Chalupa selhává v otázce rizikové těžby břidlicového plynu, upozorňují zelení

Zelení ostře kritizují selhání ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který namísto, aby zamítl žádosti o průzkum těžby břidlicových plynů, hlasoval spolu s vládou proti zákonu o zákazu používání této rizikové metody těžby v ČR.

(vd)

20.02.2013 14:37

427837_mediafax_jakub_deml

Proti průzkumu i těžbě břidlicového plynu se dlouhodobě vyslovují ekologové i veřejnost z dotčených lokalit. Foto Jakub Deml, Mediafax

Strana zelených se pustila do ostré kritiky ministra životního prostředí Tomáše Chalupy z ODS. Vadí ji, že namísto toho, aby zamítl žádosti o průzkum těžby břidlicových plynů, hlasuje spolu s vládou proti zákonu o zákazu používání této rizikové metody těžby v České republice.

Je to přitom již více než rok, co žijí obyvatelé Broumovska, Náchodska, Trutnovska, Berounska a Valašska v nejistotě, že ministerstvo životního prostředí povolí průzkum a následně těžbu břidlicového plynu v jejich regionech. Ve středu tuto nejistotu posílila vláda svým nesouhlasem s návrhem zákona o zákazu používání metody hydraulického štěpení hornin v České republice, který navrhla skupina poslanců ČSSD a Věcí veřejných.

Podle expředsedy zelených Martina Bursíka ministerstvo životního prostředí zásadním způsobem selhává v ochraně životního prostředí proti rizikové těžbě břidlicového plynu. Zákon o geologických pracích podle něj dává ministerstvu zcela jednoznačně pravomoc zamítnout povolení ke geologickému průzkumu v případě, že zájem na ochraně životního prostředí, ochraně přírody a krajiny a ochraně vod převáží nad zájmem na průzkum a následné využití ložiska.

„A to je přesně případ metody hydraulického štěpení hornin,“ tvrdí bývalý ministr životního prostředí, který opakovaně geologický průzkum z důvodů kolize s ochranou životního prostředí nepovolil. Zelení současně upozorňují, že Chalupovo ministerstvo dokonce v jednom případě již průzkum v oblasti Trutnovska povolilo, aby jej následně zrušilo. Poté ministr Chalupa v září loňského roku oznámil, že předloží vládě „moratorium“ na průzkum břidlicového plynu, které nepředložil.

„Nikdo racionální přitom nechápe, proč hodlal ministr Chalupa žádat vládu, aby hlasovala o tom, že mu zakáže vydávat povolení k průzkumu do května 2014, když tuto kompetenci má ministerstvo životního prostředí v samostatné působnosti. Zajímavý je termín moratoria: květen 2014,“ uvedli zelení v tiskovém prohlášení.

„Inspiruje se ministr Chalupa u prezidenta Klause, který před ukončením prezidentského mandátu udělil amnestii? Nechystá se ministr Chalupa vydat povolení k průzkumu na začátku června 2014, tedy těsně před volbami?“, ptá se předseda zelených Ondřej Liška.

Předseda krajské organizace zelených v Královéhradeckém kraji Jan Balcar připomněl, že se od ledna do dubna loňského roku na Trutnovsku, Náchodsku a Broumovsku zvedl masový odpor veřejnosti proti rozhodnutí Chalupova resortu o povolení průzkumu břidlicových plynů.

„Petici proti povolení průzkumu a proti metodě hydraulického štěpení podepsalo více než třicet pět tisíc občanů. Aby tento vzdor občanské veřejnosti ministr Chalupa uhasil, slíbil vyhlášení moratoria. Veřejnost v Královéhradeckém kraji mu uvěřila a očekávala splnění slibu. Ministr Chalupa nás podvedl, protože moratorium do dnešního dne nebylo vyhlášeno,“ dodal Balcar s tím, že na stanovení průzkumného území nemá žadatel jakýkoli právní nárok, vyhrožování těžebních společností o případných arbitrážích tedy nemá žádný právní základ.

V České republice se vůči záměrům těžit břidlicový plyn zvedla velká vlna odporu reprezentovaná starosty a obyvateli mnoha větších i menších obcí z těžbou potenciálně ohrožených regionů. Ohrožené oblasti jsou známé a vyhledávané pro svá přírodní bohatství – Broumovsko a Náchodsko, Český kras a Beskydy – a místní občané a ochránci přírody odmítají připustit, aby krajina jejich domova byla v důsledku těžby ohrožena.

Klimatická koalice už dříve také upozornila na riziko, které podle ekologů v české diskusi dosud takřka úplně chybí. Metoda těžby břidličného plynu totiž podle nich nemá dopady pouze v místě těžby, nýbrž současně významným způsobem přispívá ke změně klimatu.

„Otevírání nových ložisek fosilních paliv je v naprostém rozporu s cílem nepřipustit, aby oteplení přesáhlo hodnotu dvou stupňů Celsia a mělo závažné humanitární a ekonomické důsledky,“ uvedli už dříve ekologové s tím, že již existující elektrárny a teplárny, nebudou-li přebudovány na čisté zdroje nebo uzavřeny, vyvolají natolik velké emise oxidu uhličitého z fosilních paliv, že je onen cíl na hranici možností splnění. „V zemi je tak nutno ponechat nejen doposud neotevřená ložiska uhelná, ale též nekonvenční zásoby zemního plynu,“ dodali.

Při těžbě břidličného plynu totiž dochází k významným únikům metanu, jehož vliv na skleníkový efekt je v porovnání s C02 více než 20-30násobný. „Co do produkce emisí skleníkových plynů tak břidličný plyn může vycházet dokonce hůře než uhlí,“ tvrdí ekologové a dodávají, že z hlediska snah zmírnit klimatické změny je těžba břidličného plynu metodou štěpení krokem zpět a jako taková by měla být zakázána.

„Zatímco úniky metanu při těžbě zemního plynu z konvenčních zdrojů se pro těžbu, zpracování i distribuci plynu pohybují mezi 0,4-2 % z celkového vytěženého množství daného vrtu, při těžbě z břidlic je toto množství podle většiny dostupných studií o 40-60 % vyšší,“ vysvětlili ekologové z Klimatické koalice.

Současně upozornili na extrémně vysokou spotřebu vody: na jeden zkušební vrt v Polsku je podle jejich informací použito asi 18 000 m3 vody , což je zhruba průměrná roční spotřeba stovky českých rodin. „Vzhledem k dlouhodobé předpovědi nedostatku vody v regionu střední Evropy je použití takového množství vody neospravedlnitelné,“ nepochybují ekologové.

Při těžbě metodou hydraulického štěpení navíc dochází k rozpraskání podloží, do nějž se vhání směsice vody, písku a množství dalších látek, které jsou potenciálními karcinogeny, nebo jsou na seznamu škodlivin pro ovzduší a vodní zdroje. „Těžba hydraulickým štěpením může zvýšeným výskytem karcinogenů, radioaktivních a jinak nebezpečných látek přivodit kontaminaci podzemních vod, jež jsou v některých oblastech důležitými zdroji pitné vody,“ uvedli ekologové.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.