Za dvacet let přibylo na venkově přes sto tisíc neobydlených domů

Vratislav Dostál

Pokračující vylidňování venkova, pokles počtu rekreačních chalup nebo migrace podnikatelů z měst do podnikatelských enkláv — zatím dostupné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 ukazují na největší regionální změny za deset let.

Z detailní analýzy Sčítání lidu, domů a bytů 2011 společnosti Česká distribuční, která se zaměřila na domovní fond a územní rozložení podnikatelů a zaměstnanců mimo jiné vyplývá, že je v současné době v České republice evidováno téměř 377 tisíc neobydlených objektů, což od roku 1991 představuje více než stotisícový nárůst.

Přestože se domovní fond zmodernizoval a o polovinu se snížil počet neobydlených objektů určených k demolici, celkově prázdných objektů přibylo. V roce 2011 dosáhla neobydlenost 17,5 procenta. Nejvýznamnější část z této složky přitom tvoří rekreační chalupy, jejichž počet od roku 2001 poklesl o 6,4 procentního bodu a dosáhl hodnoty 44 %.

×
Vratislav Dostál
Domov → Zpráva
3. prosince 2012 ve 12.58

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Jiří Guth, ekolog
December 3, 2012 v 13.29
Venkov se nevylidňuje
Venkov jako takový se nevylidňuje už od konce 90.let minulého století. Pan Senohrábek je nekorektní. Z textu mj. není zřejmo, co přesně se s těmi "zaniknuvšími" chalupami stalo. Část spadla, část je opuštěná a část se změnila na trvale osídlené domy. Myslím, že samotné počty a trendy počtu chalup nemohou být používány k závěrům o vývoji osídlení venkova. Tedy bez údajů o počtu obyvatel. - Příslušná publikace Českého statistického úřadu zrovna pro Ústecký kraj praví, že "Zatímco ve městech dlouhodobě počet obyvatel spíše klesá (s výjimkou posledních 3 let v důsledku zahraniční migrace), na venkově neustále pozvolna roste. K největšímu nárůstu došlo v oblasti Děčínska (téměř o třetinu od roku 1991) a v Krušnohoří a Středohoří (o více než pětinu)." Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/6400522DDF/$File/42136109B2.pdf Čistě teoreticky se to mohlo v letech 2009 až 2011 změnit, ale k tomu žádný solidní pramen nevidím.
Jindřich Jedlička
December 6, 2012 v 17.17
Rozumím textu tak,
že přibývá prázdných (nevyužívaných) staveb na venkově. O žádné změně z rekreačních objektů na objekty bydlení se v textu nehovoří. Z čeho osuzujete, pane Guth, že Vámi uvedený odkaz týkající se jediného (sociálně málo typického) kraje a jiného časového období je relevantní pro celou zemi a období, o němž píše článek?

Ostatně, suburbanizace, tedy bydlení na "předměstích", mimo administrativní hranice města, avšak se sociální vazbou na město (práce ve městě, vození dětí do škol ve městě, kulturní vyžití ve městě, vlastní kupní síla utracená téměř ze sta procent ve prospěch ekonomických subjektů sídlících ve městě, ale přespávání formálně "na venkově" a zatěžování venkovských obecních rozpočtů nároky na komunální služby jako odvoz odpadků, správa vodovodní a kanalizační sítě, výstavba a údržba obecních komunikací, po nichž ovšem jen ráno autem opouštím obec, abych se večer vrátil až za plot či zeď obydlí) rozhodně není jev, který by odporoval či zpochybňoval tezi o vylidňování venkova. Suburbanizace je součást skutečného vylidňování venkova, ač v číslech tak nehovoří.