Nepoměr v Brně: narůstá prodejní plocha, ale obchodů ubývá

Lucie Paseková

Brno v posledních letech přišlo o pět set obchodů. Některé městské části obchody postrádají, jinde místním nákupní centra přerůstají přes hlavu a dusí malé podnikatele, kteří krachují.

Centrum pro regionální rozvoj při Masarykově univerzitě vypracovává pravidelně pro brněnský magistrát studii o vývoji obchodních služeb v Brně.  Z letošní studie vyplývá, že na jednoho obyvatele Brna připadají necelé dva metry čtvereční prodejen. Podle autorů studie by ideální plocha obchodů v Brně byla zhruba poloviční. V roce 1997 byla nákupní plocha v rozsahu 276 tisíc metrů čtverečních, v roce 2009 byl tento rozsah už 660 tisíc metrů čtverečních.

Rozšiřování nákupní plochy způsobují velká nákupní centra, která se jen v loňském roce rozrostla o více než sedmdesát tisíc metrů čtverečních. Paradoxní je, že některé brněnské části ale trápí nedostatek obchodů. Právě v  nerovnoměrném rozšíření obchodů spatřuje Jiří Koželouh z občanského sdružení Nesehnutí hlavní problém. „Okrajové části jsou přesyceny, ale v některých městských částech obchody chybí,“ uvedl Deníku Referendum Koželouh.

Nerovnoměrnost v rozložení obchodů se ještě prohloubila za poslední tři roky. „Například v Ivanovicích připadá na jednoho obyvatele dvacet metrů čtverečních nákupní plochy, v Jehnicích naopak jen 0,03 metry čtvereční,“ cituje Brněnský deník autory studie.

Bystrčtí musí jít do nejbližšího supermarketu pěšky přes čtvrt hodiny, v Modřicích místním obchody přerůstají přes hlavu. Podle studie nejvíce ubývá obchodů s potravinami, což způsobuje problémy především starým lidem.

Město Brno může situaci ovlivnit přijímáním regulativ v územním plánu. Podle Jiřího Koželouha z občanského sdružení Nesehnutí tyto regulativy, které by mohly ovlivňovat rozšiřování obchodní plochy, v územním plánu města Brna chybí, stejně jako pravidla pro rozvoj obchodů. Nesehnutí se domnívá, že Brno se vinou tohoto vývoje stává neatraktivním jako pro své občany, tak i pro turisty.  

Pokud občané nesouhlasí s výstavbou nových obchodních ploch, mohou se účastnit územního plánování, posuzování vlivu na životní prostředí nebo apelovat na své zastupitele. „Pokud je stavba už naplánována, je ale těžké to změnit. Základem je tedy mít oporu v pravidlech a v regulativech územního plánu," uvedl Koželouh.