O kandidatuře Táni Fischerové v souvislostech

Jiří Vyleťal

Táňa Fischerová je statečný a vzácně charakterově čistý člověk, který se v politice i veřejném prostoru aktivně pohybuje snad po celá polistopadová léta. Je to málo?

Zažít upřímnou a nefalšovanou radost z události na naší politické scéně je rarita, pro niž nenacházím srovnání. A přesto jsem ji uplynulý týden zažil. To když Táňa Fischerová vyhlásila svoji kandidaturu na úřad české prezidentky. A aby ta radost byla něčím vyvážena, nestačil jsem se divit, kolik nevole tato zpráva vzbudila u lidí, od nichž bych bezmála právem očekával opak.

Charakterizovat Táňu Fischerovou a brát v počet její úsilí o nápravu české společnosti je pro lidi, jejichž srdce bije pro druhé, nošením dříví do lesa. Pro ostatní, bohužel, skoro marnost. Vystačme si s tím, že Táňa Fischerová je statečný a vzácně charakterově čistý člověk, který se v politice i veřejném prostoru aktivně pohybuje snad po celá polistopadová léta. Je rovněž člověkem duchovním, což si dovoluji považovat za podmínku pro veřejné působení nutnou. Existuje snad ještě nějaký důležitější charakterový rys, jímž by měl zastánce prezidentského úřadu být vybaven? Myslím, že ne.

A přesto, jako by toto vše bylo málo. Málo pro ty, kteří jsou se stavem české společnosti a jejího směřování hluboce nespokojeni a sotva je lze podezřívat z neinformovanosti. Je tu ve hře snad jakési neporozumění, údiv nad odvahou jednoho ze svých, nebo snad intelektuálská pýcha, jíž je nejlépe, když může s něčím nesouhlasit?

Táňa Fischerová, jak se ostatně sama vyjádřila, je kandidátkou občanské společnosti. Co je vlastně občanská společnost? Je to společnost všech občanů, anebo jenom některých? Byla-li by to společnost všech občanů, pak je výraz občanská společnost nadbytečný. Nadto by byli kandidáty za občanskou společnost úplně všichni uchazeči a sousloví občanská společnost by neznamenalo žádnou odlišnost.

Z toho, jak je výraz již delší dobu užíván, je však zřejmé, že jde o občany, kteří se vědomě a hlavně nezištně zajímají o veřejné věci. Podstatné je, že tento zájem nepodmiňují členstvím v politických stranách. Vzhledem k tomu, že naše parlamentní strany mají v součtu 170 tisíc členů (1,7 % obyvatel při trvale sestupném trendu), přičemž drtivá většina z nich hraje roli pouhého křoví, je jasné, že mají-li občané při řízení státu uplatňovat svoji vůli, může být politické stranictví pouze jednou z možností, jak se občansky projevovat. Protože důvěra ve schopnost stran spravovat zájmy občanů všude na Západě klesá, je stále zřejmější, že se občanský princip, jenž má charakter hnutí s důrazem na prvky přímé demokracie, postupně stává hybnou silou společnosti.

Hnutí jako Proalt, Alternativa zdola a mnohá další svojí životaschopností, která se tolik liší od jepičích životů někdejších Impuls 99 či Děkujeme odejděte, jsou důkazem, že občanská společnost už u nás existuje. Táňa Fischerová, jejíž podpis u výzev k občanské kuráži nikdy nechyběl, je reprezentantkou lidí nezávislých, kriticky přemýšlejících, lidí dobré vůle, zkrátka lidí obdařených občanskými ctnostmi par excelence.

Protože Táňa Fischerová, podobně jako Václav Havel, vyzdvihovala vždy důstojnost a nedotknutelnost člověka nad nároky moci, bývá povrchními pozorovateli k Václavu Havlovi přirovnávána, a tudíž předurčena k politické nepoužitelnosti. Tak především: být spojován s Václavem Havlem není žádná ostuda. Václav Havel není viníkem rozkladu české společnosti. Nebyl to on, kdo jí vtiskl destruktivního ducha peněz v první řadě a nebyl to ani on, na rozdíl od většiny svých souputníků, kdo majetkovým lákadlům propadl. Lze mu snad jedině vytknout neochotu přetavit svůj výjimečný společenský kredit v politickou sílu, toť vše.

Přesto Táňa Fischerová není druhým Václavem Havlem. Už proto ne, že její sociální cítění, křesťanský mravní étos a kritický postoj vůči kapitalismu ji od pomyslných brýlí, skrze něž se Václav Havel na svět díval, podstatně liší. Působení Táni Fischerové na postu prezidenta by se od toho Havlova lišilo už proto, že by vstupovala do úřadu v situaci, která je s rokem 1989 a vším, čím byla havlovská léta utvářena, naprosto nesrovnatelná. Navíc o pevnosti charakteru Táni Fischerové nelze mít nejmenších pochyb.

Je s podivem, jak málo lidí — těch, kteří stranictví sice nijak neholdují, avšak občanský princip je nechává lhostejnými — Táňu Fischerovou hlouběji zná. Mají ji za hodnou tetičku z Adventních koncertů a snad ještě tak trochu za bezvýznamnou a utopickou političku. Jak smutné. Přitom byla poslankyní Parlamentu ČR, je předsedkyní politické strany Klíčové hnutí, na ČRO 2 je možno ji pravidelně, i když zřídka, slyšet v pořadu „Jak to vidí“ a je přispěvatelkou do Deníku Referendum. Netřeba zdůrazňovat, že její články na Referendu i na stránkách jejího Klíčového hnutí jsou nejen kritické k současnému stavu společnosti, ale ukazují i cestu k nápravě. Sám jsem měl dvakrát možnost s Táňou Fischerovou mluvit. Jednou na Pražském arcibiskupství při příležitosti vystoupení francouzského komisaře Rady Evropy pro sociální otázky a jednou při protestním shromáždění Proaltu na náměstí Republiky. Dojem, jímž na mne do té doby výhradně z medií a svých článků zapůsobila, se mi více než potvrdil. Táňa Fischerová je tím, čím by prezident, jehož symbolický význam je nemalý, měl být: mravně integrovanou osobností a občanským vzorem.

Žádné dobro se neprosadí bez jednotné vůle dostatečného počtu občanů. Pokud ti, kteří jsou současným stavem znepokojeni a přejí si zásadní změnu, budou na kandidátech, kteří svojí integritou žádoucí změnu zosobňují, hledat důvody, jak je odmítnout, zvítězí nakonec ti, kteří budou především jednotní. Jak známo, tam, kde jsou ideály obhajovány namyšlenými a neústupnými vyznavači vlastních pravd, jsou spolehlivějším jednotícím prvkem zájmy a účely, než ideály samotné. Za takových podmínek je jedno jisté: v prezidentském úřadu stane znovu česká malost, jedno pod jakým jménem.

Nechceme-li se jako společnost nadále řídit pravidlem nejnižšího společného jmenovatele, podle něhož na vrcholu stanou vždy ti, kteří nejméně vadí, budeme muset odložit své výhrady vůči nedokonalosti lidí, kteří nám mohou být společným jmenovatelem nejvyšším. Prostě tím, že se v nich snoubí to lepší v nás s jejich odvahou a ochotou ke službě i oběti. Táňa Fischerová je z tohoto pohledu kandidátkou k nepřehlédnutí.

