Kam se bude ubírat ČSSD po sjezdu?

Anketa Deníku Referendum mezi kandidáty do vedení ČSSD naznačuje možné další směřování ČSSD po sjezdu.

Vr_a

Vratislav Dostál

12.03.2013 13:58

461823_mediafax_jiri_novacek

Nově zvolené vedení povede sociální demokraty v příštích sněmovních volbách. Foto Jiří Nováček, Mediafax

Na konci tohoto týdne se v Ostravě uskuteční sedmatřicátý sjezd ČSSD. Redakce Deníku Referendum oslovila všechny kandidáty do vedení dlouhodobě nejsilnější české politické strany se čtyřmi otázkami. Odpovědi na ně naznačují, kterým směrem se bude nově zvolené vedení ubírat.

Do vedení kandiduje celkem patnáct politiků. Na předsedu pouze stávající lídr ČSSD Bohuslav Sobotka (nominace získal v těchto krajích: Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský). Na prvního místopředsedu kandidují Michal Hašek (nominace: Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) a Lubomír Zaorálek (Moravskoslezský). Všeobecně se očekává, že svou pozici obhájí Michal Hašek.

Kandidátů na pozice řadových místopředsedů je celkem třináct: Marie Benešová (Středočeský, Ústecký), Jiří Bodenlos (Liberecký), Jiří Dienstbier (Středočeský, Vysočina, Olomoucký), Lenka Fojtíková (Moravskoslezský), Jaroslav Foldyna (Ústecký), Alena Gajdůšková (Karlovarský, Liberecký, Vysočina, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský), Milan Chovanec (Praha, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký), Petr Kamnař (Moravskoslezský), Martin Starec (Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský), Zdeněk Škromach (Ústecký, Jihomoravský, Zlínský), Milan Štěch (Jihočeský, Vysočina), Lubomír Zaorálek (Středočeský, Karlovarský, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) a Jiří Zimola (Praha, Jihočeský).

Řadových místopředsedů delegáti ostravského sjezdu zvolí celkem pět. Jedním z nich musí být podle stanov ČSSD žena. Posty obhajují Marie Benešová, Jiří Dienstbier, Martin Starec, Zdeněk Škromach a Lubomír Zaorálek.

V době zveřejnění ankety jsme obdrželi celkově sedm odpovědí. Marie Benešová a Jiří Zimola nicméně vzkázali, že se z důvodu časové zaneprázdněnosti ankety nezúčastní.

Otázky:
1. Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

2. Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

3. Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem – kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

4. Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Jiří Bodenlos


Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?
Schválení tzv. finanční ústavy považuji za věc zásadního významu, která je ovšem pevně provázána s podepsáním evropského fiskálního paktu, jenž vnímám jako klíčové opatření pro stabilizaci Eurozóny i celé Evropské unie a pro úspěšné pokračování procesu evropské integrace. Přistoupení k fiskálnímu paktu je v zájmu naší země a prioritou vlády by mělo být jak jeho schválení, tak jednání s opozicí o podmínkách podpory fiskální ústavy v parlamentu.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Problém nezaměstnanosti mladých lidí je úzce propojen nejen z aktuální ekonomickou krizí a nedostatkem pracovních míst, ale jeho příčinu lze hledat již v nastavení a struktuře samotného systému vzdělávání. Cílem vlády by měla být větší podpora technických oborů na středních i vysokých školách, jejichž absolventů na rozdíl od humanitních oborů je stále velký nedostatek.

Snahou by mělo být nasměrování mladých lidí na střední odborné školy, po jejichž absolvování budou mít konkrétní kvalifikaci. Současně s tím by měl být realizován program daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří přijmou do pracovních pozic čerstvé absolventy.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem – kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Tento koncept služeb ve veřejném zájmu považuji nejen za nosný, ale přímo za neodmyslitelnou a integrální součást naší společnosti. Pokud se chceme poměřovat s vyspělými zeměmi západní Evropy, musí být povinností i zájmem státu zajistit potřebnou úroveň veřejných služeb, jejichž dostupnost v případě bezplatného vzdělání a zdravotní péče vyplývá přímo z Ústavy, respektive Listiny základních práv a svobod.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Cílem ČSSD po nadcházejících sněmovních volbách by mělo být vytvoření vlády, ve které budeme moci realizovat maximum ze svého volebního programu. V úvahu připadá buď varianta menšinové vlády ČSSD podporované některou z levicových či středových stran, či koaliční vláda s menšími středo-levicovými stranami, tedy s KDU-ČSL, či SPOZ.

Milan Chovanec


Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?
Pravicový kabinet jen všem káže vodu a sám pije víno. Pravda je totiž taková, že od roku 2007, tedy od doby, kdy je ministrem financí Miroslav Kalousek, došlo k největšímu zadlužení republiky. Rozpočtovou odpovědnost tak jen současná vláda přesouvá na všechny vlády budoucí.

