Demokracie Emerikn stajl

Ve volebním klání o prezidentský úřad v USA se republikáni pokoušejí ztížit potenciálním Obamovým voličům možnost hlasovat.

Američtí Republikáni budou mít v nadcházejících volbách poměrně ztíženou volbu. Jediné, čím jsou si jistí, je to, že v Bílém domě nechtějí Baracka Obamu. Dát hlas Mittu Romneymu se ale dost často zdráhají. A to nejen proto, že postrádá jakékoliv charisma, ale také kvůli jeho politické přebíhavosti, neschopnosti předložit starší daňová přiznání nebo jeho údajnému inteligenčnímu deficitu.

Obama na druhé straně také není ideálním kandidátem pro všechny demokratické voliče. Pro některé je umírněný moc, pro jiné málo. Zdá se tedy, že listopadové prezidentské volby v USA, jakkoli jsou důležité, se staly soubojem dvou kandidátů, které v Bílém domě málokdo doopravdy chce. Většina Američanů tak nejspíše bude volit truckandidáta tak, aby nezvítězil kandidát druhé strany.

Vzhledem k tomuto kontextu je o dost těžší přesvědčit americké voliče, aby dali hlas jinému kandidátovi. Nenaplnily se tak obavy Demokratů, že první novinka letošních voleb, takzvané Super PACy, Romneymu za peníze amerických miliardářů prostě koupí dostatek hlasů. Super PACy jsou „nezávislé“, nestátní a nestranické organizace, které na rozdíl od samotných kandidátů nemají omezený rozpočet na pořádání politických kampaní.

Jak to tak bývá, Republikáni měli díky těmto organizacím, které mohou sponzorovat jednotlivci i korporace, několikanásobně (neoficiální odhady hovoří o čtyř- až osmnáctinásobku) více peněz. Ale ani reklamní miliardy prozatím Romneyho do čela prezidentského závodu nepostrčily. V komentářích se tak hovoří o tom, že Super PACy prostě nemají dostatečný vliv a není to takové ohrožení demokracie, jak se na první pohled některým Demokratům mohlo zdát.

Nemáš auto? Nevolíš.
Postupné oklešťování americké demokracie, která je stále často dávána za vzor, tím ale ani zdaleka neskončilo. Republikáni se rozhodli využít moci, kterou získali v některých swing states (státech, které nejsou předem jednoznačně rozhodnuté pro jednu ze stran a často tvoří významný jazýček na vahách všech prezidentských voleb), a zavést novou demokratickou vychytávku. Řekli si, že když už nejdou voliči uplatit, tak jim na cestě k urnám alespoň nahází co nejvíce klacků pod nohy.

Zmíněnou vychytávkou jsou takzvané zákony o voličském průkazu. Středoevropan by se pravděpodobně nad takovým zákonem nepozastavil, a pravděpodobně by dokonce jeho přijetí schvaloval. V Americe je ale situace jiná. Nesmíme zapomínat na to, že ne všechny země nemají tak striktní přístup k evidenci svých obyvatel jako Česká republika. Jde prakticky o to, že pokud chcete volit, musíte se prokázat platným průkazem s fotografií i adresou. Základními doklady jsou řidičský průkaz nebo pas.

Důležité je prozkoumat, které skupiny tyto průkazy s největší pravděpodobností nemají. Jsou to studenti, staří lidé a sociálně nejslabší skupiny. A co mají tyto skupiny společného? Pravděpodobně by volily Obamu. Je to poněkud zkratkovitý argument, ale dává větší smysl, když se podíváme na konkrétní typy průkazů, se kterými lze volit. Kromě již zmíněných je to také členská karta Národní asociace držitelů zbraní (NRA), ale už to nejsou karty sociálního pojištění (chybí fotka), studentské karty nebo karty válečných veteránů (chybí adresa bydliště). Že drtivá většina členů NRA jsou voliči Republikánů, není třeba nějak zdůrazňovat.



Celkem 34 států navrhlo od roku 2011 změnu zákonů o voličských průkazech. Schváleno jich zatím bylo devět, což ovlivní přibližně 3,8 milionu amerických voličů. Již v roce 2008 nebyly, především v dlouhodobě republikánských státech, k urnám připuštěny skoro tři miliony voličů. V těchto státech by se výsledek voleb pravděpodobně nezměnil, ale v klíčových nerozhodnutých státech by to letos mohl být velký problém.

Pokud tedy chtějí Američané volit, musí si buď pořídit některý z oficiálních průkazů, který ale něco stojí, nebo si koupit zbraň. (Sarah Silverman vysvětluje princip voličských průkazů na tomto videu.)

Mediální masáž
A proč se vlastně o těchto zákonech v současnosti mluví a jsou tak hladce schvalovány? Kvůli volebním podvodům. Je to tak, především republikánští voliči se čím dál tím více obávají, že bude docházet k falšování hlasů a nebude se moci přesně ověřit, kdo a kde hlasuje. Na poplach bije zejména americká konzervativní televizní stanice Fox News, která už dokonce vytvořila vlastní tým, který by měl monitorovat a odhalovat volební podvody.

S tímto mediálním krytím od mocné lišky už si mohou republikánští guvernéři prosadit „zákony na ochranu demokratického procesu“ relativně hladce. A to i přes to, že volebních podvodů je ve Spojených státech nahlašováno méně než pozorování UFO.

Jaký reálný dopad budou mít tyto praktiky na výsledky voleb, se teprve ukáže. Nebylo by ale špatné si připomenout velmi výmluvnou scénu z filmu Diktátor.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.