    Diskuse
    MT
    August 1, 2012 v 17.02

    Z výše uvedeného chvalozpěvu je zřejmé, že Deník Referendum prostřednictvím podpory Táni Fisherové udělá co bude moci, aby se prezidentem stal pan Fisher.


    K obsahu článku se nechci vyjadřovat.

    Snad možná o jednom komickém aspektu - autor píše o stranách jako nevelkém zlomku obyvatelstva. Kouzlem nechtěného ale vede jen trochu uvažujícího čtenáře, aby si položil otázku, jak velkou legitimitu - z hlediska úplně stejného kritéria - mají různé iniciativy ...

    Jestli strany jsou nevelké, iniciativy jsou - při použití stejného kritéria - zanedbatelné. Většinu iniciativ reprezentuje - v nejlepším případě - desítky lidí.

    Pět či šest větších politických stran je i při veškeré bídě - opět z hlediska téhož kritéria - vždy reprezentativnějším okruhem, protože i jen stranických aktivistů (o všech členech vůbec nemluvě) je vždy více.

    Doufám, že žádná iniciativa nemá tolik drzosti, aby se oháněla počtem signatářů případného nějakého svého základního prohlášení (např. ProAlt) a srovnávala jednorázového signatáře s členem strany - byť pasívním, který ale členství musí reprodukovat ...
    VP
    August 1, 2012 v 21.09
    Já ( a nejsem sám) jsem přesvědčen, že paní Táňa Fišerová je ze všech kandidátů na prezidenta nejpřijatelnější, respektive jediná přijatelná. Pokud proberete jednotlivé kandidáty, jejich vlastnosti (touha po moci, ješitnost a pod.),jejich spjatost s vekým kapitálem i s různými lobisty, musíte zjistit, že až na paní Fišerovou jsou pro rozumného člověka nevolitelní.
    Omlouvám se všem, kterých jsem se tímto příspěvkem dotkl. Přeji hezký zbytek krásného léta.
    August 1, 2012 v 22.00
    S charakteristikou Táni Fischerové v článku Jiřího Vyleťala souhlasím a děkuji mu za její ocenění. Ohlášení její kandidatury na mne také zapůsobilo. Pak jsem se ale stal součástí diskusí, které mi ujasnily další souvislosti. Přimělo mě to k dalším úvahám. O ně bych se tu chtěl podělit.

    Občanskou společností mohou být jen všichni občané. Občanskou společnost nelze zaměňovat s neziskovým sektorem či občanskými iniciativami. Politické strany a politická hnutí jako aktivní účastníci voleb nejsou protikladem, nýbrž součástí občanské společnosti. U politických stran a hnutí je nutno počítat nejen jejich členy, ale také jejich voliče. Rozhodně neplatí, že politické strany = temno a občanské iniciativy = světlo. Táňa Fischerová není nepolitickou a nadstranickou kandidátkou. Vede politický subjekt pod názvem Klíčové hnutí (http://www.klicovehnuti.cz). Její politický směr soupeří ohledně prezidentské funkce s jinými politickými směry, např. s ČSSD.

    Táňa Fischerová je čestná a lidsky spolehlivá, ale objektivně její kandidatura tříští síly těch, kdo bych chtěli reálnou změnu. Může to vést k tomu, že se do druhého kola volby dostane spoluzakladatel české mafiánské politiky Miloš Zeman (jemuž vede kampaň bývalý velitel zásahových jednotek v listopadu 1989) a exponent elitářské pravice podporovaný privatizátory českého zdravotnictví, Jan Fischer. Nedostane se tam nikdo, kdo by reprezentoval spojené občanské síly pro skutečnou změnu.

    Věřím dobré vůli Táni Fischerové. Předpokládám, že nezíská požadovaných 50 tisíc podpisů a že pak vyzve své příznivce, aby podpořili Jiřího Dienstbiera, o kterém se už teď vyslovuje příznivě. Pak její kandidatura bude důležitá tím, že vnese do diskuse kandidátů určitá zanedbaná témata.
    PH
    August 1, 2012 v 23.18
    Proč by nemohla mít občanská společnost kandidáta?
    Paní Táňa Fischerová není typickou představitelkou levice a budou ji volit občané napříč politickým spektrem.
    Vůbec bych se nebál její kandidatury pro tříštění hlasů, neboť vnese do diskuse nové náměty, které ostatní kandidáti asi těžko předloží - kooperativní společnost, lokální ekonomika apod.
    Na podzim budou mnohé z jejích námětů (i námětů Klíčového hnutí) aktuální.
    Bral bych volbu prezidenta spíše jako reflexi dění v posledních dvaceti letech a šanci vnést do společnosti nové impulsy.
    PL
    August 2, 2012 v 0.34
    Proti oné malosti prezidenství v ČR
    Souhlasil bych normálně s panem Štampachem, ale že již je teď jiná doba (než ta v níž on psal svůj příspěvek), musím dát za pravdu panu Hlávkovi:
    Bral bych také volbu prezidenta jako příležitost k reflexi společnosti, a výkon toho úřadu samého jako příležitosti k inspiracím a katalysátor společenského dění. Pro první jmenované - totiž pro akt volby by nemělo být zas tak důležité, kdo metál nakonec získá a zda si většina občanů vůbec nějakého prezidenta na dalších 5 let a déle zvolí. Pro druhé - výkon takového inspirativního prezidentství by zase nebylo na závadu, zvolit si prezidentů rovnou vícero, třebas na každý den týdnu někoho - přimlouval bych se za pěkný přednes nedělního kandidáta a básnický duch toho sobotního..

    ..Ale uznávám, že takový dar inovace světové demokracie by měli Češi ještě promyslet důkladněji:-)
    ŠŠ
    August 2, 2012 v 8.02
    Kandidatura Táňi Fischerové
    Připojuji se plně ke stanovisku Václav Prokopa v diskusním příspěvku z 1.8 2012 , že Táňa Fischerová je ze všech kandidátů na prezidenta nejpřijatelnější.

    Příspěvek pana Prokopa totiž nepřipomíná oslavnou ódu, kdy text může na současného čtenáře působit spíš opačně, než byl zamýšlen.
    August 2, 2012 v 12.56
    Čeští voliči jsou nenapravitelní. Titíž lidé, tytéž typy lidí, volili r. 2006 Zelené, protože to je přece alternativa a ne ten zpropadený starý stranický systém a pak zjistil, že Zelení pod Bursíkovým vedením fungovali jako ODS béčko.

    R. 2010 znovu ten typ lidí volil stranu s chytrým novým názvem TOP 09. Hlavně, že ten název není podle zavedených politických směrů. Určitě přinesou něco nového a mají v čele sympatického pana knížete. Po pouhých dvou letech se tato strana propadla pod polovinu svých volebních procent a spěje k politickému zániku, protože se ukázalo, že je to strana především Kalouskova a že jejím smyslem a cílem je okrást české občany o jejich poctivě vydělané prostředky.