Podstata finanční ústavy je přitom velmi dobrá myšlenka, ovšem nikoli v provedení, které se teď snaží prosadit pravice. Finanční ústava musí být přijata podle evropských standardů s plným promítnutím evropské legislativy, včetně přijetí fiskálního paktu. Nemůže být jen jakýmsi home-made výrobkem, který připomíná potěmkinovskou vesnici.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Situace v ČR není tak dramatická, jako v jiných státech Evropy. A máme dobrou šanci, aby tomu tak bylo i v budoucnu. Každý projekt, kdy vznikají nová pracovní místa, je přesto vítaný. Je zřejmé, že se musí jednat o spolupráci vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů, odborů, úřadů práce a sociálních pracovníků.

Zkušenosti s tím mají například ve Švédsku a pozitivní příklady najdeme i v řadě evropských měst. V rámci tripartity rozbíháme teď podobný projekt podporující zaměstnávání mladých i v Plzeňském kraji. Konkrétně se jedná o užší spolupráci škol, které zřizuje kraj, se zaměstnavateli.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem – kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Privatizace byla programem pravice na počátku devadesátých let a je programem i současné neoliberální vlády. Varovným příkladem odstátnění veřejných služeb jsou pak Drábkovy reformy. Ministerstvem práce a sociálních věcí bezúčelně protekly miliardy korun a výsledkem je fatální selhávání celého systému.

Náprava bude navíc velmi komplikovaná a nákladná. Boj za zachování veřejných služeb je již dnes programem sociální demokracie. Jejich definice je totiž podmínkou zachování moderního sociálního státu. Státu, kterému není lhostejný osud vlastních občanů.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

A) tato varianta pouze s tichou podporou KSČM; B) tuto variantu si lze představit; C) tuto variantu odmítám.

Martin Starec


Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?
Rozpočtovou zodpovědnost obecně v ČR (ČSSD nevyjímaje) vnímám jako jednu z priorit. ANO, ale za předpokladu, že budou akceptovány návrhy, které ČSSD v rámci diskuse v PSP ČR předložila (či ještě předloží). Pokud by se tak nestalo, bude třeba se k diskusi vrátit a uvážlivě rozhodnout – třeba až po volbách do PSP ČR.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Nezaměstnanost ničí důstojný život člověka a ohrožuje sociální stabilitu země. Problematika zaměstnanosti mladých lidí, i zaměstnanosti obecně, bude ještě podrobena široké diskusi v ČSSD, nepředjímejme její výsledky. Základním předpokladem je obnova řádného chodu agendy MPSV a provázání řešení této problematiky na všech úrovních státní správy a samosprávy.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem – kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Určitě ano, podpora veřejného sektoru v těchto oblastech je nezbytná, za součinnosti obcí, měst, krajů a státu a občanské veřejnosti.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Teď je čas na svědomitou personální a programovou přípravu - koalice se vytvářejí po volbách. Podporuji koalici programovou, která zajistí plnění programových priorit ČSSD, hospodářský růst a sociální stabilitu v ČR a která se bude moci opřít o důvěru občanů.

Zdeněk Škromach


Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?
ČSSD není proti ústavnímu zakotvení rozpočtové zodpovědnosti vlád, nicméně pro tento konkrétní vládní návrh by ČSSD hlasovat neměla. Lze předpokládat, že se po volbách 2014 bude moci sociální demokracie ujmout vlády a převezmeme zemi ve velmi zadluženém stavu po vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase (na konci vlády ČSSD v roce 2006 státní dluh byl 800 mld. Kč (28% HDP), v roce 20013 je státní dluh více jak 1,6 bilionu Kč (více jak 42% HDP)) a ve velmi neutěšeném stavu společnosti.

V případě platnosti tohoto konkrétního ústavního zákona by však ČSSD u vlády měla zcela svázané ruce na nápravu. Naše reformy budou potřebovat investice, které budou moci krátkodobě znamenat navýšení státního schodku, ale v dlouhodobém horizontu přinesou ozdravění státních financí a prosperitu.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

V České republice bychom měli přesměrovat finance z výdajů na sociální dávky na výdaje pro aktivní politiku zaměstnanosti. Pakliže bychom zároveň zamezili zneužívání veřejných zakázek, jako například se prokazují momentálně skandály s IT zakázkami na MPSV, na které jsem mimochodem upozorňovat již začátkem loňského roku, lze předpokládat, že by výdaje nebyly zatěžující. Konkrétní propočet momentálně nemám k dispozici.

