoří o „starých strukturách“, které český fotbal ovládají. O jejich tlacích na Ivana Haška, dokud byl předsedou Fotbalové asociace ČR, aby se pokoušel ovlivňovat výsledky zápasů.

Kontrolní komise nesmí kontrolovat
Hašek podle ní rezignoval na předsednický post kvůli tomu, že v této situaci neměl žádnou podporu svého okolí. „Neměl okolo sebe lidi, kteří by měli morální kredit a byli čistí jako on. Od funkcionářů, kteří působí ve vysokých strukturách našeho fotbalu už delší dobu, zkrátka nemůžete očekávat, že naráz začnou pracovat jinak, novým transparentním stylem,“ řekla Haindlová doslova.

Tyto staré struktury jí podle jejích slov brání ve vykonávání kontrol finančních toků, například vyúčtování 310 milionů z posledního evropského šampionátu v roce 2012. „Poslali jsme tento požadavek … panu předsedovi před dvěma měsíci… a nic se neděje.“ Výkonný výbor na tuto žádost vůbec nereaguje. A nejen to.

„Když jsme chtěli například kontrolovat smlouvy, jež jsou uzavírány se sponzory, bylo nám řečeno, že na to nemáme právo, protože jde o smlouvy, které jsou uzavírány s marketingovou agenturou svazu. Možná dostaneme podobné vysvětlení i ohledně vyúčtování za evropský šampionát. Anebo nás tam jednoduše nepustí,“ dodala Haindlová. Poslední výkonný výbor odmítl, aby se zástupci komise jednání zúčastnili, a to přesto, že její předsedkyně či pověřený člen mají právo vyplývající z předpisů svazu se těchto jednání účastnit.

Oddalování potrestání viníků
Haindlová se však nenechala odradit a v jedné kauze se obrátila se na evropské fotbalové orgány UEFA. Předseda Miroslav Pelta ji kvůli tomu přes média vyzval, aby na svou funkci rezignovala. K tomu Haindlová říká:

„Neexistuje žádný předpis, který by zakazoval odvolací a revizní komisi komunikovat s mezinárodními institucemi, jakými jsou FIFA či UEFA. Naopak to spadá do její kontrolní činnosti.“

Výkonný výbor také podle ní předáváním fotbalových kauz policii oddaluje potrestání viníků podle sportovního práva – policejní vyšetřování a následné soudní řízení se někdy táhnou až roky, a rozhodnutí přijde až v době, kdy je situace v klubech už jiná, kluby, trenéři či hráči už mohou být úplně jinde. „Kouzlo sportovního práva, které jsem vystudovala ve Švýcarsku, vždy spočívalo v tom, že je rychlé a efektivní. Proto například existují tzv. pojízdné soudy při olympijských hrách.“

A proč podle Haindlové fotbalové vedení oddaluje kauzy? „Nezapomeňte, že je před valnou hromadou, která bude v červnu volit nového předsedu i vedení. Je proto nutné získat či obhájit hlasy a korupční skandál by mohl být smrtící. Navíc v atmosféře, kdy má dění okolo fotbalu už z minulosti dost pošramocenou reputaci u veřejnosti i médií.“

Fotbalový šéf Pelta nemůže Markétu Haindlovou odvolat. To může učinit právě jen valná hromada – komise odpovídá přímo valné hromadě, nikoli vedení asociace.

Ivánku, kamaráde…
On nás asi ten Ivánek, vystupující v divadelní hře, kterou napsal Petr Čtvrtníček podle zveřejněných odposlechů telefonátů fotbalových bafuňářů, trošku zmátl. Pošramocená pověst našeho fotbalu je nejen stále patrná, ale současné vedení ji prohlubuje. A nejde asi o žádnou srandu, o běžné švejkování či o věc, na niž bychom měli v prvé řadě hledět s humorným nadhledem. Markéta Haindlová je mladá právnička (28 let), viditelně odvážná, která žila i v Anglii, Francii a Nizozemsku, a která studovala ve Švýcarsku. Přesto říká, že o podrobnostech korupčních mechanismů v českém fotbale bude mlčet, protože má strach o sebe a své blízké.

Ve fotbale jde o hodně peněz. O tak vysoké částky, že bafuňářům, šíbrům a hochštaplerům na nich záleží víc než na čemkoli jiném – nevidím jiný důvod, proč by se kdokoli měl obávat o život či zdraví, když prozradí systém, kterým se peníze točí fotbalovým černým trhem.

Jde ale přeci o konkrétní lidi, na něž lze ukázat prstem a případně na ně i podat trestní oznámení. Či ne? Je to snad už tak daleko, že fungují jako mafie a mají pod palcem i někoho z policie, státních zastupitelství a soudů? Nebo ty tlaky probíhají tak, že by nešlo nic dokázat? Logiku to má: i ti fotbaloví funkcionáři, kteří jsou mezi sebou rozhádaní, proti sobě navzájem asi vypovídat nebudou – nebo ne všichni.

Jak je možné, že Juventus Turín spadl kvůli korupci do druhé ligy a na italskou ligu to mělo léčebný vliv, zatímco u nás proběhla „očista fotbalu“ jen naoko? Proč členové české fotbalové asociace takové vedení volí? Protože mají stejné zájmy a používají stejné metody jako lidé z vedení?

A proč k tomu mlčí hráči, hráčská asociace, které je Haindlová místopředsedkyní? Nemá náhodou to, kdo a jak vede náš fotbal, dopad i na reprezentaci? Přemýšlím o tom, jakou asi mají motivaci naši fotbalisté, když vidí, koho z vedení fotbalu vlastně musejí reprezentovat. Nejde přeci jen o nás, fanoušky, ale i o atmosféru, kterou svým chováním utváří fotbalové vedení. Po prohře naší reprezentace s Dánskem se znovu zvedl silný hlas žádající odvolání trenéra, ale třeba měl být mnohem hlasitější a žádat, aby odešel výkonný výbor včetně předsedy.

Není už čas to rozetnout doopravdy?

Otázek a pochybností je kolem toho mnoho, zvláště pro člověka, který se fotbalem z této stránky běžně nezabývá, jako je autor tohoto příspěvku.

Nasnadě je zřetelná paralela s děním v celé společnosti. Velmi dlouho jsme my, voliči, fandili politickým stranám, které se podílely na korupci, klientelismu, tunelování a rozkrádání a tím je umožňovaly. Společnost vypadala jako takový velký fotbalový svaz – bafuňáři a šíbři s vexláckou mentalitou u moci. A, ano, zvolení lidmi, jimž komunistická normalizace ohnula páteř a naučila je, že kdo nekrade, okrádá rodinu. A které kapitalistická normalizace v této životní filozofii notně posílila.

Jaké to tu asi bude, až my, postkomunisté vychovaní v komunismu, odejdeme?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.