    Titíž lidé volili r. 2010 Věci veřejné: Konečně prý bude někdo potírat politické dinosaury a bojovat proti korupci. Během velmi lrátké doby se ukázalo, že tato strana je na dinosaurech založena a že je prolezlá korupcí a špehováním. Pro dnešek ji už její voliči opustili a její preference se limtně blíží nule.

    A dnes opět někdo přijde s "alternativou", s "nepolitickou" volbou prezidentky. Fischerová se od Bursíka, Schwarzenberga, Johna a Bárty liší tím, že je poctivým hráčem na politické scéně a že je humanisticky orientovaná. Ale problém je opět v té strašné iluzi českého voliče ohledně možnosti "nepolitické volby". Volba prezidenta je politický akt a tam nemá místo podovné nepolitické politizování. Pokusy kandidovat Tomio Okamuru, Vladimíra Franze a bohužel i Táňu Fischerovou, to jsou zase opakované pokusy o nepolitickou politiku a může to zase dopadnout špatně, jako už tolikrát.

    Proč jen je politická paměť tak krátká? Opravdu chcete, aby byl nakonec prezidentem Přemysl sobotka nebo Milioš Zeman?
    MT
    August 2, 2012 v 15.13
    ... no sláva, konečně ...
    VP
    August 2, 2012 v 15.50
    Může to dopadnout špatně......
    jako poslední dvě prezidentské volby?

    Ale také to může dopadnout dobře.
    Je evidentní, že se demokracie neobejde bez systému politických stran. Ale jejich přímý vliv na správu věcí veřejných bez patřičné kontroly a korekce vede k tomu, co známe ze současnosti - utržení ze řetězu zodpovědnosti a totální morální rozvrat. Nechme politckým stranám právo rozhodnout o složení kandidátek do parlamentu.
    Jako protiváha stranické poslanecké sněmovně byl zamýšlen senát - a je to totéž bledě růžovém,zase stranické zájmy v popředí před zájmem státu. Důsledek stranické politiky.

    Prezident v našem polirickém systému má rozhodující pravomoci ve jmenování a obsazování postů rozhodujících o funkci státu a společnosti. U nich se předpokládá politická nezávislost. A jen naivní člověk, nebo zákeřný manipulátor, může tvrdit, že člověk spjatý se stranickou nebo mocenskou strukturou bude jmenovat osoby nezávislé - zde je důvod zájmu stran a různých mafií o tuto funkci. Proto by měl být zvolen nezávislý, nestranický a morálně pevný kandidát.
    To je jediný, i když nezamýšlený, smysl přímé volby - referendum o osobnosti a ne o zájmech.
    Proto si nenechme vzít možnost rozhodnout o prezidentovi sami, jako občané, jako občanká společnost( a ne jako občanská strana)

    Ze strany tzv. nezávislých kandidátů hraje roli jejich dosavadní angažovanost. Nedovolím si ( na rozdíl od některých kandidátů) podceňovat české voliče, že by nedovedli objektivně tuto dosavadní činost zhodnotit. Rozumný člověk nepodlehne mediální masáži nedůvěryhodného tisku(jiný v našich trafikách nekoupíte), rozumný člověk nebude akceptovat kandidáta za kterým stojí stranická nebo vlivová agentura - toto bude věc voleb do zastupitelstev všech stupňů.
    Nazývat prosazování nezávislých kandidátů na tuto nejvyšší ústavní funkci nepolitickou politikou je zavádějící a škodlivé. Opak je pravdou, jde o vysoce politické řešení, i když se to každému nelíbí.
    .Proto trvám na tom, že paní T.Fišerová je osobností veskrze politickou a ze všech, kdo kandidují na tuto funkci nejpřijatelnější.
    Přeji Vám všem hezký zbytek léta.
    August 2, 2012 v 16.11
    Pane Prokope, píšete tu, co dovede rozumný člověk zhodnotit a varujete před podceňováním voličů. Nevěřím tomu, že právě Vy zvládnete náležitě zhodnotit kandidáty, když Vám ani nestojí za to se podívat, jak se Vaše kandidátka jmenuje. Kdyby nebyla politická paměť tak trestuhodně krátká, tak byste věděl, že pojem "nepolitická politika" mohutně prosazoval Václav Havel, k němuž se Táňa Fischerová hlásí. Obávám se, že volič nepozorný a zbavený historické paměti nemůže zvolit dobře. Ostatně jsme před polovinou léta. Přeji příjemné dny.
    VP
    August 2, 2012 v 17.16
    Pane Štampachu,
    děkuji za upozornění. Udělaljsem školáckou chybu a omlouvám se Vám i všem čtenářům a hlavně paní Fischerové.
    To ovšem nic nemění na mých názorech a stojím si za nimi.
    Neberu nikomu právo na svůj názor, nikoho k ničemu nenutím. Jen chci upozornit na obetřetnost při výběru vhodného kandidáta a věřím, že si lidé pamatují co kdo a kdy dobrého nebo špatného udělal. A věřím, že to rozhodne.
    TT
    August 3, 2012 v 13.00
    Fischerová a občanská společnost.
    Pan Tejkl se opět mýlí, když si myslí, že partaje mají nějak početné členstvé proti občanským organizacím. Základní skupinou občasné společnosti jsou odbory. Počet jejich členů členů přesahuje počet stran několikanásobně. Červený kříž má více členů, než největší politická partaj - KSČM.

    Jinak je jasné, že jedinou kandidátkou občanské společnosti - v tom nejširším slova smyslu, je Táňa Fischerová. Hlasování v senátu o novele zákona o sociálně právní ochraně dětí ukázal, že J. Dienstbier, k mé veliké lítosti, ještě do této pozice nedozrál. Potřebuje se ještě hodně učit jak být více proaktivní směrem k veřejnosti a ne dbát jen na ekonomické zájmy svých spolustraníků. Právě v tom by mu mohla být vzorem paní Táňa, která se tvrdě dovedla postavit za návrhy zákonů vytvořených s podporou občanské společnosti. Právě jí může být gay-lesbická komunita vděčná za to, že se podařilo přijmout zákon o registrovaném partnerství.

    Tánina vize je plná míru a spolupráce, ale za práva utlačovaných, se rve jako lvice :-) Snad k tomu Jiří Dienstbír také jednou dospěje.
    TT
    August 3, 2012 v 13.01
    Fischerová a občanská společnost.
    Pan Tejkl se opět mýlí, když si myslí, že partaje mají nějak početné členstvé proti občanským organizacím. Základní skupinou občasné společnosti jsou odbory. Počet jejich členů členů přesahuje počet stran několikanásobně. Červený kříž má více členů, než největší politická partaj - KSČM.

    Jinak je jasné, že jedinou kandidátkou občanské společnosti - v tom nejširším slova smyslu, je Táňa Fischerová. Hlasování v senátu o novele zákona o sociálně právní ochraně dětí ukázal, že J. Dienstbier, k mé veliké lítosti, ještě do této pozice nedozrál. Potřebuje se ještě hodně učit jak být více proaktivní směrem k veřejnosti a ne dbát jen na ekonomické zájmy svých spolustraníků. Právě v tom by mu mohla být vzorem paní Táňa, která se tvrdě dovedla postavit za návrhy zákonů vytvořených s podporou občanské společnosti. Právě jí může být gay-lesbická komunita vděčná za to, že se podařilo přijmout zákon o registrovaném partnerství.

