Chci přispět X

Za dvacet let přibylo na venkově přes sto tisíc neobydlených domů

Pokračující vylidňování venkova, pokles počtu rekreačních chalup nebo migrace podnikatelů z měst do podnikatelských enkláv – zatím dostupné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 ukazují na největší regionální změny za deset let.

(vd)

03.12.2012 12:58

800px-nova_vystavba_ve_starem_vestci2_petr_vilgus

Podnikatelé v posledních letech ve velké míře migrují z měst do jejich zázemí, do tzv. satelitních „podnikatelských“ městeček. Foto Petr Vilgus

Z detailní analýzy Sčítání lidu, domů a bytů 2011 společnosti Česká distribuční, která se zaměřila na domovní fond a územní rozložení podnikatelů a zaměstnanců mimo jiné vyplývá, že je v současné době v České republice evidováno téměř 377 tisíc neobydlených objektů, což od roku 1991 představuje více než stotisícový nárůst.

Přestože se domovní fond zmodernizoval a o polovinu se snížil počet neobydlených objektů určených k demolici, celkově prázdných objektů přibylo. V roce 2011 dosáhla neobydlenost 17,5 procenta. Nejvýznamnější část z této složky přitom tvoří rekreační chalupy, jejichž počet od roku 2001 poklesl o 6,4 procentního bodu a dosáhl hodnoty 44 %.

„Pokračuje vylidňování venkova, téměř polovina neobydlených domů se vyskytuje v těch nejmenších obcích do jednoho tisíce obyvatel,“ uvedl manažer geomarketingu České distribuční Jan Senohrábek. Největší změny přitom podle analýzy zaznamenaly kraje Ústecký a Karlovarský, kde podíl rekreačních objektů poklesl o čtrnáct, respektive o dvanáct procentních bodů na úkor prázdných objektů.

„V mnoha případech lidé musejí z ekonomických důvodů své chalupy prodat, protože jim scházejí finance je dále provozovat. Takový prodej v současné době může trvat měsíce i roky,“ dodal Senohrábek. Naopak nárůst rekreačních chalup o čtyři procentní body zaznamenal kraj Vysočina.

Aktuální data podle něj také ukázala, že podnikatelé ve velké míře migrují z měst do jejich zázemí, do tzv. satelitních „podnikatelských“ městeček. Jedná se o odlišný jev ve srovnání s rokem 2001, kdy převažovala koncentrace podílu podnikatelů pouze v jednotlivých obcích, respektive městech. Nyní lze totiž identifikovat celé souvislé geografické areály.

„Tyto přesuny rozhodně nejsou jevem náhodným. Jsou zčásti důsledkem procesu, kdy podnikatelé ve městech zbohatli, odstěhovali se do lukrativnějších oblastí za město a převedli tam i své podnikání. Zčásti jsou důsledkem tendence lidí s podobným socioekonomickým statusem shlukovat se ve stejných oblastech,“ vysvětlil Senohrábek.

Tyto enklávy podle České distribuční vznikly nejen v okolí průmyslově vyspělých měst, nýbrž také v chudším Karlovarském kraji či v okolí lukrativních adres, jako je Špindlerův mlýn nebo Vrchlabí.

Z dostupných dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nakonec mimo jiné vyplývá, že od roku 2001 poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 3,6 % a o prakticky totožnou hodnotu (3,5 %) narostl podíl podnikatelů bez zaměstnanců.

„Tato čísla ilustrují do značné míry fenomén, kdy se bývalí zaměstnanci zkrachovalých firem stali živnostníky s vlastním podnikáním po tom, co nemohli najít nové zaměstnání,“ vysvětlil Jan Senohrábek.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Venkov se nevylidňuje Pondělí, 3.Prosince 2012, 13:29:43

Venkov jako takový se nevylidňuje už od konce 90.let minulého století. Pan Senohrábek je nekorektní. Z textu mj. není zřejmo, co přesně se s těmi "zaniknuvšími" chalupami stalo. Část spadla, část je opuštěná a část se změnila na trvale osídlené domy. Myslím, že samotné počty a trendy počtu chalup nemohou být používány k závěrům o vývoji osídlení venkova. Tedy bez údajů o počtu obyvatel. - Příslušná publikace Českého statistického úřadu zrovna pro Ústecký kraj praví, že "Zatímco ve městech dlouhodobě počet obyvatel spíše klesá (s výjimkou posledních 3 let v důsledku zahraniční migrace), na venkově neustále pozvolna roste. K největšímu nárůstu došlo v oblasti Děčínska (téměř o třetinu od roku 1991) a v Krušnohoří a Středohoří (o více než pětinu)." Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/6400522DDF/$File/42136109B2.pdf Čistě teoreticky se to mohlo v letech 2009 až 2011 změnit, ale k tomu žádný solidní pramen nevidím.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Rozumím textu tak, Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 17:17:30

že přibývá prázdných (nevyužívaných) staveb na venkově. O žádné změně z rekreačních objektů na objekty bydlení se v textu nehovoří. Z čeho osuzujete, pane Guth, že Vámi uvedený odkaz týkající se jediného (sociálně málo typického) kraje a jiného časového období je relevantní pro celou zemi a období, o němž píše článek?

Ostatně, suburbanizace, tedy bydlení na "předměstích", mimo administrativní hranice města, avšak se sociální vazbou na město (práce ve městě, vození dětí do škol ve městě, kulturní vyžití ve městě, vlastní kupní síla utracená téměř ze sta procent ve prospěch ekonomických subjektů sídlících ve městě, ale přespávání formálně "na venkově" a zatěžování venkovských obecních rozpočtů nároky na komunální služby jako odvoz odpadků, správa vodovodní a kanalizační sítě, výstavba a údržba obecních komunikací, po nichž ovšem jen ráno autem opouštím obec, abych se večer vrátil až za plot či zeď obydlí) rozhodně není jev, který by odporoval či zpochybňoval tezi o vylidňování venkova. Suburbanizace je součást skutečného vylidňování venkova, ač v číslech tak nehovoří.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.