Jsou malé a nenápadné, takže nám často ani nedochází, co všechno díky nim máme. Nedávají nám totiž jenom med, díky nim máme na stole třeba i ovoce, zeleninu nebo kávu. A díky včelám také celá příroda vlastně vypadá tak, jak ji známe. Nebo aspoň dosud vypadala…

Čtyři pětiny kvetoucích rostlin jsou opylovány hmyzem. Bez včel bychom přišli téměř o třetinu úrody — některé plodiny bychom přitom nesklidili vůbec, protože jsou na opylení hmyzem závislé téměř výhradně, například rybíz a jiné drobné ovoce. Z krajiny by se zcela ztratily některé kvetoucí rostliny a postupně by nejspíš zanikly celé vzácné ekosystémy, třeba vřesoviště.

Bez včel bychom nejspíš čelili ekonomické krizi, proti které se ta současná zdá být pouhou předehrou. O kolik by se asi zdražily potraviny, kdyby na kvetoucí pole a sady museli nastoupit dělníci se štětečky a opylovat každý květ, jako to dělají v hruškových sadech čínské provincie Sečuan, kde byly v minulosti včely nedopatřením vyhubeny pesticidy?

Britští Friends of the Earth spočítali, že pokud by „služby“ včel museli nahrazovat lidé, přišlo by to tamní ekonomiku na 1,8 miliardy liber (54 miliard Kč) každý rok.

Soumrak včelařů

V České republice přitom jen za posledních dvacet let ubyla více než třetina chovaných včelstev. Zájem o včelaření je malý — nastupující generace ho nepovažují za obzvlášť atraktivní hobby. Včelaři také doplácejí na nízké výkupní ceny medu, levnou konkurenci z Asie a v poslední době i na nákladná opatření proti chorobám včel — známá je například obávaná varroáza, způsobená roztočem Varroa destructor (kleštík včelí), v jejímž důsledku před pěti lety vyhynula třetina českých včelstev.

Objevují se však i jiné, záhadné choroby. Před šesti lety zaznamenali v USA hrozivou „epidemii“ syndromu rozpadu včelstev, při níž tisícům včelařů přes noc doslova uletěly včely. Dospělé dělnice opustily úly s larvami i královnou a prostě zmizely. Vysoce organizované společenství se rozpadlo a zbytek včelstva vyhynul.