    Tánina vize je plná míru a spolupráce, ale za práva utlačovaných, se rve jako lvice :-) Snad k tomu Jiří Dienstbír také jednou dospěje.
    MT
    August 3, 2012 v 14.52

    S politickými stranami jsem srovnával občanské iniciativy - což není ani Červený kříž ani odbory ...

    Ale když už na to jdete z této strany, pane Tožička - pak jste ovšem zapomněl na hasiče, pane Tožička.

    Těch je ještě víc než členů Červeného kříže.

    A každý uvědomělý hasič pochopitelně dobře ví, že jeho kandidátkou je Táňa Fisherová a že jeho občanskospolečenskou povinností je milou Táňu volit ...

    Sancta simplicissima ...

    August 3, 2012 v 17.57
    občanská veřejnost přestává být bezzubá
    Samozřejmě nejsilnější občansko-politickou organizací jsou odbory, jsou schopny zorganizovat 100.000 demonstraci a pokud bude tato vláda dále vládnout tím způsobem jako dosud, a protože to jinak neumí, tak v tom bude nepochybně pokračovat, tak počet lidí na demonstracích kvantitativně poroste. Ale ukázkou síly občanské veřejnosti bylo jmenování Bradáčové, zde ovšem došlo k souhře přesvědčení občanské veřejnosti a médií. Všichni byli přesvědčeni, že úkolem Blažka bylo ji nejmenovat a on ač ji evidentně jmenovat nechtěl, protože to dostal pravděpodobně od Nečase za úkol, tak ji nakonec jmenoval, protože si netroufal riskovat otevřený konflikt s občanskou veřejností + médii. Jestliže dojde občanská veřejnost + média k přesvědčení, že lepším kandidátem než Zeman a Fischer jsou Dienstbier a Fischerová, tak se preference změní a možná tak rychle, že se budou pan Tejkl i všichni ti sociální demokraté, kteří volili Klause a teď by chtěli volit Zemana, aby mohli dále pěstovat klientelisticky zasmrádlý provinciální nacionalismus, velmi divit.
    August 3, 2012 v 19.33
    Já Táňu Fischerovou osobně neznám, takže ani nemohu nikomu radit, že ji má volit za prezidentku. Ostatně sama nevím, koho bych měla volit. Chtěla jsem jen říct, že si nemyslím, že je "havloidní", jak se jednou vyjádřil, tuším, pan Tejkl. Mnozí lidé, kteří jsou humanisticky či zeleně orientovaní, a měli kdysi k Havlovi blízko, se už za ta léta posunuli se svým myšlením trochu jinam, a hlavně víc nalevo. Je třeba důkladněji rozlišovat.
    PL
    August 4, 2012 v 10.52
    Mohl by se pan Tožička
    ..trošku rozepsat o novele zákona o sociálně právní ochraně dětí?
    Děkuji.
    MT
    August 4, 2012 v 11.04

    Moralizující havloidní parta zůstala v podstatě stejná, paní Hájková - jenom si nalezla nové místo na hraní a našla si zalíbení trochu víc vlevo.

    Všechny nešvary těchto lidí však zůstaly, paní Hájková ...

    Stačí když se podíváte na poslední příspěvek pana Šimsy. Všimněte si, že nevstřebal, co jsem mu říkal o svých preferencích (havloid argumenty druhého moc neposlouchá) a zřejmě vychází z toho, že budu volit Zemana PROTI Dienstbierovi, třebaže mockrát slyšel, že jsem v době, kdy byl předsedou ČSSD, byl proti Zemanovi, že samozřejmě kladu Dienstbiera nad Zemana, že budu samozřejmě volit Dienstbiera (samozřejmě pokud budu mít TU možnost ho volit) ...
    Jenom se vlastně lišíme v tom, že v případném druhém kole proti Fisherovi preferuji Zemana - a v tom je už smrtelný hřích, to havloid neodpouští, protože buřtózního "primitiva" Zemana prostě nemá rád a dokonce i Fishera považuje za "menší zlo".

    Havloid sice také neví (jako ostatně každý z nás), co může od Fisherové očekávat - ale Fisherová mu jde esteticky a emocionálně takříkajíc více "k pleti" a velmi prudce v ní nalezl zalíbení.

    A kdo toto zalíbení v TF nesdílí - ten má jistě nějaké temné důvody, proč to nadšení nesdílí ...

    Dále.

    Správný havloid ví, že pokud máte jiný názor a preferenci než on, tak Vás přece nikdy nemůže motivovat nic dobrého, ale jen nějaké svinstvo, jen nějaká temná stránka Vaší duše - jistě Vás musí motivovat - abych citoval pana Šimsu shora - touha "dále pěstovat klientelisticky zasmrádlý provinciální nacionalismus".

    Vezměte si sama sebe paní Hájková.

    Kdybyste vyslovila určité názory a preference, které by se od těch Šimsových lišily dostatečně výrazně - pak by pan Šimsa Vaše motivy vysvětlil tím, že chcete pěstovat korupci, klientelismus atd. ....
    ... zkuste si to jenom chvilku a jaksi "cvičně" představit ...

    Když se nějak názorově lišíte od havloida, tak v tom nemůže být nic jiného než nějaký hnus - jen on má totiž monopol na ušlechtilou motivaci svých postojů, názorů a preferencí.

    Vy nikoli .... pokud jsou výrazněji odlišné, protože přece každý normální člověk s vyvinutým mozkem nemůže dospět k jinému závěru než on, havloid (samozřejmě pokud není koupen, zkorumpován atd.) ...

    Havloid je tedy nesmírně nadutý, elitární - a vždy byl.

    Tím se ale jeho specifika nevyčerpávají. Je toho mnoho ... už jen namátkou :
    Havloid například ví, že kancléř Spolkové republiky Německo má právo mít ruské kontakty - ne tak Klaus či Zeman.
    U těch českých představitelů by to byl doslova atentát na naší evropskou a atlantickou věrohodnost.

    Havloid je nesmírně až chorobně citlivý "co tomu řekne cizina". Proto ho nesmírně rmoutí, jak nás v cizině reprezentuje Klaus, obává se prostořekého Zemana a nostalgicky vzpomíná na Havla, kterého nám "svět záviděl" ...

    A tak by se dalo pokračovat ...

