Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra nevyužívala v letech 1999 až 2011 offsetové programy efektivně. Jejich smyslem je podpora českého průmyslu. Principiálně jsou založeny na tom, že stát zadá velkou veřejnou zakázku zahraničnímu dodavateli a zároveň ho zaváže ke kompenzacím výdajů státu například v podobě podpory exportu a investic.

Kompenzace výdajů státu jsou přitom ve stejné nebo větší výši, než je cena veřejné zakázky. Offsety stát využíval především v zakázkách týkajících se obrany a bezpečnosti — tedy například při nákupu obrněných vozů Pandur či u nájmu stíhacích letadel Gripen.

Klíčové pro vyhodnocení offsetů je podle NKÚ plnění offsetových závazků — tedy závazků, které se dodavatelé zavázali plnit v souvislosti se získáním veřejné zakázky. Závazky mohou mít podobu podílu českých firem na sjednaných dodávkách, podpory českého exportu, investic.

V deseti kontrolovaných offsetových programech měli dodavatelé závazky za 57,4 miliardy korun. Kontroloři ale při prověřování konkrétních offsetových transakcí vypočítali, že tyto závazky mohly být minimálně o jednu miliardu vyšší.

Ministerstva vnitra a obrany jako zadavatelé zakázek, ke kterým se offsety váží, sledují, do jaké míry dodavatelé plní své offsetové závazky. Podle údajů zmíněných resortů byly splněny závazky ve výši 43 miliard korun. NKÚ ale při kontrole zjistil, že resorty do splněných závazků zahrnuly i ty, které tam nepatřily. Odpovědná ministerstva tak nesprávně uznala plnění v hodnotě nejméně 1,1 miliardy korun.

Za offsety bylo od roku 1998 odpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu, které zároveň zodpovídá za státní průmyslovou a exportní politiku. V roce 2005 ale tento resort přesunul zodpovědnost na zadavatele offsetů — tedy ministerstva vnitra a obrany.

Ministerstvo průmyslu se tak zřeklo možnosti účinně ovlivnit směřování offsetů do těch oblastí, které jsou pro Českou republiku nejdůležitější, a využít potenciál offsetů skutečně efektivně k podpoře českého průmyslu. Stát nemohl své zájmy dostatečně prosazovat i proto, že uplatňování offsetů neupravuje zákon, ale jen usnesení vlády a interní předpisy Ministerstva průmyslu a obchodu.

V offsetových programech dosud nebyly naplněny závazky — tedy zakázky a obchodní spolupráce pro české firmy — v hodnotě deseti miliard korun. NKÚ ministerstvům průmyslu, obrany a vnitra doporučuje přijmout taková opatření, která by zajistila, že tyto offsetové závazky budou využity skutečně efektivně a ve prospěch rozvoje klíčových oblastí českého průmyslu.

Přestože offsetové programy přinesly českému průmyslu zejména exportní zakázky v řádu desítek miliard korun, v srpnu 2012 vláda jejich využívání s poukazem na evropské právo zastavila. A to přesto, že komunitární právo využívání přímých offsetů umožňuje.