Pánek: Česká humanitární pomoc není špatná, ale zlepšit lze

Jakub Patočka

Ministerstvo zahraničních věcí podává vládě zprávu o české humanitární pomoci v loňském roce. „Nebylo to špatné, ale samozřejmě bychom měli dávat víc,“ říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek.

Česká republika dala v loňském roce na humanitární pomoc pětaosmdesát milionů korun v celkem třiadvaceti příležitostech. Mezi příjemci pomoci byli oběti konfliktu v Somálsku, barmští uprchlíci v Malajsii či oběti hurikánu ve Střední Americe.

Největší část z rozděleného obnosu, patnáct milionů korun, směřovalo na palestinské území v pásmu Gazy na pomoc při konfliktu s Izraelem na přelomu let 2008 a 2009 a na pokonfliktní obnovu v oblasti. Informace přinesla ČTK na základě materiálů ministerstva zahraničí, který bude v pondělí představen na jednání vlády.

Vůbec největší jednorázově uvolněnou položkou v české zahraniční humanitární pomoci je devatenáct milionů korun. Tato částka byla určena pro řešení komplexní krize v pěti státech Asie a Afriky. Peníze byly rozděleny na projekty v Barmě, na Srí Lance, v Kongu, v Keni a v Somálsku.

„Ministerstvo zahraničí uvolňuje peníze na tzv. zapomenuté krize, tedy na země, jejichž situace se neprobírá na prvních stránkách novin, ale je dlouhodobě špatná. To svědčí o tom, že přistupuje k problémům poměrně zodpovědně,“ uvedl k tomu pro Deník Referendum šéf Člověka v tísni Šimon Pánek.

Velkým příjemcem české humanitární pomoci se stal také Pákistán, kam loni směřovalo deset milionů korun pro oběti válečného konfliktu. Téměř sedm milionů korun Česká republika poslala do sousedního Afghánistánu, kde šly peníze mimo jiné na odminování území.

České peníze mířily na účet mezinárodních nebo českých humanitárních organizací, které na místě zajišťovaly humanitární pomoc. V rozpočtu ministerstva zahraničí na letošní rok je na humanitární pomoc vyčleněno třiasedmdesát milionů korun.

Šimon Pánek říká: „Samozřejmě bychom měli poskytovat více finančních prostředků,“ ale smířlivěji dodává: „Objektivně vzato to nemůže být o moc lepší. Ve srovnání s dalšími novými členskými státy, je na tom Česká republika dobře.“

Skutečnost, že se Česká republika v mezinárodních úmluvách zavázala dávat více, nežli dnes dává, Pánek přičítá finanční krizi. „Do budoucna by se to ovšem mělo změnit a mělo by se to skutečně navyšovat podle plánů,“ poznamenává šéf Člověka v tísni.

Hlavní zlepšení vidí matador české humanitární pomoci Pánek v tom, že se Česká republika už nesnaží pod touto záminkou zbavovat nepotřebných věcí. „Před pěti, deseti lety se třeba jako humanitární pomoc vykazovalo čištění skladů civilní obrany, kdy se do rozvojové země odvezly např. lehátka, která jsme sice nepotřebovali my, ale nepotřebovali je ani v zemi určení,“ vzpomíná Pánek.

Letos na odstraňování následků zemětřesení na Haiti už česká diplomacie určila pět milionů korun. Právě příklad Haiti je podle Šimona Pánka ukázkou toho, co by se dalo v české humanitární pomoci zlepšit. „V situacích, jako je právě na Haiti, nemá totiž smysl dělat nějaká výběrová řízení. Zpomaluje to proces a navíc dnes není jasné, co bude potřeba tam dělat za týden,“ uvedl Pánek.

Podle šéfa jedné z nejvlivnějších českých humanitárních organizací je známo i řešení: „Ve vyspělých zemích, které poskytují skutečně efektivní humanitární pomoc, například Velká Británie a Nizozemí, existuje systém předakreditací. To znamená, že organizace, které mají kapacity poskytnout rychlou a efektivní pomoc, ve chvíli, kdy nastane nějaká katastrofa, vyšlou své zástupce k jednání na ministerstvu a dohodnou mezi sebou, kdo co bude v dané zemi dělat. Ministerstvo je pak schopné do 24 hodin uvolnit prostředky,“ vysvětluje Pánek.

Další informace:

Ceskenoviny.cz Z Česka šlo loni na humanitární pomoc 85 milionů korun