    August 4, 2012 v 11.27
    Ideologická konstrukce pana Tejkla - havloid
    Ideologická konstrukce pana Tejkla nazvaná havloid je ubohá. Ano, vážím si Václava Havla jako spisovatele a dramatika, jeho hry, eseje i protestní dopisy v 60., 70. i 80. letech patřily k tomu nejlepšímu, co naše kultura vyprodukovala. Podobně si ho vážím za to, že byl velmi aktivní v době normalizace a byl jedním z hlavním tvůrců Charty 77. Vděčíme mu za osvobození z nedemokratického autoritativního režimu. Hrál podstatnou roli i v Listopadové revoluci. Byl jsem rád, že se stal prezidentem. Nicméně jeho polistopadovou činnost hodnotím v mnoha směrech kriticky, především jeho nekritickou podporu politiky USA, zvláště politiky Bushe. To už jsem tu několikrát psal. Aby pan Tejkl co nejvíce shodil názory moje a zároveň si i ještě vyřídil účty s Havlem - nevím jaké, ale zjevně ho považuje za jekési blíže nespecifikované zlo, když po něm pojmenoval svou konstrukci, kterou obšťastňoval Táňu Fischerovou a nyní mne. Havloidu připisuje nesmysly, které se mne vůbec netýkají. Ať se zkusí zamyslet nad tím, co ho v mém příspěvku tak rozčílilo a argumentuje věcně. Stejně hloupé by bylo, kdybych začal používat konstrukci zemanoid a začal s ní nálepkovat pana Tejkla a pod. Uznávám ale právo pana Tejkla volit toho, koho chce a pokud chce v prvním kole volit Dienstbiera a v druhém Zemana, pokud se tam dostane, nic proti tomu nemám, i když si myslím, že je to chyba a na to mám zase právo já. Nerozčílila pana Tejkla možnost, že by v druhém kole Zeman nebyl a on ho nebude moci volit, jak nyní vyhlašuje? Anebo ho rozčiluje, že nevidím velký rozdíl mezi Zemanem a Klausem a domnívám se, že časem bude Zeman horší než Klaus, pokud se stane prezidentem? To nechci, proto píšu, jak píšu.
    PL
    August 4, 2012 v 12.17
    w době vebové se zdá, že ani urážky nejsou již více originální: http://vymylimimozek.blog.cz/1201/bud-havloid-nebo-klausovec
    Nemám nic proti hře s maňásky včera oblečenými za "pravdoláskaře", dnes za něco zdánlivě nového, kdyby aspoň rekvizity té kaluže doznaly nějaké změny. Když se to někomu líbí, ať na to kouká. Já na to koukat nebudu, protože jsem včíl na Moravě:-)
    MB
    August 4, 2012 v 21.13
    nejen pro pana Litschmanna
    V diskusi padla zmínka o hlasování o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, které jsem sledoval, a proto připojuji pár jen zdánlivě nesouvisejících poznámek.

    Cílem novely bylo nastavit podmínky k postupnému omezování ústavní výchovy (dětských domovů, kojeneckých ústavů). Z ČSSD pro vládní návrh nehlasoval nikdo (zřejmě protože to byl vládní návrh?), přičemž v diskusi sociálně-demokratických senátorů se objevovaly i takové střípky, jakože nám svět náš systém závidí (ten systém znamená, že máme největší procento dětí v dětských domovech v Evropě).

    Jiří Dienstbier se hlasování zdržel, což de facto znamenalo, že hlasoval proti návrhu, když se hlasovalo o jeho schválení, zdržel se ale i při hlasování o jeho zamítnutí. Nevím, jestli se JD zdržel, protože na danou věc nemá žádný názor anebo se bál/ nechtěl hlasovat pro vládní návrh před ostatními sociálně-demokratickými senátory.

    V každém případě nejen na tomto je zřejmé, že JD zatím neprokázal schopnost překročit stín své politické strany (což je pro mě stěžejní, abych mohl uvažovat o jeho volbě).
    PL
    August 4, 2012 v 23.23
    Děkuji panu Beníškovi, mohl by to být dobrý dotaz do diskuse s kandidátem Dienstbierem..
    August 5, 2012 v 2.45
    Poznámka k textu pana Beníška
    Nešlo primárně o to, kdo ten zákon připravil, ale že obsahoval řadu věcných i legislativně technických nejasností a nedostatků.

    Pokud to opravdu někoho zajímá, tak věcná (ne politická) diskuze v Senátu k tomuto návrhu zákona je zde:
    http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=8&IS=4839&D=20.07.2012#b13012

    Jak kdo hlasoval je zde:
    http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasa?O=8&S=24&T=374

    Pro schválení nehlasovali i někteří koaliční senátoři, pokud tam vůbec byli.
    MT
    August 5, 2012 v 11.26

    ... pokud to mám říct velmi stručně, nevadí mi názory druhého - vadí mi, když ten druhý ty moje názory a preference odvozuje automaticky od odsouzeníhodných motivací.

    To mi vadí, vadilo vždycky, vadit bude a můj poslední příspěvek o "havloidu" by pravděpodobně nikdy nevznikl, kdyby se těchto věcí lidé jako pan Šimsa opakovaně nedopouštěli

    (viz jeho slova:
    " ... pan Tejkl i všichni ti sociální demokraté, kteří volili Klause a teď by chtěli volit Zemana, aby mohli dále pěstovat klientelisticky zasmrádlý provinciální nacionalismus").

    August 5, 2012 v 15.19
    zpátky k debatě
    Respektovat názory druhého je základní demokratická ctnost. Chápu, že se pana Tejkla mohla dotknout paušální kritika těch sociálních demokratů, kteří volili Miloše Zemana a když nebyl zvolen i částí hlasů jiných sociálních demokratů, tak "pravděpodobně" volili Václava Klause, aby se pomstili Špidlovi, který Zemana zjevně nechtěl a nevím, zda pan Tejkl měl k té skupině blízko nebo ne. Možná by byl Zeman lepším prezidentem než Klaus v minulých 10 letech. To je ale už dávno pryč. Nyní nepředstavuje žádnou alternativu vůči Klausovi, naopak podle výroků, které jsem od něj slyšel, má s Klausem téměř totožné názory a sociální demokracii škodí kde může. Navíc, když se člověk podívá na stránky, které vyrobili jeho "přátelé" (viz miloš.chytrák), tak tam dominuje prezidentská volba 2003 s výběrem tisku Blesk, MF Dnes a pod. tak, aby vyniklo že nejhorší padouši jsou Špidla, Zaorálek, apod. Z toho usuzuji, že Zemanovi jde o revanš, pomstu soc.dem. a safistakci a Bůh nás chraň před takovým prezidentem. Když si člověk ještě uvědomí, že kampaň organizuje Šlouf a pravděpodobně platí Lukoil, tak bychom zabředli do ještě většího bahna, než jsme nyní. Ať se nad tím zkusí pan Tejkl zamyslet. Je spokojen s Klausem? Chce totéž trochu jinak se Zemanem? Já ne, a zatím největší šanci na alternativu vidím v Dienstbierovi či ve Fischerové.
    MT
    August 6, 2012 v 8.31

    Opakuji už kdovípokolikáte a už mně to začíná poněkud nudit:

    1. patřil jsem ve straně k těm, kteří byli vůči Zemanovi kritičtí, když byl předsedou

    2. Budu samozřejmě volit Dienstbiera a přesvědčovat ostatní aby učinili stejně

    3. Moje preference Zemana se týká výlučně jeho případného střetnutí s Fisherem, kdy by už jiný protihráč nebyl.

    4. Moje hněvivá reakce se týkala pouze toho, že se zdejší diskutéři a pan Pehe atd. rozhodli podpořit Fishera proti Zemanovi, když by šlo o volbu z těchto dvou. Považuji to za otřesné rozhodnutí, ale nebudu nikomu přikládat ty či ony odporné motivace. Prostě si myslím, že je to chyba.

