Mám z něj skoro pocit, jako by se autor domníval, že nastavení podmínek zakázky, kterou má realizovat soukromá osoba či firma (bez ohledu na vlastnickou strukturu a zdroje financování) ať už z hlediska obecných norem nebo jedné konkrétní smlouvy je méně transparentní a kontrolovatelné než v případě státu.
Pokud tomu tak skutečně je, myslím, že by bylo velmi zajímavé si to vyjasnit teoreticky a zároveň doložit na konkrétních případech.
Jiná věc je, že 11 mega už si snad nějaké výběrové řízení zasloužilo.

máte správný pocit, protože soukromá osoba či firma se při realizaci takové zakázky snadno dostane do střetu zájmů, což nepřipadá v úvahu v případě funkční státní správy, která z definice obsahuje pojistky proti zneužití osobních údajů a negeneruje zisk, který by ji mohl k zneužití motivovat. Ale Patrik Eichler to myslím popsal dostatečně jasně.

Přiznám se, že bych polemiku vedl raději s autorem. Ale pokud by Vám to nevadilo, klidně budu pokračovat s Vámi.
Chápu, že můžete považovat věc za tak zřejmou a očividnou, že nemáte potřebu to rozebírat. Abych se tedy zbytečně nerozepisoval, prosím tedy zpočátku o odpověď na otázku, zda se o tom vůbec chcete bavit (se mnou)?. Pokud ano, rád bych se ujistil, zda se bavíme o této konkrétní otázce nebo o obecnější situaci, kdy (abych se držel Vaší terminologie) stát (či státní správa) realizuje nějakou zakázku (např. ověření pravosti podpisů na nějakých listinách).
Pro zrychlení (případné následné) komunikace bych se pak ještě zeptal, zda považujete za možné, že existuje nějaká zakázka, kterou by mohla vykonat přímo sama státní správa a zároveň i nějaký jiný typ entity (pak bychom se totiž mohli bavit o tom, co mají tyto entity při realizaci zakázky společného a v čem se odlišují) . S ohledem na můj poměrně vzrušující život mne napadá například zakázka:"Naučit dítě počítat (do 100:-)" případně "Pobavit 100 lidí divadelním představením" ale já osobně klidně skousnu i zakázku "Upravit 50 metrů chodníku před nádražím, tak aby mohli lidé v klidu proudit tam i ven".
Ale znovu opakuji, že se (v případě, že o to vůbec máte zájem) můžeme bavit i o jedné konkrétní zakázce "Ověř shodu podpisů na hlasovací listině".
A po těch zmatcích s ekonomií jen tak tiše šeptám, že mám za sebou 6 semestrů studia různých oblastí práva, které jsem sice neuzavřel státní zkouškou (byla to pomocná disciplína), ale zato jsem to málo co mi zůstalo v hlavě trochu prověřoval praxí. Takže v tom zcela určitě nemám úplně jasno. Domnívám se však, že alespoň dostatečně na to, abych stále mohl doufat, že schopnost "obsahovat pojistky proti... čemukoli" a schopnost (či vlastnost) "negenerovat zisk" nejsou vlastnosti, které by bylo možné přiřadit výhradně státní správě.
A to ani z definice, ani v konkrétních případech a to dokonce ani v konjunkci :-)

vážně jsem si myslela, že moje vysvětlení je dostatečné. Pokud s tím stále máte problém, ptejte se konkrétněji.
Mně obavy Patrika Eichlera připadají na místě a domnívám se, že článek upozorňuje na závažný problém, za což autorovi děkuji. Tím to pro mne končí a v této chvíli nemám potřebu o tom diskutovat.