Neznámý Martin Luther King - bojovník proti chudobě

Ve středu 3. října byl slavnostně představen sborník textů Martina Luthera Kinga. Přinášíme proslov, který na této akci přednesl Tomáš Tožička.

V osmdesátých letech mě zásadně ovlivnila americká literatura a poezie - včetně té zhudebněné. A jednou z postav, která mě vždy přitahovala - a s věkem zájem rostl – byl Martin Luther King. Do roku 1989 toho o něm u nás mnoho nevyšlo. Životopis od jeho ženy Coretty, pár kázání a projevů. Na farách se dalo občas najít něco přivezeného od přátel z ciziny. Četba i toho mála, co bylo k dispozici, mi otevřela pohled na mnoho nových problémů.

Ať již šlo o překonávání rasismu a rasových předsudků, problematiku ožebračování třetího světa, zneužívání lidsko-právní rétoriky k prosazování zvrácených ideologií nebo zbídačování chudých na úkor nejbohatších.

Texty MLK spolu s texty dalších amerických sociálních liberálů jasně ukazovaly, že svět není tak jednoduchý a černobílý, jak nám to představovaly tehdy dostupné zdroje ideologií – Rudé právo, Pravda, Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.

Po roce 1989 jsem pak mohl opustit továrnu a začít studovat teologii. Měl jsem to štěstí, že mi bylo nabídnuto stipendium v Atlantě. Měl jsem tak možnost navštívit MLK Center, ale především Ebenezer Church a setkat se s Corettou Kingovou. Ale také jsem tu několik zimních týdnů pracoval v soup-kitchen, kde jsme spolu s dalšími před prací či studiem každé ráno podávali atlantským bezdomovcům – jednotlivcům i rodinám s dětmi – vydatnou snídani a vitamíny.

A tehdy jsem si říkal, jak moc by byl ten velký a oslavovaný teolog a sociální reformátor zklamaný z toho, kam jsme se dostali. Jak se z koláče stále většího bohatství dostává na stále méně lidí. Nejen v USA, nejen u nás, ale na celém světě.

MLK je v USA a nakonec i u nás nejčastěji představován jako bojovník za práva černochů. Pro ně a tedy i pro sebe získal v americké černošské buržoazní revoluci základní práva, která pro bílého muže zajistili již otcové ústavy. Afroameričané tak získali, byť s jistými omezeními, právo na rovné zacházení, právo na majetek a právo volit.

Ale pro MLK to nebylo dost. Jeho další aktivita směřovala k odstranění chudoby. King dobře věděl, že „je kriminálním činem, když v tomto bohatém národě (myšleno v USA, ale platí to i u nás) musí lidé dostávat hladové mzdy,“ že „bez práce a příjmu člověk nemá ani život, ani svobodu ani štěstí, skoro jako by neexistoval,“ že „máme zdroje a techniku k odstranění chudoby, ale je otázkou, zda máme také vůli.“ Že „USA vydaly třista dvacet tisíc dolarů na každého zabitého nepřítele ve Vietnamu ale jen padesát čtyři dolarů na každého Američana klasifikovaného jako chudého.“

Tato slova o sociální spravedlnosti jsou dnes pro mnoho američanů překvapivá. MLK je vnímán jako bojovník proti rasismu. Ale že bojoval proti americkému militarismu, za sociální dávky a práva zaměstnanců, za redistribuci bohatství – to zní mnoha obyvatelům USA jako neuvěřitelné rouhání. King se během let oslav a prezidentských projevů na MLK day stal ikonou patriotismu a boje za jednotnější a lepší USA. Stal se ikonickým černým traperem vyšlapávajícím stezku pro širokou american way. Černým Jimem Bridgerem amerického způsobu života. Ale tato ikona je falešná.

Když King vystoupil proti válce ve Vietnamu, magazín Time o jeho dnes slavném protiválečném projevu (lze najít ve vydané knize) napsal, že je to demagogická pomluva, která vypadá jako text pro rádio Hanoi. King ve své řeči shrnul hlavní argumenty proti válce. Upozornil také na enormní zbrojní výdaje v porovnání se sociálními, a rozbil mýtus, že se jedná o boj za svobodu a demokracii. Kriticky se proti Kingovi postavili také někteří představitelé z hnutí za občanská práva. Obávali se, aby Kingův širší záběr a nové cíle nediskreditovali boj proti rasismu. M. L. King ovšem v kritice americké agrese nepolevil.