    5. S žádnou s uvedených part zmiňovaných panem Šimsou ohledně prezidentských voleb v minulosti nemám a neměl jsem nikdy co do činění

    August 6, 2012 v 10.49
    Začíná mi být opravdu líto dnešních studentů
    když čtu následující věty rozohněného Martina Šimsy (PhD, k jehož specializaci údajně patří „specielně normativní a kritická teorie demokracie“):
    * Havlovi „vděčíme ... za osvobození z nedemokratického autoritativního režimu“
    * „ukázkou síly občanské veřejnosti bylo jmenování Bradáčové“

    To je i na okurkovou sezónu dost silné kafe.
    August 6, 2012 v 18.51
    Lítost není argument
    Když si pan Kopecký myslí, že uvedené výroky nejsou pravdivé, tak by měl proti nim nějak argumentovat. To, že je mu údajně líto studentů, žádný argument není. Nebo soudí, že předlistopadový režim byl lepší? Nebo myslí, že takovými názory kazím studenty a neměl bych učit?
    August 7, 2012 v 0.11
    ani sympatie není argument
    Proti projevům sympatií vůči konkrétním osobám lze sotva argumentovat. Sympatie argumenty nepotřebuje a nehledá, a sama o sobě ovšem také žádným argumentem není.
    Myslím si že oba výroky jsou – v nejlepším případě – naivně legendotvorné, a to považuji v případě vysokoškolského učitele za mnohem horší než kdyby byly pouze nepravdivé (tj. třeba nesprávně argumentované). Takováto úroveň politického myšlení hezky harmonuje se stavem, o kterém Jan Keller říká:
    „žijeme ve společnosti, kde vládnoucí mají z lidu velkou srandu.“

    A mám-li odpovědět na položenou "otázku": nesoudím, že byl předlistopadový režim lepší, a nesoudím ani, že je lepší režim polistopadový. -- (A vůbec: „lepší“ či „horší“ - v čem konkrétně?? – Domnívám se, že by Vám mohlo stát za to zamyslet se nad tím, že takovou otřepanou frázi tvářící se jako otázka vůbec vyslovujete. To si tady zase jednou chceme hrát na "správnou stranu barikády"??)
    August 7, 2012 v 15.58
    ani antipatie není argument
    Vy ani pan Tejkl jste neuvedl žádný argument proti Václavu Havlovi či proti mému tvrzení, že se Havel zasloužil o naši kulturu (divadlo, eseje) a o naši demokracii (Charta 77, Listopadová revoluce). Pan Tejkl na mě aplikoval produkt MF Dnes a pokleslých médií havloid a Vy se snažíte naznačit, že jsem špatný a nekritický učitel. Samozřejmě je třeba přistupovat kriticky jak k Václavu Havlovi, tak k Listopadové revoluci a polistopadovému vývoji. Pokud čtete mé příspěvky na Referendu, tak víte, že nepatřím k Halovým nekritickým obdivovatelům. Pana Tejkla rozčílila moje kritika Zemana a zamanovců, neuvedl však žádné argumenty pro Zemana a zemanovce. Vy se mne snažíte mentorsky poučovat, ale žádné argumenty také neuvádíte. U Vás tedy vůbec nevím oč Vám jde, i když máte občas vtipné komentáře a postřehy.

    Vaše odpověď žádnou odpovědí není. Buď na porovnání obou režimů žádný názor nemáte nebo ho nechcete vyslovit. Já si myslím, že lepší je, protože tu máme několik politických stran, ne jen jednu komunistickou a více méně fungující demokracii. Protože však ta demokracie funguje jen v nejzákladnějších věcech, tedy respekt k svobodě slova a dalších práv a svobod a v rovině soutěže politických stran, je třeba její kritika. V tom vidím funkci Referenda a dalších kritických médií.
    MT
    August 7, 2012 v 16.46


    Pan Šimsa prostě NEPOSLOUCHÁ, co druzí říkají.

    Pana Tejkla samotná kritika Zemana a zemanovců nerozčílila - nemá o Zemanovi žádné zvláštní iluze - ale ani předsudky.

    Pana Tejkla podnítilo k reakcím, když někteří diskutující, považující se za levici dospěli k závěru, že je třeba podpořit Fishera PROTI Zemanovi !!!!

    Kolikrát je to třeba opakovat, aby to pan Šimsa - konečně - vstřebal ?

    August 7, 2012 v 17.52
    Martinu Šimsovi
    K Havlovi se – už dost dlouho – velice nerad veřejně vyjadřuji, protože mám o jeho morálních vlastnostech to nejhorší mínění (buržoazní jájínek je asi tak nejšetrnější výraz). Nikdy jsem u něj také neshledal myšlenkovou ani uměleckou původnost; považuji ho za epigona (v každé etapě někoho jiného – Vyskočil, Grosmann, Patočka, Tigrid, atd.). Kvalita jeho literárních textů byla od šedesátých let trvale sestupná. Jeho opěvovaný osobní šarm jsem neměl příležitost osobně poznat, takže to posoudit nemohu. Docela dobře mi na něj ale často pasoval Kosíkův výraz „šaušpíler“.
    (K Chartě 77 a kolem ní pěstovaným, většinou trapným legendám se veřejně šířit nemíním. Poznal jsem zblízka hodně pestrou paletu jejích tvůrců i signatářů různého věku i různých světonázorů a oceňuji u nich nejrůznější věci. Podpis sám k tomu ale rozhodně nikdy nepatřil a ani dnes dodatečně patřit nebude. Nevím, proč by měl.)

    Dienstbierovu aktuální kandidaturu považuji za obecně prospěšnou věc, bez ohledu na to, že ve „všelidovém“ hlasování prohraje (jak už jsem tu dřív zmínil). Obávám se ovšem, že ČSSD to samo z mravní bídy nevytáhne. Alespoň by to ale funkcionáře, členy i příznivce mohlo vyprovokovat k tomu, aby o věcech trochu důkladněji a nahlas přemýšleli.
    K Zemanovi toho moc neřeknu. (Jen to, že pokud bych v ČR disponoval volebním právem, před Fischerem bych mu nepochybně dal přednost.) Epizoda se Zemanem ve filmu „Občan Havel“ patří k tomu nejzajímavějšímu a nejzábavnějšímu z celého toho pečlivě narežírovaného adorantského produktu.

