Sněmovní petiční výbor podpořil petici Za obnovu zemědělské krajiny

V úterý proběhlo v Poslanecké sněmovně veřejné projednání petice Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než třiadvacet tisíc lidí, kteří nejsou se současnou podobou krajiny spokojeni.

(vd)

23.01.2013 11:50

Eab71p1j

Česká krajina čelí mnoha problémům. Patří mezi ně drastický úbytek typických druhů rostlin a živočichů, rozsáhlá eroze půdy nebo nedostatečná schopnost krajiny čelit nedostatku srážek nebo naopak rostoucímu množství přívalových dešťů. Foto Martin Sojka, flickr.com

Sněmovní petiční výbor v úterý podpořil petici Za obnovu zemědělské krajiny. Petici během pouhých šesti měsíců podepsalo přes třiadvacet tisíc lidí, kteří nejsou se současnou podobou krajiny spokojeni. Jsou mezi nimi ornitologové, myslivci, včelaři i řada lidí, kteří chtějí „jen“ žít ve zdravém prostředí.

„Krajina je čím dál sterilnější,“ tvrdí člen petičního výboru a ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Přitom dnešní podobu krajiny platíme z daní prostřednictvím Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nechceme tedy nic víc, než aby za veřejné peníze vznikaly veřejné hodnoty – a k těm zdravá a pestrá krajina bezpochyby patří,“ dodává s tím, že iniciátoři petice přivítali, že se sněmovní petiční výbor s jejich požadavkem ztotožnil.

Podle signatářů petice čelí česká krajina mnoha problémům. Patří mezi ně drastický úbytek typických druhů rostlin a živočichů, rozsáhlá eroze půdy nebo nedostatečná schopnost krajiny čelit nedostatku srážek nebo naopak rostoucímu množství přívalových dešťů.

„Naše krajina prodělala největší změny zejména v druhé polovině 20. století, kdy docházelo k rozorávání mezí, odvodňování krajiny nebo k rozorávání nivních luk. Změny ve společnosti po roce 1989 přispěly k poklesu intenzity hospodaření, zejména živočišné výroby, a na mnoha místech vznikaly plochy ponechané ladem,“ uvedl petiční výbor v tiskovém prohlášení.

Situace v zemědělství se přitom podle signatářů petice stabilizovala až ve druhé polovině 90. let minulého století. Připomínají přitom, že významný dopad na hospodaření v krajině měl zejména vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 a nástup Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Přesto zdůrazňují, že navzdory proklamativnímu důrazu Evropské unie na ochranu přírody docházelo paradoxně v některých oblastech k další likvidaci krajinných prvků. Navíc se díky dotacím významně podpořila další intenzifikace zemědělství.

V současné době se rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro období 2014-2020. „Přestože Evropská komise klade na ochranu přírody a krajiny větší důraz než kdy před tím, reálně hrozí, že nové požadavky nebudou dostatečné, aby nastartovaly pozitivní změny,“ zdůrazňují autoři dokumentu.

Proto je podle nich nutné, aby politici podpořili takové podmínky pro získání zemědělských dotací, které povedou ke skutečnému posílení přírodních prvků v krajině a k zachování dobrého stavu základních zemědělských výrobních prostředků, tj. půdy a vody.

V samotné petici, která byla zveřejněna na sklonku června loňského roku, její autoři připomněli, že se dříve běžné polní rostliny – jako chrpa nebo hlaváček letní – v současné době objevují jen vzácně. Ještě horší jsou dle jejich slov dopady na živočichy: v České republice například vyhynulo nejvíce denních motýlů z celé Evropy.

„Za posledních deset let jsme ztratili dvacet procent polního ptactva a početnost zajíců nebo koroptví se pohybuje na pouhých 5–10% předválečné úrovně. Zemědělství neplní ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy,“ píše se v petici.

„Každoročně ztrácíme ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Špatný vodní režim krajiny vede ke splachům půdy a agrochemikálií, které znehodnocují vodní toky,“ vysvětlili autoři petice.

Nejen z těchto důvodů se domnívají, že není dostatečně naplněn článek 7. Ústavy České republiky, dle kterého stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Žádají proto vládu, zákonodárce a příslušná ministerstva, aby zajistily poskytování pouze dotací fungujících na principu „veřejné prostředky za veřejné hodnoty“. Takovou veřejnou hodnotou je podle nich zdravá a pestrá zemědělská krajina.

Současně požadují, aby prostředky z prvního pilíře Společné zemědělské politiky EU byly použity k obnovení a údržbě mezí, teras, pramenišť a mokřadů či k jiným opatřením podporujícím ekologickou stabilitu a biodiverzitu, a to alespoň na deseti procentech zemědělské půdy.

Nakonec po vládě a zákonodárcích chtějí, aby v budoucnu bylo nejméně padesát procent prostředků z Programu rozvoje venkova vyčleněno na environmentální podporu, tj. přírodě šetrné způsoby hospodaření v zemědělství a lesnictví a naplňování závazků vyplývajících z mezinárodních dohod jako jsou Natura 2000, Směrnice o vodách či Mezinárodní úmluva o biodiverzitě.

Další informace:
Zemědělskákrajina.cz Petice Za obnovu zemědělské krajiny


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.