Možná Slovensko není tygr, ale Pogátsovy argumenty nesedí

Článek Zoltána Pogátsa ve mě vyvolal hluboké pochybnosti o správnosti analýzy a dokonce i poctivosti autora.

Jberanek

Jan Beránek

06.01.2013 12:28

Předesílám, že nejsem ekonom a už vůbec nejsem příznivcem neoliberální (ekonomické) politiky. Pokud jde o odbornost, orientuji se spíše ve fyzice a matematice. Právě proto mne zarazila práce s grafy a závěry, které autor na jejich základě dělá.

První, nad čím se čtenář podiví, je to, že hodnoty ukazatelů vynášené na grafech končí – s výjimkou vývoje HDP – už v roce 2005, resp 2006, ačkoliv jsou dnes k dispozici oficiální datové řady nejméně do roku 2010.

Fakt, že autor nepracuje s aktuálními statistikami, by mohla být „pouhá“ nedbalost. Závažnější je ale to, že na grafech analyzuje dopad pravicových vlád premiéra Dzurindy, které se datují 1998-2002 a 2002-2006 (!) s tím, že kontroverzní ekonomické reformy proběhly teprve v letech 2003 a 2004. Tady už z principu jejich dopady nelze věrohodně analyzovat na datech, jež končí rokem 2005 nebo 2006.

Začněme prvním grafem, který je zároveň nejméně problematický: vývoj slovenského HDP.

(Nechávám zcela stranou otázku, zda ukazatele jako HDP, příliv zahraničních investic nebo zaměstnanost mají vypovídací hodnotu o kvalitě ekonomiky a dopadech na kvalitu života – jsou to ukazatele, které vybral a ve své argumentaci používá autor, a zůstaňme tedy při tom.)


Pokud v grafu vyznačíme období první a druhé Dzurindovy vlády, stejně jako období kritizovaných reforem (sociální, daňová), můžeme maximálně odvodit, že s výjimkou prvních dvou, pravěpodobně transformačních let, politika pravicové vlády byla z hlediska vývoje HDP podobně úspěšná, jako předchozí Mečiarova nebo následující Ficova. V tom se asi shodneme s jedním z tvrzení původního článku. Sotva ale lze na základě grafu tvrdit, jak to autor činí, že pravicová reforma nenastartovala ekonomický růst – graf jasně ukazuje, že po reformě nastal nebývale silný růst, včetně dvou rekorních roků (2006 a 2007). Je-li tam kauzální vazba, si netroufám tvrdit, ale určitě je tam zřetelná korelace.

Jako vedlejší se pak jeví zjištění, že hodnoty v autorově grafu neodpovídají hodnotám reálného růstu HDP (tedy ve stálých a nikoliv průběžných cenách), které uvádí Eurostat a které lze patrně považovat za konzistentní – například v letech 1997 i 1998 je zaznamenán stejný meziroční růst (4,4 %), zatímco graf v článku vykazuje pro tyto dva roky výrazně rozdílné hodnoty. Nicméně rekordní růst po reformách v roce 2003 a 2004 je viditelný i zde:


Pojďme se podívat na další, mnohem problematičtější druhý graf, totiž příliv zahraničních investic. Protože graf končí rokem 2005 – stojí zde za pozornost, že v očividném rozporu s hodnotami vlatního grafu autor tvrdí, že v roce 2004 nastal „mírný pokles“ (!) – vyhledal jsem na internetu aktuální statistiky. Několik různých zdrojů, statistický portál OECD (http://stats.oecd.org), Světová banka (http://search.worldbank.org/all?qterm=FDI%20slovakia) nebo Trading Economics či Index Mundi ukazují docela jiný obrázek.

Toto je původní autorův (data pro roky 1995-2005):


Tento je od Světové banky (roky 1993-2010):


Tento z portálu Trading Economics:


A tento z portálu Index Mundi:


Tyhle tři grafy jsou vzájemně ve velmi dobrém souladu, a považuji je tedy za směrodatné. Ve srovnání s grafem autora vykazují úplně jinou dynamiku (stagnace do roku 1998 a prudký růst v letech 2000 až 2007, přerušený jen v roce 2001).

Zobrazíme-li, podobně jako do grafu vývoje HDP, období Dzurindových vlád a reforem, nelze než kostatovat – v rozporu se závěrem autora – že byly z hlediska přílivu investic jednoznačně úspěšné (opět zcela ponechávám stanou otázku, zda se úspěch hospodářství a kvalita života obyvatel dá měřit objemem zahraničních investic):


Vzhledem k tomu, že původní graf ukazuje nejen jinou dynamiku, ale uvádí i podstatně jiné absolutní údaje o ročních objemech zahraničních investic (až 15 miliard dolarů oproti běžné hodnotě 2 a 3 miliardy, které uvádí jiné zdroje), připusťme, že – možná vinou překladu – se ztratila informace o tom, že jde o graf kumulativní. Ale i v tom případě najdeme do očí bijící rozdíl mezi tím, jak vypadá graf autora, a jaké jsou skutečné hodnoty. Zde jsou pro srovnání oba grafy v kumulativní verzi, ve stejném měřítku. Čtenář sám usoudí, zda graf ukazuje, nebo neukazuje, zvýšený příliv investic po zavedení ekonomických reforem:


Konečně třetí graf ukazuje vývoj zaměstnanosti, ovšem z hlediska záběru analýzy článku opět nepochopitelně končí už v roce 2006, tedy aniž by mohl doložit nebo vyvrátit časovou korelaci pravicových vláda a ekonomických reforem s tímto ukazatelem.

Toto je konzistentní a dostatečně dlouhá časová řada od Eurostatu a na ní opět vyznačené diskutované časové milníky. Minimálně lze tvrdit, že po reformách se zaměstnanost viditelně zvýšila (čímž opět nedovozuji nic o kvalitě pracovních míst a pracovních podmínkách zaměstnanců). Porovnávat pak zaměstnanost s Mečiarovým režimem je skoro stejně zhůvěřilé, jako porovnávat dnešní zaměstanost se zaměstnaností za dob Husákovy ČSSR.


Tady končím, dohledávat a přepočítávat fiskální příjmy nebo výdaje na zaměstnance už nehodlám.

Co si z článku odnáším je, že v lepším případě autor neumí pracovat s daty a analyzovat grafy, v horším, že je vědomě manipuluje a vykládá tak, jak mu to vyhovuje. Každopádně dělá medvědí službu poctivé a potřebné kritice neoliberální ekonomiky.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Janberanek

Jan Beránek - ekolog, Amsterdam - Istanbul - Bejrút - Tel Aviv

pokračování diskuse zde: Pondělí, 14.Ledna 2013, 15:47:4

Autor odpověděl a já ještě krátce reagoval v diskusi pod článkem zde:

http://www.denikreferendum.cz/clanek/14742-odpoved-janu-berankovi-slovensko-tygrem-neni-a-nebylo

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.