    - Porovnávání režimů? Připomenu jenom banální fakt, že pozdější byl vyústěním dřívějšího a že není ani moc moudré ani moc spravedlivé neustále tomu dnešnímu zleva i zprava předhazovat, že je prakticky v každém ohledu pokračováním toho minulého. (Ty formální přednosti – pluralita stran, volnost pohybu, ... je dobré oceňovat, ale nepřeceňovat.) Navíc mnohé z nuancí v našich pohledech na režimy je dáno tím, kdy komu z nás bylo dvacet. (Pokud na to nepamatujeme, nedokážeme nikdy pochopit např. nostalgické vzpomínky Němců na období nacismu.)
    - Konkrétně považuji za důležité důrazně připomenout, že nezaměstnanost (jak směšně dnes působí Havlovo teatrální novoroční prohlášení 1990!) nepovažuji ani za „nutné zlo“ ani za „kolaterální škodu“, ale za věc, která dlouhodobě a trvale devastuje morální základy společnosti. Kapitalismus je zkrátka založen na vykořisťování. (To, a nic jiného, bylo vlastním jádrem poselství Zelenky, Mádla a Issové.)

    - Za to mentorování se omlouvám, to je plod mé ledabylosti. Nechal jsem se, myslím, unést (podle mne výrazným) rozdílem mezi úrovní učitelů v 60. letech (Sobotka, Kosík, Goldstücker, Patočka, Václav Černý ...) a těch dnešních (tj. pokud o nich něco vím). To samozřejmě nebyla v žádném ohledu zásluha naší generace, to nám prostě spadlo do klína.
    August 8, 2012 v 13.26
    panu Kopeckému
    Děkuji za obsažnou odpověď. Co se týče Charty 77 byla to nejvýraznější občanská iniciativa, která požadovala dodržování lidských práv v období normalizace u nás. Dva ze zmiňovaných učitelů pana Kopeckého, tedy Patočka a Václav Černý se na ní velmi aktivně podíleli a patřili mezi její první a nejuznávanější signatáře, rovněž si oba cenili přínosu Václava Havla jak kulturního, tak politického. To samozřejmě neznamená, že není možné kritizovat jak Václava Havla, tak Chartu a její signatáře, z různých důvodů. Jen ty důvody, které užíval Václav Klaus neberu, či chápu je jako prostředek, jak vyřadit z politického boje možné oponenty, podobné či ještě ostřejší prostředky užíval proti tzv. osmašedesátníkům, později i proti ekologům, občanským aktivistům či intelektuálům vůbec.
    Když se objevila kandidatura Táni Fischerové, cítila jsem to spíš nešťastně z již zmíněných důvodů drobení voličské základny. Přiznám se, že u Jiřího D. mi od začátku napadalo, že bych jej vlastně raději viděla na postu stranickém, kde by snad mohl napomoci alespoň základním změnám vnitrostranickým. Zdá se, že kandidaturu na prezidentský post mnoho lidí pojímá jako možnost ukázat, "že tu jsou ještě slušní lidé" . na jednu stranu pro to mám hluboké pochopení, na druhou je to štěpení, které se může ukázat dost nešťastné. namísto úvah jak vytvořit co možno nejfunkčnější a nejširší strukturu, která by měla v příštích letech řešit všechny ty, s prominutím, imbecilie, které se nám tu za posledních 10 let nahromadily (a že to bude vyžadovat spolupráci zcela různých složek a co nejpočetnějšího okruhu rozumných lidí), opět směřujeme k dosti pofidernímu "morálnímu vítězství" jakéhosi z gruntu lepšího jednotlivce nad všemi. To je skutečně jeden znešťastných přínosů Havlovi " nepolitické politiky", který nám už dříve nohy podtrhl.
    TT
    August 8, 2012 v 16.06
    Hasiči a včelaři pro Táňu
    Pan Tejkl svou obhroublostí a útoky ukazuje jasně, jak se chovají současní politici a proč nejsou v současném stavu žádnou nadějí. Samozřejmě, že Hasiči, včelaři, ale také církve a další stovky sdružení včetně těch politických jsou součástí občanské společnosti. Zajišťují její chod a bez nich by se rozpadla.

    Jde ovšem o to, aby jednotlivé složky spolupracovali na zlepšování celkové úrovně společnosti, což se bohužel neděje. A je to proto, že i občanské aktivity převzaly trend určený současnou politikou, že totiž prosazení vlastních zájmů před těmi ostatními je to nejdůležitější. Tejkl a jeho politické působení je toho nejlepším dokladem.

    Když jsem po delším uvažování přijal pozitivně kandidaturu Táni Fischerové, bylo to proto, že se osvědčila jako politička a v parlamentu dokázala jít důsledně za svým, aniž by při tom porušovala pravidla. Neprováděla tedy žádnou nepoliticku, ale důsledně politickou politiku.

    Nepolitická politika totiž v překladu znamená politiku bez polis - moralizování od kabinetních stolů bez lidí. Kandidatura Táni Fischerové je možností jak ukázat, že lze provádět realistickou, odborně zdatnou a na prospěch občanů zaměřenou politiku. Nejde o to, jestli vyhraje, důležitější je tohle poselství komunikovat na veřejnosti.

    Pokud jde o volbu mezi Zemanem a Fischerem, je jen jedna správná volba. Bojkotovat! Bojkot voleb je jedinou možností jak ukázat, že prezident je nelegitimní. Volit lepší zlo v tomto případě, jako ve většině ostatních, nemá smysl. Ale konečně - co si kdo zvolí, to bude mít...
    TT
    August 8, 2012 v 16.41
    Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí
    Bohumíre, sorry, ale legislativně technické nedostatky jsou obvyklou výmluvou. Odborníci mi říkali, že je OK, a z diskuse jasně vyplynulo, že proti je doktorská lobby, která se bojí o obrovské zisky z Kojeneckých ústavů, to bylo hlavní téma, které tam levicoví senátoři nesli. Není divu, že najít nevládku, která podporuje levici, je těžší, než hledat jehlu v kupce sena.

    Bohužel sám mám s levicí jako bývalý ředitel sociálních středisek podobné zkušenosti. Skutečně škoda, že se rozumní levicoví senátoři nespojili s organizacemi, které se na přípravě zákona podílely.

    Takhle senátoři prostě dál podporují odebírání dětí a vydělávání peněz na neštěstí kojenců. Každý, kdo vychovával dítě by si měl vzpomenut, na to jak ho učil mluvit, chodit a hrát si a jaké to je, když to má na starosti byť sebehumání státní instituce.
    ŠŠ
    August 8, 2012 v 17.27
    Panu Tomáši Tožičkovi
    k názoru, že „….důležitější je tohle poselství komunikovat na veřejnosti“.

    Souhlasím, jenže sama TF nebude „poselství, že lze provádět realistickou, odborně zdatnou a na prospěch občanů zaměřenou politiku“, ze své iniciativy na veřejnosti komunikovat. Pokud jsem pochopila správně její stanovisko, počítá s tím, že dostane ve veřejnoprávních mediích stejný prostor, jako ostatní kandidáti. Nejsem si však jista, že jí v současné situaci veřejnoprávní media skutečně stejný prostor, jako ostatním kandidátům poskytnou. Její „přitažlivost“ pro media není podpořena ani lobbistickým kapitálem či partajní podporou jak je tomu u kandidátů na špici průzkumových pozic, ani osobní extravagancí, kterou se vyznačují někteří další z kandidátů.

