Redakce Deníku Referendum má k dispozici rozšířenou verzi textu, který publikoval bývalý premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla ve čtvrteční Mf Dnes. Špidla se v komentáři vrátil k okolnostem průběhu prezidentské volby v roce 2003, která skončila pro tehdy vládní sociální demokracii neúspěchem. Současně její výsledek způsobil uvnitř strany nebývalé pnutí.

Podle Špidly byly důvodů prohry ČSSD v prezidentských volbách v roce 2003 dva: „Miloš Zeman chtěl být do té míry prezidentem, že rozvrátil původní koncepci sociální demokracie, která měla značnou naději na úspěch. Svůj osobní zájem jednoznačně nadřadil zájmu strany. A svým úsilím Zeman zároveň rozvrátil i sociální demokracii samotnou“. Špidla zdůrazňuje, že po ostudné porážce Jaroslava Bureše již bylo jasné, že se sociální demokracie v hlasování o prezidentovi nesjednotí.

Jaroslav Bureš totiž získal v první volbě jen čtyřicet šest hlasů. Podle Špidly to znamenalo, že si ve straně Zeman zorganizoval své příznivce, aby mohl vstoupit do druhé volby. „Okamžik zlomu, pokud jde o jednotu sociální demokracie, bylo toto hlasování. ČSSD měla ve Sněmovně sedmdesát mandátů a Jaroslav Bureš zde získal jen devětatřicet hlasů a v Senátu nedopadl lépe,“ připomněl Špidla.

„Miloš Zeman rád mluví o sedmadvaceti zrádcích z řad sociální demokracie, kteří ho tehdy — ve druhé volbě — nepodpořili. Jenže platí něco jiného: U Jaroslava Bureše bylo jasné, že pro něj nehlasovali všichni sociální demokraté,“ dodal Špidla. Zeman totiž narozdíl od Bureše dostal ve Sněmovně víc hlasů, než kolik tam měla ČSSD mandátů. „A v Senátu dostal jen o dva méně než v první volbě Jaroslav Bureš,“ připomněl Špidla.

Špidla také připomněl, že dva či tři sociální demokraté hlasovali v závěrečném kole prezidentské volby pro Václava Klause. Současně uvedl, že bez ohledu na své rozhodnutí, by Miloš Zeman po dalším sjezdu předsedou ČSSD nejspíše nezůstal. „Z funkce totiž odcházel ve chvíli, kdy jsme katastrofálně prohráli krajské i senátní volby. Dostali jsme tehdy jen necelých patnáct procent hlasů a získali jediné senátorské křeslo, přestože jsme jich obhajovali devět,“ připomněl expředseda ČSSD.

Miloš Zeman tedy podle Špidly odcházel jako nepochybně významný a úspěšný politik, ale po katastrofální prohře. „Odchod z funkce předsedy strany byl pro Zemana možností, jak se vyhnout tlaku na vlastní rezignaci a případně i porážce ve volbách předsedy,“ vysvětlil Špidla.

Otázku, kdo bude za sociální demokracii kandidovat v prezidentských volbách v roce 2003, podle něj vedení strany probíralo nesčetněkrát. „Opakovaně jsem kandidaturu nabízel Pavlu Rychetskému, který ji tehdy stejně jako dnes důsledně odmítal. Pokud jde o Miloše Zemana, ten až do podzimu 2002 nikdy ani jen nenaznačil, že by chtěl na prezidenta kandidovat sám,“ uvedl Špidla.

„Byla moje chyba, že jsem tuto Zemanovu ctižádost nerozpoznal,“ dodal s tím, že podobně jako další lidé uvěřil Zemanovu opakovanému tvrzení, že je unavený a chce si odpočinout. Podle Špidly navíc sociální demokraté při jednáních i s Milošem Zemanem dospěli k závěru, že jejich vhodným prezidentským kandidátem bude Otakar Motejl.

„Motejlovo jméno jsem si jako předseda ČSSD osvojil a otázku prezidentské kandidatury jsem tím považoval za uzavřenou,“ vysvětlil Špidla a zopakoval, že nepředpokládal, že Miloš Zeman bude chtít kandidovat.

„Několikrát přede mnou výslovně popřel, že by takovou ambici měl. Já naopak nechtěl ztěžovat koaliční jednání tím, že bych do nich přicházel už s jasným prezidentským kandidátem. A tak jsem Motejlovu kandidaturu nenechal schválit stranickým vedením hned po volebním vítězství,“ dodal Špidla.

Vše se podle něj zkomplikovalo vnitrostranickou anketou z podzimu 2002. „Šlo o pokus, ovšem naprosto nepovedený, konzultovat jméno prezidentského kandidáta s občany, nestraníky. A pamatuji si dobře, jak Jaroslav Foldyna těsně před koncem jednoho ústředního výkonného výboru navrhl, aby se anketa konala i ve straně. Myslím si, že to bylo pod návodem Miloše Zemana. A mně se bohužel už nepodařilo na Foldynův návrh zareagovat,“ vzpomněl expředseda ČSSD s tím, že není pravdou, že šlo o jakési vnitrostranické referendum. „Stanovy tehdy nic takového neznaly,“ zdůraznil Špidla.

Jak to dopadlo, je všeobecně známé. Z ankety, která z hlediska počtu hlasujících ani sčítání hlasů neměla vůbec žádné kontrolní mechanismy, vyšel koncem listopadu 2002 na prvním místě Miloš Zeman. A podle Špidly to byl také Zeman, kdo z ankety rétoricky vytvořil referendum. „Jen tak totiž mohl získat pozici kandidáta na prezidenta,“ uvedl Špidla.

Otakar Motejl následně přestal o kandidaturu usilovat a Miloš Zeman odmítl kandidovat v první volbě. Sociální demokraté se proto tehdy rozhodli nominovat právníka Jaroslava Bureše, který skončil v anketě druhý za Zemanem. „Snadno jsem si spočítal, že když Miloš Zeman potvrdí, že bude kandidovat ve druhé volbě, tak Jaroslav Bureš nebude moci projít, protože nedostane všechny hlasy sociálních demokratů,“ připomněl Špidla s tím, že prohru očekával.