Vedle toho však začal s novou kampaní, která se měla stát nejambicióznějším projektem k podpoře lidských práv v USA. Poor People‘s Campaign si vytyčila za cíl dosažení plné zaměstnanosti a přiměřených příjmů, dostupného bydlení pro všechny, zajištění těch, kteří nemohou pracovat a rovné podmínky ve vzdělávání. Southern Christian Leadership Conference (SCLC) vytvořila strategii pro kampaň, která měla vzdělávat lidi v bojovném nenásilí, připravovat blokády a donutit tak vládu jednat. Kampaň překročila hranice rasy a náboženství a měla se stát celonárodním hnutím. Reader‘s Digest varoval před povstáním.

První akce začaly v chicagském slumu Lawndale. King se sem přestěhoval a spolu s SCLC organizovali pochody a bojkoty placení nájmu, když místo toho nájmy věnovali na údržbu domů.

King otevřeně deklaroval přípravu velké demonstrace ve Washingtonu, která bude podporovat přijetí zákona o ekonomické spravedlnosti. K prosazení návrhu měly být použity veškeré nástroje aktivního nenásilí včetně blokád, které by paralyzovaly činnost federálních úřadů. Měsíc před smrtí podpořil stávku memfiských popelářů a přidal se k jejich pochodu.

Jak vyplývá ze vyšetřování, FBI sledovala Kingovy aktivity od začátku. V rámci Counter Intelligence Program (COINTELPRO) byly vytvářeny falešné materiály, které měly Kinga, jeho rodinu, kolegy a celou SCLC diskreditovat. Přes odposlechy a vydírání se jim to nepodařilo. Starosti vlády i FBI skončily dřív, než se kampaň za odstranění chudoby v USA stačila pořádně rozjet. M. L. King byl zavražděn a zákon o ekonomických právech nebyl nikdy přijat.

Poslední dva roky života M. L. Kinga nejsou moc často zmiňovány. Přesto právě tady se ukázala síla jeho osobnosti. Poté, co se mu podařilo prosadit zájmy své skupiny a vybudovat si na nich postavení, využil toho ve prospěch těch, kteří na tom byli ještě mnohem hůř než on na začátku svého boje.

MLK se nestal nikdy populární v Čechách. Ani v církvích ani mezi občanskými aktivisty. Naše buržoazní revoluce v r. 1989 skončila novým rozdělením pozic. Nikdo z lídrů se nikdy nepokusil o zásadnější reflexi lidských práv v jejich celé šíři. Následkem toho je jejich eliminace v současnosti.

MLK viděl tři hlavní problémy stojící na cestě k Velké společnosti. Ke společnosti spolupracujících jedinců, komunit a národů žijících v důstojných a spravedlivých podmínkách. Jsou to rasismus, chudoba a válka. A když se podíváme po světě, i na naši českou realitu, musíme mu dát za pravdu. Rostoucí rasismus v našich městech. Zbídačovaní stále rostoucí části populace a nesmyslné výdaje na zbrojení jsou i u nás tématy, která jitří společnost a rozdělují ji.

Jak říkal MLK ve svém projevu k sanitárním pracovníkům v Memphisu, jen několik hodin před svou smrtí:

Říkejte si tomu demokracie, říkejte si tomu demokratický socialismus, ale v této zemi musí být lepší přerozdělení bohatství pro všechny Boží děti.

A totéž platí všude na světě.

Odkaz naděje
Martin Luther King jr.
Vybrané články a projevy
Připravil Robin Ujfaluši, Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 327 str.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Daniel Veselý - Překladatel

Vynikající text Pátek, 5.Října 2012, 13:13:51

Jen doplním. Ve svém vynikajícím projevu "Beyond Vietnam" z roku 1967 MLK Johnsonovu vládu nazval "největším šiřitelem násilí na světě." MLK byl akceptován pouze jako bojovník za práva "barevných", nikoliv jako radikální kritik sociálních propastí v US a agrese ve Vietnamu...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Nenásilí Sobota, 6.Října 2012, 10:46:4

Nenásilí neznamená pasivitu. Neznamená nezájem, lhostejnost. Neznamená kapitulaci před zlem a "jeho mocnostmi". Neznamená jakoukoliv odosobněnou nezainteresovanost.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.