    P.S.. Nevážná poznámka: snad by pro media pomohlo rozmáznout pořádně její zde bohatě diskutovaný havloidní charakter...
    August 9, 2012 v 1.44
    Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí

    Tomáši, sorry, ale psal jsem i o věcných, nejen legislativně technických nedostatcích. Na ně upozorňoval ve svém stanovisku k předmětnému zákonu i Fond ohrožených dětí – viz. jeho web.

    FOD je nevládkou (občanským sdružením) a s doktorskou lobby vydělávající na kojeneckých ústavech asi propojen není.

    Nechci to ale dále v rámci diskuze o kandidatuře Táni Fischerové rozebírat. Třeba jindy …

    ŠŠ
    August 9, 2012 v 11.54
    Myslím, že do diskuse
    o kandidatuře Táni Fischerové patří též informace o formálním rámci aktu, jímž má být z kandidátů vybrán jeden, tj. o formálním, přesněji legislativním rámci přímé volby prezidenta.
    Proto doporučuji k nahlédnutí záznam příspěvku Karla Hvížďaly vysílaném radiostanicí šest Českého rozhlasu 6. srpna, který je pod názvem: O předem zpackané prezidentské volbě aneb Jak dlouho budeme bez prezidenta k přečtení na webu http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/karel-hvizdala-o-predem-zpackane-prezidentske-volbe-aneb-jak-dlouho-budeme-bez-prezidenta--1094703

    Za povšimnutí stojí v uvedeném článku jednak informace, že k novele ústavy, která změnila způsob volby prezidenta na přímou volbu, nebyl připojen návrh prováděcího zákona, jednak názor Karla Hvížďaly, že rezignaci současné vlády na kvalitu zákona o přímé volbě prezidenta lze považovat za rezignaci na politiku jako takovou, což je prý ta nejhorší zpráva o současné vládě.
    PM
    August 9, 2012 v 11.58
    Preferuji
    účast u voleb na základě politickospolečenské strategie. Nepovažuji nynější stav za situaci, která volbu neumožňuje. Ve finální volbě je nutno a jistě možné rozlišit mezi větším a menším škůdcem demokracie. Prezident bude legitimací občanského zájmu na schopnosti obrany demokracie pomocí strategického konzesu.
    PL
    August 9, 2012 v 19.43
    Pane Petrásku,
    snad máte s finální volbou pravdu.
    Přesto ale považuji minimálně za "agitačně" nešťastné v situaci, kdy ještě ani nejsou známi všichni kandidáti pro první kolo volby, vyhlašovat, že z favoritů A a B jakéhosi průzkumu jsou oba sice prohrou občanů, ale lepší asi bude kandidát A. Jiná věc by byla, kdyby lidé vždy rozlišovali mezi úvahou politologickou a doporučením autora..
    Ale také bych nechtěl příliš odvádět pozornost od kandidátky T.F.
    ŠŠ
    August 10, 2012 v 7.00
    Jestliže již vnitřně
    některý občan této země akceptoval TF jako prezidentskou kandidátku občanské společnosti, nemělo by zůstat jen u toho kroku.

    Měl by přemýšlet o dalších dvou krocích, z nichž prvním je podle mě vyjádřit své kandidátce kromě podpory také svůj názor na to, jak by se měla prezentovat, aby proces přijetí této kandidátky občanskou společností probíhal co možná pozitivně, protože proces přijetí kandidátky je nutně zároveň procesem aktivizace této občanské společnosti. Mohou tím být (a měly by být) též ovlivněny preference jednotlivých kandidátů.
    Ve druhém kroku by bylo vhodné zvažovat postup pro případnou eventualitu dvou, pro občanskou společnost nepříliš přijatelných kandidátů, eventualitu zde též diskutovanou. Přemýšlet o tom, jestli opakovaně zastávaný názor volby menšího zla z oněch dvou kandidátů není právě tím, jak má probíhat další jednání frašky, kterou současní vládní činitelé se svými „ovčany“ hrají. Stačil by jim pak přece pouze dost líbivý a mocně medializovaný apel na občanskou poslušnost, aby se zajistila dostatečná účast na volbách a režie bude úspěšná.

    P.S. než vyjde zákon o přímé volbě prezidenta ve Sbírce, je jeho neparafované znění ze senátu k nahlédnutí na http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/65110/54904
    August 10, 2012 v 11.33
    Všichni jsou kandidáty občanské společnosti
    Všichni dosavadní snad kandidáti jsou kandidáty občanské společnosti, ať jsou příslušníky politických stran a hnutí, jako např, i Táňa Fischerová, nebo nejsou, jako např. Jan Fischer. Různí kandidáti jsou, paní Šprýnarová, přijatelní, pro různé části občanské společnosti. Občanská společnost není jednotný šik s jednotným vlením. Dělí se v tomto případě na příznivce různých kandidátek a kandidátů.
    ŠŠ
    August 10, 2012 v 12.25
    Ano, děkuji za upozornění
    panu Ivanu Štampachovi. A mám žádost - mohl byste mi prosím pomoci definovat tu část občanské společnosti, pro kterou nejsou Fischer ani Zeman přijatelní? Na to mi síly nestačí.
    August 10, 2012 v 14.23
    Paní Šprýnarová, to jsou prostě lidé, kterým nevyhovuje zrovna Fischer a Zeman. Mají sotva společného cokoli dalšího, než jen odpor k těmto kandidátům. Je to prostě jen libovolné rozhodnutí proti těmto a pro nějaké njiné kandodáty. Ať děláme, co děláme, nevyrobíme z toho nějakou pevně vymezenou sociální vrstvu, profesní či vzdělanostní, etnickou či regionální skupinu. Žádný okruh daný nějakým politickým názorem (levicí, pravicí, konztervativismem, liberalismem, socialismem, komunismem, fašismem, anarchismem atd. atd.). Nejde ani o tu část občanské společnosti, které nevyhovují straničtí kandidáti, protože Zeman je stranický a Fischer nestranický.
    PL
    August 10, 2012 v 16.16
    Položil bych otázku naopak než paní Šprynarová: Kterou část občanské společnosti, nesvázané zároveň s mocenským aparátem, by po svém zvolení reprezentoval a podporoval Miloš Zeman? Jakými projevy by přispíval například k atmosféře důvěry ve společnosti? Je tohle dobré promo? http://cs.wikiquote.org/wiki/Milo%C5%A1_Zeman
    ŠŠ
    August 10, 2012 v 17.06
    Lámat si hlavu
    tím, koho má z občanské společnosti oslovit kandidát, který chce být prezidentem všech občanů, je spíš úloha toho/té kandidáta/tky, než jedné zde diskutující důchodkyně.

    Hlásání obecné mravnosti a slušnosti má teď před volbami v repertoáru snad každý kandidát. Protože jsem ale zároveň ta „ovčanka“co má jít k volbám, a k tomu navíc přestárlá „socka“, pokouším se s předstihem učinit vše pro to, abych věděla, jak se při výběru z předložené nabídky kandidátů (zejména ve druhém kole voleb) zachovat.

    Vítám tudíž všechny informace, které jsou pro mé rozhodování přínosné, jako třeba ta poslední, poskytnutá panem Litschmannem.
    + Další komentáře