Nečas napadl Senát kvůli hlasování o Radě ÚSTR

Premiér a předseda ODS Petr Nečas se ve čtvrtek pustil do ostré kritiky sociálních demokratů. Nelíbí se mu, že ČSSD v Senátu odmítla hlasovat pro sněmovního kandidáta do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Jiřího Lišku.

(vd)

21.03.2013 16:09

Necas

Petr Nečas potvrzuje, že ÚSTR vnímá jakou svou mocenskou kótu. Foto web ODS

Bývalý místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) neprošel do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ve druhém kole hlasování získal jen dvacet tři z třiatřiceti potřebných hlasů. Lišku jako svého jediného kandidáta navrhla Sněmovna.

Za člena Rady ÚSTR nominovaného občanskými sdruženími Senát zvolil historika a prorektora Metropolitní univerzity v Praze Jana Bureše. Rada ÚSTR tak má ode dneška šest ze sedmi členů. Bureš nahradil bývalého senátora za KDU-ČSL Jana Zahradníčka. Tomu pětiletý mandát vypršel ve středu.

Rozhodnutí Senátu ostře napadl premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas. Pokládá ho za „další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“. Nečas tak připomněl, že již na podzim sociálnědemokratická většina v horní komoře do rady prosadila politologa Lukáše Jelínka, antropologa Michala Uhla a Emilii Benešovou z Národního archivu.

Podle premiéra Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se dle jeho slov stává prostředkem nadbíhání sociálních demokratů komunistům. „Mám důvodnou obavu, že dalším krokem má být úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů ještě před volbami jako splnění podmínky povolební spolupráce s KSČM," vysvětlil předseda ODS.

„Stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z Ústavu na Archiv a jejího následného utlumení, což je mimochodem v rozporu se zákonem, jsou toho zřetelnými signály,“ dodal Nečas.

Podle sloupkaře a spolupracovníka Deníku Referendum Patrika Eichlera Petr Nečas potvrzuje, že ÚSTR vnímá jakou svou mocenskou kótu, že o ni bude bojovat a že ÚSTR ztotožňuje s materiálem tajných služeb, kterého se podle něj bojí čeští komunisté.

„Členové Rady se oproti Nečasovi neptají po materiálech tajné služby, ale po plánu práce, badatelských projektech a práci a složení Vědecké rady,“ doplnil Eichler pro Deník Referendum.

Připomněl také, že doba, kdy bylo možné nějaké archivní materiály zatajit, je pryč. „Archivy jsou otevřené ze zákona. A pokud by je chtěl někdo zavírat, nepoznáme to z prohlášení předsedy vlády. Poznáme to z protestů historiků, kteří je využívají," uzavřel Eichler.

Rada má mimo jiné na starosti plán činnosti ústavu či jmenování a odvolávání jeho ředitele. Funkční období členů rady je pětileté. Nikdo přitom nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.