Aktivní politika zaměstnanosti by se měla zaměřit na podporu programů pro získání praxe čerstvých absolventů, ale také pro usnadnění uplatnění na trhu práce pro mladé maminky, zdravotně postižené či lidi starší 55 let. Již v minulosti zde byly programy při ÚP pro absolventy k získání roční praxe apod. Uplatnění mladých lidí na trhu práce však také úzce souvisí se systémem školství. Pozornost by si zasloužila také degradace vysokoškolského vzdělání, úroveň mezd a struktura středního odborného školství.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem – kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Loňský rok byl Mezinárodním rokem družstev. Družstevnictví bylo v minulosti velmi rozšířené a v zemích západní Evropy je dodnes. Nemělo by na družstevní vlastnictví být nahlíženo pejorativně ve spojení s minulým režimem.

Družstevnictví by mělo být znovu podpořeno a také napraveny některé legislativní nešvary v souvislosti s družstvy, například to, že jsou momentálně družstva řazena do obchodního zákona a je na ně vlastně nahlíženo jako na firmy, což ovšem jde principiálně proti smyslu družstevnictví.

V některých oblastech by skutečně bylo přínosné jeho rozšíření, jak jste sám zmínil např. v oblasti zdravotní péče, veřejné dopravy či bydlení. ČSSD se tomuto tématu ve svém odborném zázemí a vnitrostranické diskuzi věnuje, pracujeme na legislativních návrzích, nicméně musím přiznat, že v programu by si zasloužilo větší reflexi.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

O vládních koalicích nemá smysl spekulovat před volbami. Koalice se dělají až na základě karet rozdaných od voličů ve volbách. Otevřeně však hovořím o tom, že by ČSSD měla hledat alternativy pro koalici mezi demokratickými programově spřízněnými partnery.

KSČM je naším hlavním konkurentem na levici, ODS a TOP09 zase napravo. O povolebním uspořádání rozhodnou občané v demokratických volbách. Osobně upřednostňuji středolevicové nekomunistické řešení za možné podpory komunistů.

Lubomír Zaorálek


Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?
Termín Finanční ústava se mi nelíbí. Rozhodování v oblasti ekonomiky je bytostné politikum, měl by zde tudíž být prostor pro dynamiku a autonomní rozhodování každé vlády. Pro obecné mantinely „rozpočtové odpovědnosti“ jsem ochoten hlasovat pouze za předpokladu, že zákon nebude fungovat jako trest pro příští vládu za kroky způsobené vládou současnou.

Podle návrhu, který předložila vládní koalice, by už současná úroveň zadlužení měla v budoucnosti vést k sankcím vůči vládním politikům i členům parlamentu. Není ale možné, aby za současná pochybení platili ti, co přijdou zítra. Zároveň nepodpoříme takový návrh zákona, který by limitoval jakýkoli manévrovací prostor pro budoucí rozpočtovou politiku, který by znemožňoval jakákoli opatření pro aktivní politiku zaměstnanosti a podporu investic. Podporujme politiku nezadlužování, ale ne likvidace veřejných služeb a sociálního smíru.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Řešení nevidím v institucích, ale v celospolečenském konsensu, že právě zaměstnanost mladých je prioritou. Je příznačné, že žádná z reforem, které Nečasova koalice rozjela v oblasti zaměstnanosti, úřadů práce apod. tento problém neřeší. Iniciativa evropských socialistů by se měla odrazit i v české legislativě a v chodu resortu práce a sociálních věcí.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem – kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Jsme svědky snah stát omezit, oslabit, znefunkčnit, privatizovat. Špatná práce vlády pak ústí ve volání: Vidíte, ten stát je k ničemu! Úkolem ČSSD je rehabilitace státu a zachování dostupné sítě veřejných služeb. Naším úkolem je zajištění rovného přístupu občanů k veřejných službám, který nebude limitován stavem peněženky. Různost vlastnických forem je druhé téma. Sociální demokracie by měla být propagátorkou zejména veřejnoprávních a družstevních forem vlastnictví.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Důležitá je, aby šlo o vládní aranžmá, které ČSSD umožní realizovat její program. Nepředpokládám, že by na tom s námi jakkoli spolupracovaly pravicové strany, jejichž asociální reformy se chystáme rušit či výrazně přepracovávat. Dávám přednost spolupráci se stranami na levici a v politickém středu, která by byla postavena na čistě programové bázi a jež by na minimum redukovala možný vyděračský potenciál našich partnerů.

Jaké varianty se budou nabízet po volbách, dnes nechci předjímat. Nelíbí se mi ale představa, že by měla ČSSD ještě před volbami v rámci jakéhosi levicového bloku pomáhat nahoru konkurenčním stranám. Ty nechť svůj program, mají-li jaký, nejprve samy obhájí před voliči.

Případné další odpovědi zveřejníme v průběhu středy či čtvrtka.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.