Předesílám, že nejsem ekonom a už vůbec nejsem příznivcem neoliberální (ekonomické) politiky. Pokud jde o odbornost, orientuji se spíše ve fyzice a matematice. Právě proto mne zarazila práce s grafy a závěry, které autor na jejich základě dělá.

První, nad čím se čtenář podiví, je to, že hodnoty ukazatelů vynášené na grafech končí — s výjimkou vývoje HDP — už v roce 2005, resp 2006, ačkoliv jsou dnes k dispozici oficiální datové řady nejméně do roku 2010.

Fakt, že autor nepracuje s  aktuálními statistikami, by mohla být „pouhá“ nedbalost. Závažnější je ale to, že na grafech analyzuje dopad pravicových vlád premiéra Dzurindy, které se datují 1998-2002 a 2002-2006 (!) s tím, že kontroverzní ekonomické reformy proběhly teprve v letech 2003 a 2004. Tady už z principu jejich dopady nelze věrohodně analyzovat na datech, jež končí rokem 2005 nebo 2006.

Začněme prvním grafem, který je zároveň nejméně problematický: vývoj slovenského HDP.

(Nechávám zcela stranou otázku, zda ukazatele jako HDP, příliv zahraničních investic nebo zaměstnanost mají vypovídací hodnotu o kvalitě ekonomiky a dopadech na kvalitu života — jsou to ukazatele, které vybral a ve své argumentaci používá autor, a zůstaňme tedy při tom.)

Pokud v grafu vyznačíme období první a druhé Dzurindovy vlády, stejně jako období kritizovaných reforem (sociální, daňová), můžeme maximálně odvodit, že s výjimkou prvních dvou, pravěpodobně transformačních let, politika pravicové vlády byla z hlediska vývoje HDP podobně úspěšná, jako předchozí Mečiarova nebo následující Ficova. V tom se asi shodneme s jedním z tvrzení původního článku. Sotva ale lze na základě grafu tvrdit, jak to autor činí, že pravicová reforma nenastartovala ekonomický růst — graf jasně ukazuje, že po reformě nastal nebývale silný růst, včetně dvou rekorních roků (2006 a 2007). Je-li tam kauzální vazba, si netroufám tvrdit, ale určitě je tam zřetelná korelace.

Jako vedlejší se pak jeví zjištění, že hodnoty v autorově grafu neodpovídají hodnotám reálného růstu HDP (tedy ve stálých a nikoliv průběžných cenách), které uvádí Eurostat a které lze patrně považovat za konzistentní — například v letech 1997 i 1998 je zaznamenán stejný meziroční růst (4,4 %), zatímco graf v článku vykazuje pro tyto dva roky výrazně rozdílné hodnoty. Nicméně rekordní růst po reformách v roce 2003 a 2004 je viditelný i zde: